Přestupky a správní záležitosti

Při zjištění přestupku nemusí být nutně zahájeno správní řízení, ale správní orgán může tzv. příkazem na místě uložit pokutu, pokud obviněný nebo jeho zástupce souhlasí se zjištěným stavem věci, s právní kvalifikací tohoto skutku a s uložením pokuty včetně její výše. Příkazem na místě lze uložit pokutu nejvýše 10.000,- Kč, mladistvému 2.500,- Kč. Pokud je příkazem na místě ukládána pokuta, obdrží obviněný příkazový blok, který podepíše. Podpisem se příkaz na místě stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.

Každý, kdo se domnívá, že se policista choval nevhodným, popřípadě protizákonným způsobem, má právo si stěžovat na jednání policisty. Obecně právo podat stížnost vyplývá ze správního řádu, kdy má každá dotčená osoba právo obracet se na správní orgány se stížnostmi proti nevhodnému chování úředních osob. Zákon o Policii ČR zase říká, že každý může upozornit na nedostatky v činnosti policejního útvaru, policisty nebo zaměstnance. Stížnost se podává u útvaru, proti jehož příslušníkovi směřuje. Pokud by osoba měla za to, že stížnost nebyla řádně vyřízená, může požádat nadřízený útvar policie, aby způsob vyřízení stížnosti prošetřil

Prokázání totožnosti znamená prokázání jména, příjmení, data narození a v případě potřeby i adresy trvalého pobytu, rodného čísla a státní příslušnosti. Rozsah a způsob zjišťování osobních údajů musí být přiměřený, a to zejména vzhledem k účelu, k jakému je prováděno. Policista může vyzvat k prokázání totožnosti osobu, která je podezřelá ze spáchání přestupku nebo trestného činu, která se zdržuje v prostoru, ve kterém by se mohli zdržovat cizinci bez povolení opravňujícího pobyt na území ČR, nebo v blízkosti prostoru policií chráněného, která odpovídá popisu hledaného apod. Pokud osoba odmítne prokázat svoji totožnost, je policista oprávněn osobu předvést k provedení úkonu směřujícího ke zjištění totožnosti.

Policista může zajistit osobu, která svým jednáním bezprostředně ohrožuje svůj život nebo život a zdraví jiných osob anebo majetek, v budově útvaru policie úmyslně znečišťuje nebo poškozuje majetek anebo slovně uráží policistu nebo jinou osobu, má být předvedena nebo při předvedení kladla odpor, utekla z výkonu trestu odnětí svobody, nebo byla přistižena při jednání, které má znaky přestupku, je-li důvodná obava, že bude v protiprávním jednání pokračovat anebo mařit řádné objasnění věci. Policista musí osobu po pominutí důvodu zajištění osobu propustit. Zajištění může trvat nejdéle 24 hodin a musí o něm být sepsán úřední záznam. Pozor, institut zajištění se výrazně liší od zadržení podle trestního řádu.

Pokud je některé osobě spácháním přestupku způsobena škoda nebo se na této osobě pachatel bezdůvodně obohatí, musí správní orgán projednávající přestupek tuto osobu bezodkladně vyrozumět o tom, že může uplatnit nárok na náhradu škody nebo vydání bezdůvodného obohacení. Rovněž musí osobě sdělit, kdy je nařízeno ústní jednání a poučit ji, že všechny svoje nároky může uplatnit nejpozději při prvním ústním jednání. Uplatnit nárok je možné také v občanskoprávním řízení na základě žaloby. V řízení o přestupku nelze rozhodnout o náhradě škody nebo vydání bezdůvodného obohacení, pokud věc byla řešena v občanskoprávním řízení nebo pokud takové řízení stále probíhá. Je ovšem možné zahájit občanskoprávní řízení po skončení řízení přestupkového.

Konání ústního jednání povinné není. Správní orgán jej nařídit může. Učiní tak na žádost obviněného, pokud je to nezbytné k uplatnění jeho práv. Jinak návrh zamítne usnesením. Správní orgán nesmí zapomenout poučit obviněného, že může žádat o nařízení ústního jednání. Ústní jednání lze konat bez přítomnosti obviněného jen tehdy, byl-li obviněný řádně předvolán a s jednáním bez jeho přítomnosti souhlasí, nebo pokud se na předvolání nedostaví bez náležité omluvy.

Řízení se zahajuje zásadně z moci úřední. Správní orgán zahájí řízení o každém přestupku, o kterém se dozví. Řízení je zahájeno doručením oznámení o jeho zahájení podezřelému. Řízení o některých přestupcích může být zahájeno, nebo již v zahájeném řízení pokračovat, pouze se souhlasem osoby přímo postižené spácháním přestupku. Jedná se například o přestupek proti občanskému soužití ublížení na cti zesměšněním nebo hrubou urážkou.

Správními tresty, které mohou být uděleny za přestupek, jsou napomenutí, pokuta, zákaz činnosti, propadnutí věci nebo náhradní hodnoty a zveřejnění rozhodnutí o přestupku. Poslední trest lze uložit pouze právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě. Správní trest lze uložit buď samostatně, nebo spolu s jinými správními tresty.

Promlčecí doba přestupku je různá podle jeho závažnosti. Obecná promlčecí doba je jeden rok. Pokud za přestupek hrozí sazba pokuty s horní hranicí alespoň 100.000 Kč, je promlčecí doba tříletá. Promlčecí doba začíná běžet dnem následujícím po spáchání přestupku. Promlčecí doba se přerušuje oznámením o zahájení řízení o přestupku, stejně jako vydáním rozhodnutí, v němž je obviněný uznán vinným. Po přerušení promlčecí doby počíná běžet doba nová. Nejpozději se přestupek promlčí 3 roky po jeho spáchání, u závažnějších 5 let po spáchání. Uplynutím promlčecí doby zaniká odpovědnost za přestupek.

Za přestupek není odpovědný ten, kdo v den jeho spáchání nedovršil patnáctý rok svého věku. Odpovědnost tedy vzniká den po patnáctých narozeninách. Pokud se přestupku dopustí osoba, která není pro svůj věk odpovědná, bude za přestupek odpovídat zákonný zástupce nebo opatrovník, pokud za osobu mladší patnácti let měl jednat.