Co je možné nárokovat po zaměstnanci v případě pochybení?

Zákoník práce jasně vymezuje, kdy je zaměstnanec povinen zaměstnavateli hradit škodu způsobenou zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi. K tomu, aby vznikla zaměstnanci povinnost tuto újmu nahradit však musí být splněno hned několik podmínek současně.

Jaké jsou podmínky nároku náhrady škody po zaměstnanci?

K porušení pracovních povinností musí dojít bezpodmínečně při plnění pracovních úkolů nebo v souvislosti s nimi.  Škoda nesmí být jen „na oko“. Musí zkrátka opravdu vzniknout a takto vzniklá škoda musí přímo souviset se zaměstnancovým porušením jeho povinnosti. A v neposlední řadě jednání zaměstnance musí být zaviněné. Pokud budou kumulativně splněny tyto podmínky, vzniká zaměstnanci odpovědnost za škodu.

Všechny tyto předpoklady pro úspěšné uplatnění nároku na náhradu škody po zaměstnanci musí zaměstnavatel nejen tvrdit, ale také prokázat, tzn. na zaměstnavateli leží celé důkazní břemeno. Rovněž musí být konkrétně vymezena škoda – dle zákona újma na majetku (jmění) zaměstnavatele – představující skutečné zmenšení majetku zaměstnavatele, kterému škoda byla způsobena. Čili pokud zaměstnanec porušením některé své pracovní povinnosti poškodí stroj, bude hradit jeho opravu.

Ušlý zisk

Často se ale děje to, že je škoda způsobena dokonce úmyslně. V této situaci má poškozený zaměstnavatel právo nejen na náhradu škody, ale dokonce i na náhradu ušlého zisku. Může se jednat o již zmiňovanou závadu stroje, kvůli které nebude schopný plnit včas své závazky, ale také může jít o neomluvenou absenci – např. takového kuchaře v restauraci, jelikož v důsledku jeho nepřítomnosti bude muset restaurace zákazníky odmítat.

Poměrné krácení a limity náhrady škody po zaměstnanci

Pokud škodu zapříčinil současně i zaměstnavatel, bude se pak povinnost k náhradě škody poměrně krátit dle míry zavinění jednotlivých aktérů. Náhrada škody z nedbalosti nesmí přesáhnout částku čtyřapůlnásobku zaměstnancova průměrného měsíčního výdělku – nicméně pokud byla škoda způsobena úmyslně, v opilosti nebo pod vlivem návykových látek, k této hranici se přihlížet nebude. Stejně tak, pokud vznikne škoda schodkem na svěřených hodnotách nebo ztrátou svěřených věcí, zaměstnanec ji bude hradit v plné výši.

Nezakročení a neupozornění na hrozící škodu

Pokud zaměstnanec vědomě neupozorní svého nadřízeného na to, že škoda momentálně hrozí nebo účelně nezakročí proti vzniku takové škody (pokud to je v jeho možnostech a silách), je zaměstnavatel ze zákona oprávněn požadovat náhradu škody ve výši trojnásobku průměrného měsíčního výdělku zaměstnance.

Na závěr si dovolíme shrnout, že pokud by zaměstnanec způsobil zaměstnavateli škodu, bude to paradoxně zaměstnavatel, kdo bude muset tvrdit a dokazovat naplnění zákonných předpokladů k tomu, aby se svým nárokem na náhradu škody uspěl. Při stanovení výše náhrady škody pak bude nutné přihlédnout k míře zavinění zaměstnance a k zákonem stanoveným omezením výše náhrady škody.

Náš tip:

Msta zaměstnance na zaměstnavateli se moc nevyplácí

Nepohodl jste se se svým zaměstnancem a on vám „za trest“ poničil vybavení? Co na tom, že se jedná o starý stroj – jako zaměstnavatel jste oprávněn po něm požadovat nejen náhradu škody, ale také ušlý zisk. A nadto se v případě úmyslného způsobení škody neuplatní omezení v podobě 4,5násobku jeho průměrného měsíčního výdělku, tzn. bude muset platit vše.

Potřebujete právní radu pro vaše podnikání? Ozvěte se nám!