Klíčovou a nejvíce rozsáhlou změnu insolvenčního zákona představuje právě změna pravidel pro oddlužení, která jsou nyní k dlužníkům (alespoň k těm poctivým) více vstřícná.
Konec 30% bariéry pro vstup do oddlužení
V první řadě bylo upuštěno od hranice 30% uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů jako podmínky pro vstup dlužníka do oddlužení. Dlužníkovi jsou dveře k oddlužení otevřeny tedy i v případě, kdy by své dluhy uspokojil v nižší než 30% míře.
Tuto hranici není dle novely třeba splnit ani na konci oddlužení. Platí však, že uspokojí-li dlužník v průběhu oddlužení pohledávky svých nezajištěných věřitelů alespoň z 30 %, má se za to, že vynaložil veškeré úsilí, které po něm lze spravedlivě požadovat. V takovém případě pak splní oddlužení každý dlužník, kterému po dobu 5 let od schválení oddlužení nebude oddlužení zrušeno.
Uspokojí-li však dlužník v průběhu oddlužení své nezajištěné věřitele v nižší míře, domněnka vynaložení veškerého úsilí se neuplatní a posouzení jejího naplnění bude záležet na uvážení soudu. Může se tedy stát, že soud rozhodne, že dlužník oddlužení nesplnil (a nebude tak osvobozen od placení zbytku pohledávek). Není se však třeba obávat, že by k této situaci docházelo naprosto nahodile či svévolně. Pro poctivé dlužníky s jinak bezproblémovým řízením, po jehož dobu trvání insolvenční správce nebude mít důvod soud upozornit na jakoukoliv negativní skutečnost, je totiž velmi nepravděpodobné, že by soud rozhodl o nesplnění oddlužení jen proto, že dlužník neuspokojili své nezajištěné věřitele alespoň z 30 %. Na dlužníky je tedy vyvíjen větší nátlak v podobě nutnosti vyvíjení maximálního úsilí proto, aby splatily co nejvíce svých dluhů.
Těžištěm proto bude činnost insolvenčních správců spočívající v tom, aby posoudili, zda dlužník vyvinul veškeré úsilí, které po něm lze spravedlivě požadovat k tomu, aby splnil své dluhy v co nejvyšší možné míře. Typicky se bude posuzovat to, zda dlužník využil svůj potenciál na trhu práce (zda se snažil získávat lepší pracovní pozici, vyšší mzdu apod.).
Oddlužení bude dále splněno samozřejmě v případě, kdy dlužník splatí svým nezajištěným věřitelům jejich pohledávky v plné výši. Dále také tehdy, splatí-li dlužník svým nezajištěným věřitelem v době 3 let od schválení oddlužení alespoň 60 % jejich pohledávek. Jako poslední je pak pětiletá varianta s domněnkou 30% uspokojení (či bez ní, ale s uvážením soudu) uvedená výše. V těchto případech bude dlužník následně osvobozen od placení zbytku dluhů (toto rozhodnutí bude nově spojeno přímo s rozhodnutím o splnění oddlužení).
U důchodců a osob postižených invaliditou II. a III. stupně (tzv. osob zvlášť zranitelných), jsou podmínky pro splnění oddlužení nastaveny mírněji. K oddlužení jim budou stačit 3 roky bez ohledu na míru uspokojení věřitelů.
Ani nový systém oddlužení však není pro všechny
Novela sice po dlužníkovi nepožaduje splnění jedné třetiny dluhů, zavádí však pro vstup do oddlužení jiné bariéry.
Dlužník může do oddlužení vstoupit pouze za předpokladu, že bude v průběhu oddlužení schopen splácet:
- měsíční zálohu na hotové výdaje a odměnu insolvenčního správce (Odměna insolvenčního správce v oddlužení činí 750 Kč + DPH a náhrada hotových výdajů 150 Kč + DPH, v případě společného oddlužení manželů 1125 Kč + DPH a náhrada hotových výdajů 225 Kč + DPH měsíčně.),
- minimálně stejnou částku, jakou činí hotové výdaje a odměna insolvenčního správce, musí být schopen splácet svým nezajištěným věřitelům,
- pohledávky věřitelů na výživném ze zákona a
- odměnu za sepis a podání návrhu na povolení oddlužení.
Jestliže dlužník nebude schopen tyto pohledávky splácet, oddlužení mu nebude povoleno. Již povolené oddlužení bude pak z tohoto důvodu kdykoliv zrušeno.
Je však třeba mít na paměti, že nově soud zamítne návrh na povolení oddlužení například tehdy, pokud v posledních 10 letech před jeho podáním již dlužník úspěšně insolvenčním procesem prošel (tedy byl oddlužen), či tehdy bylo-li mu v posledních 5 letech oddlužení pro nepoctivý zámět zrušeno či návrh zamítnut.
Ochrana přiměřeného obydlí dlužníka
Při oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty je dlužník povinen měsíčně splácet nezajištěným věřitelům ze svých příjmu určitou částku. Mimo to je však povinen vydat ke zpeněžení majetek náležející do majetkové podstaty, typicky nemovitost.
Dlužníci se však nemusejí obávat, že by v případě, kdy se rozhodnou do oddlužení vstoupit, přišli o střechu nad hlavou. Dlužníkovo obydlí je totiž v určité míře chráněno. Dlužník totiž není povinen vydat ke zpeněžení svoje obydlí, přesahuje-li jeho hodnota částku určenou dle nařízení vlády o způsobu určení hodnoty obydlí, které dlužník není povinen vydat ke zpeněžení. Ta by měla zajistit, že dlužník nepřijde o svůj dům, byt ale i např. hausbót nebo karavan, jestliže dlužníkovi slouží k bydlení a jeho hodnota se pohybuje v ráčím určitého průměrného standardu.
Tato ochrana samozřejmě neplatí pro zajištěného věřitele, tedy typicky bude-li na nemovitosti váznout zástavní právo, či odhlasují-li si věřitelé jako způsob řešení oddlužení ryzí zpeněžování majetkové podstaty. Insolvenční řízení se v určitém ohledu poměrně zkomplikovalo pro věřitele a je nutné si velmi důsledně bránit svá práva a nároku. Pro věřitele je pak ideální zastoupení v insolvenčním řízení advokátem, kdy ten se postará o veškeré záležitosti, aby pohledávka věřitele byla uspokojena v maximální možné míře.
Potřebujete pomoci řešením pohledávek za vašimi dlužníky se zastoupením v insolvenčním řízení? Obraťte se na naši kancelář!
Chcete bližší informace?
Jsme k dispozici Po - Pá (9 - 18).
Pošlete nám vaši poptávku nebo si sjednejte konzultaci online!
„Těšíme se na vás.“
Adriana Hermannová
Oblíbené kategorie magazínu: Firmy a podnikatelé | Ochrana podnikání | Náhrada škody | Pracovní právo | Přestupky a správní záležitosti | Nemovitosti | Vymáhání pohledávek