NEJVĚTŠÍ PRŮŠVIHY PODNIKATELŮ – Díl XV. – Autorské právo – patří vám práce vašich zaměstnanců?

Autorské právo bývá leckdy španělskou vesnicí i pro mnohé advokáty. Nelze proto nijak podnikatelům zazlívat to, že této problematice nevěnují pozornost, kterou si zaslouží, a nemají jasně sjednanou licenci v rámci pracovního poměru. Může zaměstnanec majetkově disponovat autorským dílem vytvořeným v rámci plnění pracovních povinností? Jak si můžete jako zaměstnavatel zaručit, že jakýkoliv majetkový prospěch bude náležet pouze vám a vyhnout se tak zbytečným sporům se zaměstnancem?

Autorský zákon a zaměstnanecké dílo, aneb není všechno tak, jak se na první pohled jeví

Z autorství plynou autorovi dle zákona dvě základní práva, a to (i) osobnostní práva, kterých se nelze platně vzdát (např. osobovat si autorství), a (ii) majetková práva, která může autor postoupit na jinou osobu licenční smlouvou (a dovolit jí tak majetkový prospěch z autorského díla).

Autorský zákon stanoví, že není-li sjednáno jinak, zaměstnavatel vykonává svým jménem a na svůj účet autorova majetková práva k dílu, které autor vytvořil ke splnění svých povinností vyplývajících z pracovněprávního vztahu. Takové dílo je zaměstnaneckým dílem. Má se za to, že takové svolení je neodvolatelné a vztahuje se i ke všem případným dalším postoupením. Třetí osoba, které bylo právo výkonu postoupeno, se pak pro účely tohoto zákona považuje za zaměstnavatele.

V těchto situacích zároveň platí, že smrtí nebo zánikem zaměstnavatele, který byl oprávněn vykonávat majetková práva k zaměstnaneckému dílu a který nemá právního nástupce, nabývá oprávnění k výkonu těchto práv autor, tj. zaměstnanec.

V praxi se můžeme setkat se situací, kdy zaměstnanec vytvoří pro zaměstnavatele autorské dílo mimo plnění svých povinností vyplývajících z pracovněprávního vztahu. V takových situacích majetková dispozice s dílem nenáleží zaměstnavateli, ale zaměstnanci samotnému, který konkludentně uděluje zaměstnavateli licenci k užívání díla, a může rovněž požadovat přiměřenou odměnu.

Příběh z naší praxe

Paní Kateřina* a marketingové materiály

Pamatujete si ještě paní Kateřinu z předchozího dílu? Provozovala IT systémy pro vymáhání pohledávek a jejími stěžejními zaměstnanci byli programátoři. Tito měli v pracovní smlouvě pečlivě specifikované povinnosti, které pro ně jako zaměstnance vyplývaly z pracovní smlouvy – pochopitelně se jednalo o IT služby spočívající ve vývoji a správě softwaru, který živil podnikání paní Kateřiny. Problém nastal, když paní Kateřina pověřila jednoho ze svých zaměstnanců, pana Lukáše, k vytvoření marketingového materiálu sloužícího k propagaci produktu její společnosti. Pan Lukáš vzal toto zadání opravdu poctivě a vypracoval pro paní Kateřinu celkem 58 stránek materiálů pro potenciální investory a zákazníky. Avšak, výroba podobných materiálů nebyla předmětem jeho pracovních povinností dle pracovní smlouvy, a jelikož jeho bratr byl právníkem, společně s hotovými materiály předložil paní Kateřině licenční smlouvu, kterou navrhoval měsíční odměnu za používání daných materiálů ve výši 12 tisíc korun. To se zdálo paní Kateřině přehnané, a proto předstírala vůli k jednání a začala dílo užívat i když neměla v úmyslu platit panu Lukášovi cokoliv nad rámec jeho mzdy. Marketingové materiály měly nevídaný úspěch a přinesly paní Kateřině řadu investorů, kteří k rozvoji její podnikatelské aktivity poskytli nemalé finanční prostředky. Pan Lukáš to nesl s nelibostí, a domáhal se proto přiměřené odměny před soudem, který jeho právo uznal právě ve výši původně navrhované částky.

Když se zaměstnavatel k výkonu majetkových práv nemá

Pokud zaměstnavatel nevykonává majetková práva k zaměstnaneckému dílu nebo je vykonává nedostatečně, má autor právo požadovat od něj poskytnutí licence za podmínek obvyklých. Zaměstnavatel může tuto žádost odmítnout pouze v případě, že má závažný důvod. Přitom lze tuto situaci vyřešit opravdu jednoduše; stačí do pracovní smlouvy zahrnout licenční ujednání, které umožní zaměstnavateli majetková práva nijak nevykonávat. Autor tak ztratí jakoukoliv možnost domáhat se jich zpátky.

Když zaměstnanecké dílo vydělá zaměstnavateli spoustu peněz

Rovněž může nastat situace, kdy zaměstnanec vytvoří autorské dílo v rámci plnění svých povinností vyplývajících z pracovněprávního vztahu (tudíž náleží výkon majetkových práv bez dalšího zaměstnavateli), avšak zisk, který zaměstnavatel z autorského díla má se dostane do značného nepoměru se mzdou vyplácenou autorovi-zaměstnanci. Zaměstnanec může v takovém případě žádat od zaměstnavatele přiměřenou dodatečnou odměnu.

Příběh z naší praxe

Básnické střevo pana Ludvíka*

Pan Ludvík byl zaměstnán u pana Bořivoje, který provozoval webové stránky, na kterých jeho zaměstnanci zveřejňovali krátké příběhy, glosy, či básně. Jeho hlavní příjem byl z reklamy, jinak byly autorské texty volně dostupné pro jakéhokoliv uživatele jeho webových stránek. Během covidových omezení políbila pana Ludvíka múza a sepsal velké množství satirických básniček, kterými vtipně glosoval společenskou situaci a vládní omezení a jiné situace vzniklé z dosud nevídané situace lockdownu společnosti. Dle statistik webových stránek zvýšily právě jeho básničky traffic o více než 400 %, z čeho plynuly do kapsy pana Bořivoje mnohem větší příjmy než dosud. Pan Ludvík měl pocit, že si zaslouží odměnu za svůj úspěch, pan Bořivoj však o tom nechtěl nic slyšet. Jeho názor změnila až předžalobní výzva od advokáta pana Ludvíka, a jelikož se nechtěl zbytečně soudit, vyplatil panu Ludvíkovi mimořádnou odměnu ve výši 200 tisíc korun.

Zaměstnanecká díla je v každém případě nezbytné precizně upravit v pracovní smlouvě. I když se zaměstnavatel nevyhne kogentním ustanovením zákona, může upravit alespoň to, co mu zákon dovoluje. Autorské právo je naší silnou stránkou, proto nás neváhejte oslovit, a my vám pomůžeme upravit vztahy s vašimi zaměstnanci co nejvíc ve váš prospěch.

< Předchozí díl podnikatelského speciálu

V případě potřeby se na nás neváhejte obrátit!

*použitá jména v textu byla záměrně změněna