Co si má klient představit pod pojmem mlčenlivost advokáta?

Zásada advokátního tajemství, jíž se nedávno dostalo větší pozornosti v souvislosti s novelizací zákona o praní špinavých peněz, je důležitým stavebním kamenem důvěry klienta ke svému právnímu zástupci. Je i jedním z požadavků na spravedlivý proces.

Kdo je to vlastně advokát?

Jakých informací se zásada mlčenlivosti týká?

Okruh chráněných skutečností je velmi široký, zahrnuje nejen informace sdělené klientem, ale i ty, které se advokát při poskytování právních služeb dozvěděl od třetí osoby, ze spisu nebo z průběhu jednání. Je přitom jedno, zda si tyto informace pouze pamatuje, jsou v písemné či elektronické podobě nebo se dokonce jedná o takřka jakékoliv hmotné předměty. Podle zákona o advokacii musí advokát zkrátka „zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o nichž se dozvěděl v souvislosti s poskytováním právních služeb“. Mlčenlivost se vztahuje i na zaměstnance advokáta, koncipienty a další osoby, které s advokátem spolupracují na základě jiného smluvního vztahu. Povinnost mlčenlivosti nezaniká ani zánikem právního zastoupení nebo vyškrtnutím ze seznamu advokátů.

Může někdy advokát tyto důvěrné informace prozradit?

Zejména tehdy, když je samotným klientem, případně všemi jeho právními nástupci zbaven mlčenlivosti. Pokud pověří při poskytování právních služeb advokát zastoupením jinou osobu, je ta povinností mlčenlivosti rovněž vázána. V nezbytném rozsahu může důvěrné skutečnosti sdělovat rovněž před soudem nebo jiným orgánem v případě sporu advokáta s klientem, v řízení o žalobě proti rozhodnutí České advokátní komory, v kárném řízení a některých dalších případech. Účetní záznamy advokáta ale nesmí evidovat konkrétní povahu věcí, v nichž poskytuje právní služby.

Advokát má oznamovací povinnost vůči advokátní komoře v případě, že se setká s praním špinavých peněz. Rovněž je dle trestního zákoníku povinen překazit spáchání trestného činu. Naopak u již spáchaného trestného činu, o něm se dozvěděl v souvislosti s poskytováním právních služeb tuto povinnost nemá. Vztahuje se na něj zákaz výslechu a takto získaný důkaz by byl nepoužitelný. Stejně tak domovní prohlídka a prohlídka jiných prostor u advokáta v rámci snahy orgánů činných v trestním řízení o získání důkazních prostředků. Zde se skrze zástupce advokátní komory nebo soud zjišťuje, zda zajištěný předmět obsahuje informace, o nichž je advokát povinen zachovávat mlčenlivost. V případě, že ano, musí být zabezpečena tak, aby se s jejím obsahem nikdo nemohl seznámit.

Mohu se na mlčenlivost svého advokáta spolehnout?

Advokátní tajemství ve vztahu ke klientovi upravuje především zákon o advokacii a jako taková je pro advokáta vymahatelnou povinností. Samotný advokát je poté vůči státním orgánům chráněn jednotlivými procesními předpisy (občanský soudní řád, zákon o zvláštních řízeních soudních, trestní řád a daňový řád). V případě porušení mlčenlivosti podléhá advokát kárné pravomoci České advokátní komory, popřípadě je založena jeho civilní a trestní odpovědnost.

U nás se nemusíte bát vyzrazení citlivých informací. Neváhejte se na nás obrátit!