Agentury práce a odpovědný zástupce

Reakcí na dnešní neutěšenou situaci na trhu práce je narůstající význam činnosti personálních agentur. Důsledkem je samozřejmě zvýšení počtu pracovních agentur, které plní významnou úlohu v otázce zapůjčování zaměstnanců, dočasného zaměstnávání nebo najímání pracovní síly. Tento trend s sebou samozřejmě přináší poptávku po osobách schopných plnit funkci tzv. odpovědného zástupce. O tom, kdo může tuto funkci plnit se dočtete na konci článku.

Jaké mají agentury práce postavení a jaká je jejich působnost?

Jak je již zmíněno výše, agentury práce se pohybují zejména v úseku dočasného zaměstnávání. Agentury = firmy, přidělující na základě povolení podle zvláštního právního předpisu dočasně svého zaměstnance k výkonu práce k jinému zaměstnavateli. To činí na základě ujednání v pracovní smlouvě nebo dohodě o pracovní činnosti. Tímto právním jednáním se agentura zaváže zprostředkovat svému zaměstnanci dočasný výkon práce pro uživatele, jehož pokyny se pak následně zaměstnanec řídí. Pracovní smlouva určení konkrétního uživatele obsahovat ani nemusí. Zaměstnanec tak může být přidělován k uživatelům různým dle dalších písemných pokynů ze strany agentury.

Jak je agenturní zaměstnávání právně upraveno?

Dle Úmluvy Mezinárodní organizace práce č. 181, O soukromých agenturách práce, je jejich působení ve státě, který Úmluvu přijal, spojeno s řadou povinností. Článek 1 této Úmluvy definuje „soukromou agenturu práce“ jako jakoukoli fyzickou nebo právnickou osobu, nezávislou na veřejných orgánech, která poskytuje jednu nebo více z následujících služeb na trhu práce:

1. služby pro sblížení nabídek a žádostí o zaměstnání, aniž by se soukromá agentura práce stala stranou pracovního poměru, který by z nich mohl vzniknout,
2. služby spočívající v zaměstnávání pracovníků s cílem je dát k dispozici třetí straně, kterou může být fyzická nebo právnická osoba (která se dále bude nazývat ”uživatelský podnik”), jež stanoví jejich úkoly a dohlíží nad jejich provedením;
3. jiné služby vztahující se k hledání zaměstnání, stanovené kompetentním orgánem po konzultaci s nejreprezentativnějšími organizacemi zaměstnavatelů a pracovníků, jako například poskytování informací, které nejsou určeny ke sblížení specifických nabídek a žádostí o zaměstnání.

Jaké jsou mzdové podmínky zaměstnance?

Agentura i uživatel jsou dle zákoníku práce povinni zabezpečit zaměstnanci pracovní a mzdové podmínky ne horší než jsou podmínky srovnatelného zaměstnance uživatele. Povinností agentury práce je pak tyto podmínky zajistit na zaměstnancovu žádost, případně, pokud ví o nerovném zacházení, i bez ní. Jako koncové řešení je případně možné vypořádání škod mezi agenturou práce s uživatelem. Pro agentury práce je nepochybně důležité plnit veškeré závazky, které vůči svému zaměstnanci má a současně dohlížet na plnění závazků, které vůči němu má uživatel. Je tedy vhodné, aby agentury uzavíraly pečlivě propracované smluvní ujednání mezi nimi a uživateli, které budou řešit právě tento typ situací pro předejití zbytečných sporů. Agentura jako taková má sama zájem na tom, aby nebylo přidělení práce zaměstnanci ukončeno předčasně, protože výše její odměny se samozřejmě odvíjí i od délky její realizace.

Odpovědný zástupce agentury práce

Zákon o zaměstnanosti stanovuje jako podmínky k udělení povolení ke zprostředkování zaměstnání fyzické osobě mimo jiné: dosažení 18 let, plnou svéprávnost, bezúhonnost, odbornou způsobilost a
bydliště na území České republiky. Odborně způsobilým se pak rozumí člověk splňující jeden z následujících bodů:

(1) ukončené vysokoškolské vzdělání a alespoň dvouletá odborná praxe v oblasti zprostředkování zaměstnání nebo v oboru, pro který má být zprostředkování zaměstnání povoleno,
(2) střední vzdělání s maturitní zkouškou, vyšší odborné vzdělání nebo vyšší odborné vzdělání v konzervatoři a nejméně pětiletou odbornou praxi v oblasti zprostředkování zaměstnání nebo v oboru, pro který má být zprostředkování zaměstnání povoleno.

Předchozí praxe odpovědného zástupce v oblasti zprostředkování zaměstnání je nezbytná pro plnění funkce tzv. plnohodnotné agentury, ta pak není omezena jen na určitý obor činnosti. Odborná způsobilost osob je pak tedy podmínkou, která má zajistit řádný výkon zprostředkovatelské činnosti a v České republice je možné ji získat jen při působení na Úřadu práce České republiky nebo v agentuře práce.

Zákonná doba trvání odborné praxe musí být doložena např. pracovní smlouvou, dokladem o jejím skončení/trvání a zápočtovým listem. Pokud by pracoval odpovědný zástupce na předchozí pozici u personální agentury na základě dohody o provedení práce, kdy smí zaměstnanec vykázat maximálně 300 hodin práce, bylo by mu započteno pouze asi 37 pracovních dní – tedy necelé dva měsíce praxe. U praxí na základě dohody o pracovní činnosti zas musí být praxe dvojnásobná. Dle zákona se u této dohody totiž smí pracovat pouze polovina týdenní pracovní doby. Tedy zaměstnanec na plný úvazek, jež pracuje 40 hodin týdně potřebuje dva roky praxe, kdežto zaměstnanec s dohodou o pracovní činnosti čtyři roky.

Samotné udělení povolení ke zprostředkování zaměstnání pak samozřejmě není otázkou pouze délky praxe, ale také její náplní a kvalitou, jež musí v řízení o udělení povolení ke zprostředkování práce prokazovat žadatel sám.

Potřebujete poradit se založením agentury práce nebo s dalšími otázkami v oblasti zaměstnávání? Dejte nám vědět, rádi Vám pomůžeme!