Dědictví podle zákona

Dědictví je často spojeno s velmi nepříjemnými emočními zážitky a mnoho lidí velmi trpí, pokud přijdou o svého blízkého. Na druhou stranu, takový je už život. V rámci tohoto článku Vám popíšeme, jak vlastně dědictví dle zákona funguje a probíhá.

Dědické právo a dědické tituly

Dědické právo v širším slova smyslu upravuje přechod majetkových poměrů zemřelého na jiné osoby. V užším slova smyslu znamená právo na pozůstalost nebo na poměrný podíl z ní.

Právním titulem pro dědictví je dědická smlouva, závěť nebo zákon. Toto řazení dědických titulů, vyjadřující také jejich právní sílu, je dáno především existencí právní zásady volnosti zůstavitele ve volbě dědice, tedy tím, že primárně právě zůstavitel má rozhodnout, jak bude s jeho jměním po smrti naloženo. Zatím nejpoužívanějším dědickým titulem je právě zákon. Dědická smlouva a závěť nejsou v praxi tolik rozšířené. Je tomu tak proto, že lidem ve standardně fungujících rodinných vztazích vyhovuje zákonná dědická posloupnost.

Dědění ze zákona a dědické třídy

Pokud se dědí na základě zákona, dědí se podle zákonné posloupnosti. Použije se především tehdy, když zůstavitel zemře bez pořízení pro případ smrti (dědická smlouva, závěť). Není to však jediný případ. Zákonné posloupnosti se užije také tehdy, pokud zůstavitel sice pořízení pro případ smrti zanechal, ale takové pořízení neřeší celou pozůstalost. Na zbytek pozůstalosti, která není vyřešena v pořízení, se taktéž použijí pravidla dědění v zákonné posloupnosti. Pokud není ani podle zákonné dědické posloupnosti žádný dědic, připadá dědictví státu, který je v takovém případě považován za zákonného dědice.

Pro určení, který z příbuzných bude dědit v zákonné posloupnosti, je rozhodující jejich zařazení do tříd, kterých je celkem šest. Poté platí, že nejprve dědí dědicové v číselně nižší třídě. Pokud se nenajde dědic v nižší číselné třídě, přichází v úvahu dědic ve vyšší číselné třídě.

1. dědická třída

V první třídě dědiců dědí děti a manžel zůstavitele, každý rovným dílem.

2. dědická třída

Do druhé třídy jsou zařazeni rodiče zůstavitele, manžel a ti, kteří žili se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti za podmínky, že o společnou domácnost pečovali nebo byli odkázáni výživou na zůstavitele.

Můžeme si všimnout, že manžel je zařazen do první i druhé dědické třídy. Je tomu tak proto, že kdyby zůstavitel a jeho manžel neměli děti, nemůže manžel dědit sám v první třídě. Jestliže měli manželé majetek ve společném jmění manželů, nejprve dojde k vypořádání společného jmění manželů a jako pozůstalost se projedná jen ta část majetku, která by náležela zemřelému manželovi. Pokud manžel dědí až ve druhé třídě, platí, že musí zdědit nejméně polovinu pozůstalosti. Manžel má také právo na všechny movité věci, které tvoří základní vybavení rodinné domácnosti. Toto platí také v případě, že manžel vůbec není dědicem (tedy že byl pořízením pro případ smrti zůstavitele z dědění vyloučen).

3. dědická třída

Ve třetí třídě následují sourozenci zůstavitele a také jsou do této třídy zařazeni ti, kteří žili se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti.

4. – 6. dědická třída

Čtvrtou třídu tvoří prarodiče zůstavitele, pátou potom prarodiče rodičů zůstavitele, šestou třídu dědiců tvoří děti dětí sourozenců zůstavitele a děti prarodičů zůstavitele (tedy strýcové a tety).

Dědické řízení

Řízení o pozůstalosti je zvláštním typem soudního řízení. V prvním stupni řízení provádí úkony soudu notář, který vystupuje jako soudní komisař a kterého soud provedením úkonů pověřil usnesení. Soud pověří notáře na základě předem stanoveného rozvrhu. Není tedy možní zvolit si notáře dle své vůle. Notář všechny úkony provádí jménem příslušného soudu. Na každém rozhodnutí je tedy uvedeno, že jej vydal okresní soud (v Praze obvodní soud a v Brně městský soud).

Zahájení pozůstalostního řízení

Soud zahájí pozůstalostní řízení, když mu matriční úřad oznámí úmrtí fyzické osoby. Matriční úřad má zákonnou oznamovací povinnost. Pozůstalí proto nemusí soud informovat, nicméně jestliže takové oznámení učiní osoba, která si činí právo na pozůstalost jako dědic, soud řízení zahájí. Takový případ nastane například, pokud zůstavitel zemřel v zahraničí.

Předběžné řízení

Po zahájení řízení proběhne fáze předběžného šetření. Během tohoto šetření soud zjistí okruh účastníků řízení a provede nezbytné úkony pro zjištění stavu zůstavitelova jmění a pro zjištění dědiců. Účastníky řízení jsou osoby, o nichž se lze důvodně domnívat, že jsou zůstavitelovými dědici. V případě, že zůstavitel majetek nezanechal, nebo zanechal-li majetek nepatrné hodnoty, je účastníkem řízení vypravitel pohřbu (využít můžete také zastoupení v dědickém řízení advokátem). V případě, že zůstavitel nezanechal žádný majetek, řízení o pozůstalosti bude zastaveno.

Jednání o dědictví

Aby mohlo být dědictví projednáno, nařídí soud neveřejné jednání. K tomuto jednání soud přivolá dědice, vykonavatele závěti a další účastníky, o jejichž právech a povinnostech se bude při jednání rozhodovat. Dědic má právo dědictví odmítnout prohlášením učiněném vůči soudu, který dědictví projednává. Dědictví lze odmítnout pouze v zákonné lhůtě jednoho měsíce, která běží od okamžiku, kdy soud dědice o možnosti odmítnout dědictví vyrozuměl. Toto prohlášení je konečné a neodvolatelné.

Pokud bylo stanoveno, kdo je dědicem a pokud bylo zjištěni jmění (majetek i dluhy) tvořící pozůstalost, vydá soud rozhodnutí o dědictví. Soud musí uvést i důvod dědictví, tedy na základě jakého dědického titulu bylo rozhodnuto. V rozhodnutí se také uvádí důvod, z jakého došlo k rozdělení dědictví a jakým způsobem byla nařízena dědická posloupnost.

Odvolání v dědickém řízení

Proti rozhodnutí o dědictví lze podat opravný prostředek. Řádným opravným prostředkem je odvolání. O odvolání bude rozhodovat nadřízený krajský soud. Odvolací soud může rozhodnutí potvrdit, pokud jej shledá věcně a právně správným. Pokud zjistí, že rozhodnutí trpí nějakými vadami, tak jej zruší. Pokud v dědickém řízení vystupoval jako účastník někdo, kdo účastníkem být neměl, může být rozhodnutí napadeno žalobou pro zmatečnost. Jako mimořádný opravný prostředek připadá v úvahu dovolání, o kterém by rozhodoval Nejvyšší soud.

Potřebujete zastoupit v dědickém řízení a hájit Vaše práva?