Věřitelé své pohledávky v rámci insolvenčního řízení uplatňují tak, že se do řízení přihlásí. Dle způsobu řešení úpadku dlužníka jsou pak uspokojování dle rozvrhu při konkursu, v rámci plnění reorganizačního plánu nebo plněním při oddlužení. Jaký je rozdíl mezi věřiteli zajištěnými a nezajištěnými a jaká jsou jejich rizika? Jaké druhy pohledávek české právo zná? To vše se dozvíte v dnešním článku.
Zcela klíčové je včasné podání přihlášky. Lhůta pro tento úkon je 2 měsíce od vydání rozhodnutí o úpadku. K přihláškám podaným pozdě insolvenční soud nepřihlédne, což má u oddlužení zásadní následky, jelikož dlužník po skončení může být od všech dluhů osvobozen. U konkursu zase po skončení nemusí zbýt žádný majetek.
Náležitosti přihlášky pohledávky do insolvence
Jak by měla taková přihláška vypadat? Podává se vždy na určeném formuláři. Obecné náležitosti stanovuje zákon jako údaje kdo přihlášku podává, jakému soudu, co jí sleduje, které věci se týká + důvod vzniku, výši, případně způsob zajištění, vykonatelnost a právní důvod. Nepeněžitou pohledávku je nutné vždy vyčíslit. Řádně podanou přihlášku je také možné kdykoli v průběhu řízení vzít zpět.
Dalším krokem bude sestavení seznamu přihlášených pohledávek, kde insolvenční správce vyznačí pohledávky vykonatelné a pohledávky podmíněné. Pokud bylo zvoleno řešení oddlužením, insolvenční správce na přezkumném jednání s dlužníky přezkoumá pohledávky. Pokud se jedná o konkurs nebo reorganizaci, přezkumné jednání bude mít na starosti insolvenční soud. V rámci těchto jednání lze popřít pohledávky co do pravosti, výše, pořadí – a to žalobou u insolvenčního soudu.
Zajištěný věřitel a jeho postavení v insolvenci
Zajištěný věřitel má silnější postavení. Při přihlašování své pohledávky uvede, čím je zajištěna, což doloží náležitými listinami. Uspokojován je následně ze zpeněžení daného zajištění. Pro určení jejich pořadí je rozhodující doba vzniku zástavního práva nebo jiného zajištění. Rozdíl, o kterou je pak hodnota zajišťující věci nižší, než je samo zajištění, se považuje za pohledávku nezajištěnou. Za nezajištěné se považují i další zajištěné pohledávky, pokud hodnotu zajištění vyčerpají již předchozí pohledávky. Zajištění zanikne zpeněžením věci zajištění a insolvenční správce vydá nabyvateli potvrzení o zániku zajištění.
Pohledávky za majetkovou podstatou
Jako pohledávky za majetkovou podstatou jsou označovány pohledávky, které vznikly po zahájení insolvenčního řízení nebo případně vyhlášení moratoria a ty, co vznikly po rozhodnutí o úpadku. Zákon sem řadí například hotové výdaje a odměny předběžných správců, likvidátorů či členů věřitelského výboru, pohledávky vzniklé za trvání moratoria, náhrada zálohy na náklady insolvenčního řízení, odměnu insolvenčního správce, náklady na udržování majetkové podstaty, odměny znalců a další.
Pohledávky postavené na úroveň pohledávkám za majetkovou podstatou
Tyto pohledávky vznikají například zaměstnancům dlužníka. Jsou jimi pohledávky státu, úřadu práce, správce daně, zákonné výživné, náhrady škody způsobené na zdraví. Co se zákonného výživného týče, je uspokojeno v plné výši kdykoli po rozhodnutí o úpadku dlužníka.
Jako úplně poslední se hradí podřízené pohledávky a pohledávky společníků nebo členů družstva. Podřízenou pohledávkou se rozumí pohledávky, které mají být dle smlouvy uspokojeny až po uspokojení jiných pohledávek. V rámci oddlužení se jimi rozumí úroky, úroky z prodlení a smluvní pokuty. Úplně nakonec se řadí pohledávky společníků a členů.
Potřebujete pomoct s vymáháním pohledávek? Obraťte se na nás!
Chcete bližší informace?
Jsme k dispozici Po - Pá (9 - 18).
Pošlete nám vaši poptávku nebo si sjednejte konzultaci online!
„Těšíme se na vás.“
Adriana Hermannová
Oblíbené kategorie magazínu: Firmy a podnikatelé | Ochrana podnikání | Náhrada škody | Pracovní právo | Přestupky a správní záležitosti | Nemovitosti | Vymáhání pohledávek