Jak mohou odbory ovlivnit vaše podnikání?

Když se řekne odbory, podnikatelům se hned dělá husí kůže. Považují je za zbytečnou komplikaci pro své fungování i když vědí, že je si je zaměstnanci zakládají pouze pro svou ochranu. Nicméně je s tím spojeno hned několik povinností, které zaměstnavatele mohou svazovat, takže jejich založení rozhodně komplikací je. Jestli se lze založení odborů nějakým způsobem bránit, a co přesně pro zaměstnavatele jejich založení znamená, si řekneme v následujících řádcích.

Proč vůbec odbory existují?

Odbory mají v Evropě poměrně dlouhou historii a v České republice jsou upraveny přímo v Listině základních práv a svobod. Zde je ukotveno právo každého (tudíž nejen občana) svobodně se s ostatníma sdružovat na ochranu svých hospodářských a sociálních zájmů, zakládat odborové organizace nezávislé na státu, jakož i zákaz omezování počtu odborových organizací nebo zvýhodňování některé z nich v oboru či odvětví. Smyslem odborů je tedy ochrana hospodářských a sociálních zájmů zaměstnanců, přičemž hlavními nástroji pro ochranu těchto zájmů jsou kolektivní vyjednávání (kolektivní smlouvy), spolurozhodování, kontrola, projednání a informování o pracovněprávních záležitostech. 

Velký význam mají zejména kolektivní smlouvy (uzavírané mezi zaměstnavatelem a odborovou organizací). Ty zajišťují zaměstnancům jakýsi minimální pracovněprávní standard, který musí být u zaměstnanců zachován. Zaměstnanec tak má výhodu v tom, že zaměstnavatel s ním individuálně nemůže ujednat horší, pouze lepší, podmínky než zaměstnancům poskytuje kolektivní smlouva.

Jak odbory vzniknou?

To je pro zaměstnavatele častou smutnou zprávou, že odbory mohou vzniknout doslova ze dne na den. Odborová organizace vzniká dnem následujícím po dni, v němž bylo doručeno ministerstvu vnitra oznámení o jejím založení. Aby mohly odbory působit u konkrétního podnikatele, resp. zaměstnavatele, musí mít tuto skutečnost uvedenou ve svých stanovách, a zároveň alespoň tři jejich členové musí být u daného zaměstnavatele v pracovním poměru. Oprávnění jednat jako odborová organizace přímo se zaměstnavatelem vzniká odborové organizaci dnem následujícím po dni, kdy mu byla oznámena skutečnost, že odborová organizace splňující výše uvedené podmínky u daného zaměstnavatele vznikla. Je důležité pamatovat na to, že odborová organizace není povinna zaměstnavateli sdělovat, kteří jeho zaměstnanci jsou jejími členy.

Jaké povinnosti má zaměstnavatel vůči odborům? A jsou mu v něčem i ke prospěchu?

Zaměstnavatel je ze zákona povinen informovat odborovou organizaci o vývoji mezd, průměrné mzdy a jejích jednotlivých složek včetně členění podle jednotlivých profesních skupin. Je rovněž povinen s odborovou organizací projednat svou ekonomickou situaci, množství práce i pracovní tempo, změny organizace práce, systém odměňování a hodnocení zaměstnanců, systém školení a vzdělávání zaměstnanců, jakož i mnoho dalších. Postihů, které zaměstnavateli hrozí je opravdu hodně, dle zákona o inspekci práce hrozí zaměstnavateli postih kromě jiného například i za situace, že nepřizná zaměstnancům (resp. odborové organizaci) právo účastnit se řešení otázek souvisejících s bezpečností a ochranou zdraví při práci, a to až do výše 300 tisíc korun.

Odbory však nemají vliv na zaměstnavatele pouze v zásadních záležitostech, ale i v těch každodenních. Povinností zaměstnavatele je například  oznamovat a projednávat s odborovou organizací výpovědi a okamžitá zrušení pracovního poměru se zaměstnanci. Pokud je však takový zaměstnanec zároveň členem odborů, má zaměstnavatel takříkajíc smůlu. Těmto zaměstnancům poskytuje zákon zvýšenou ochranu, a to zcela logicky, aby zaměstnavatel nebyl schopen tímto způsobem odbory u sebe rozložit. S dáním výpovědi či okamžitým zrušením pracovního poměru se zaměstnancem, který je zároveň členem odborů, tak zaměstnavatel potřebuje jejich souhlas, a to dokonce až po dobu jednoho roku od skončení výkonu funkce zaměstnance v odborové organizaci.

Chce-li zaměstnavatel hromadně propouštět, je před dáním výpovědí jednotlivým zaměstnancům povinen o svém záměru včas (nejpozději 30 dnů předem,) písemně informovat odborovou organizaci. Rovněž je povinen informovat například o důvodech hromadného propouštění, počtu a profesním složení zaměstnanců, kteří mají být propuštěni, o počtu a profesním složení všech zaměstnanců, kteří jsou u zaměstnavatele zaměstnáni v době, v níž se má hromadné propouštění uskutečnit, hlediscích navržených pro výběr zaměstnanců, kteří mají být propuštěni, a odstupném, popřípadě dalších právech propuštěných zaměstnanců.

K čemu tedy odbory zaměstnavateli jsou? Odpověď je jednoduchá, k ničemu; odbory slouží zaměstnancům, nikoliv zaměstnavateli, avšak při správně nastavených vztazích nemusí být spolužití zaměstnavatele a odborů až tak bolestivé, jak se může na první pohled jevit.

Náš tip

I když se vám stane, že u vás odbory vzniknou, nevěšte hlavu. Základem je korektní spolužití, které může při dobře nastavených pravidlech fungovat spolehlivě. S pracovním právem máme bohaté zkušenosti a rádi vám pomůžeme s pracovními smlouvami či dohodami, správně danými výpověďmi nebo i s vyjednáním kolektivní smlouvy, proto se na nás neváhejte obrátit.

Jste podnikatel a nevíte si rady s nastavení některých procesů ve vaší společnosti? Kontaktujte nás a rádi vám pomůžeme!