Obchodní sdělení jsou pro podnikatele nesmírně důležitým nástrojem pro reklamu a propagaci jejich výrobků a služeb. I vám jistě v e-mailu nejedno obchodní sdělení přistálo. Jaký je ale zákonný rámec pro zasílání obchodních sdělení? Je to sice záležitost poměrně běžná, ale její právní úprava může být pro někoho velice překvapivá a někdy i nepochopitelná. Na co si musíte dát pozor, rozesíláte-li obchodní sdělení? A můžete obchodní sdělení zaslat komukoliv? Vzhledem k tomu, že je dnešní doba digitální, se v tomto článku zaměříme na úpravu zasílání obchodních sdělení e-mailem.

Obchodní sdělení

Na začátek je vhodné říct si, co vlastně takové obchodní sdělení je; obchodním sdělením rozumíme veškeré formy sdělení, ať už se jedná o reklamu či pobídku k návštěvě internetových stránek podnikatele, a to vždy, kdy je toto sdělení určeno k podpoře zboží či služeb podnikatele. Překvapivě se může (jak je zřejmé z přístupu Úřadu pro ochranu osobních údajů) jednat i o pouhé přání k svátkům, např. k Novému roku.

Souhlas se zasíláním obchodních sdělení

Aby bylo obchodní sdělení v souladu se zákonem, musí být zřetelně jako obchodní sdělení označeno, ať už jako „obchodní sdělení“, „newsletter“ či „novinky“, musí jednoznačně identifikovat odesílatele a musí obsahovat platnou adresu pro odmítnutí zasílání dalších obchodních sdělení. Takové obchodní sdělení může podnikatel zasílat na základě předchozího souhlasu dané osoby (tzv. zásada opt-in) – tento souhlas může typicky získat od zákazníka, který si na jeho internetových stránkách objedná zboží či službu, a u objednávky zaškrtne políčko, kterým udělí souhlas se zasíláním obchodních sdělení. 

Někteří podnikatelé jsou lišky mazané, a mají tuto možnost předem zaškrtnutou, přičemž spoléhají, že zákazník tento souhlas přehlédne, nebo si bude myslet, že je to souhlas s obchodními podmínkami (ruku na srdce, kdo z nás někdy nezaškrtne podobné políčko i bez čtení?). Takový postup ale rozhodně nedoporučujeme, jelikož se příčí zákonu. Souhlas musí být udělen svobodně a informovaně, zákazník tak proto musí učinit z vlastní vůle, bez lstí podnikatele.

Zasílání obchodních sdělení bez souhlasu

Existuje však i možnost, že zákazník souhlas se zasíláním obchodních sdělení neudělí, a přece podnikatel jedná zcela v souladu se zákonem, když mu obchodní sdělení na e-mail zašle. Jak je to možné? Výše uvedená zásada opt-in (tedy aktivní souhlas) má do páru zásadu opt-out (pasivní souhlas). Jedná se o případy, kdy podnikatel již má e-mailovou adresu zákazníka, který již jeho služby využil, a zároveň neodmítl zasílání obchodních sdělení v minulosti. Takovému zákazníkovi může podnikatel zasílat obchodní sdělení týkající se obdobných výrobků či služeb. To je nutno zdůraznit, protože podnikatel provozující e-shop se zahradním náčiním a e-shop s knihami nemůže nabízet nejnovější skandinávský detektivní bestseller zákazníkovi, který si koupil sekačku na trávu.

Je možné, aby podnikatel zasílal obchodní sdělení jen tak, blíže neurčenému okruhu adresátů, kterých e-mailové adresy získal z veřejně přístupných zdrojů? Odpověď na tuto otázku je stručná a jasná: ne, možné to není. Jistě, v praxi se setkáte s tím, že dostáváte nevyžádané obchodní sdělení od podnikatelů, služby kterých jste nevyužili, to však neznamená, že je to takto v pořádku, a že odesílatel jednal v souladu se zákonem.

Sankce spojené se zasíláním nevyžádaných obchodních sdělení 

Samozřejmě je pro podnikatele rozesílání nevyžádaných obchodních sdělení o to nepříjemnější a rizikovější, že se jedná o porušení zákona, které je, samozřejmě, spojeno se sankcí – Úřad pro ochranu osobních údajů může ve správním řízení udělit za toto jednání pokutu, u podnikajících fyzických osob až do výše 100 000 korun, a u právnických osob až do výše 10 000 000 korun. Samozřejmě, z logiky věci vyplývá, že Úřad pro ochranu osobních údajů na toto jednání nepřijde sám (kdo by mu taky obchodní sdělení zasílal), ale řízení započne na podnět zákazníka, kterému se takové jednání nelíbí. I když se tak neděje úplně běžně (protože většina adresátů e-mail jednoduše smaže, ignoruje, nebo využije možnosti vyškrtnutí z mailing listu), a i když je Úřad pro ochranu osobních údajů při ukládání sankcí obvykle poměrně benevolentní a likvidační pokuty neukládá, silně nedoporučujeme rozesílání nevyžádaných obchodních sdělení riskovat, protože právě váš případ může být první výjimkou z pravidla.

Rovněž se vám nevyplatí najmout si na rozesílání obchodních sdělení jinou osobu (např. reklamní agenturu), protože postihování nejsou jen samotní odesílatelé, ale i objednatelé.

Náš tip

Nevyžádané obchodní sdělení rozhodně nezasílejte. Máte-li pochybnosti o tom, zda můžete zasílat obchodní sdělení v rámci zásady opt-out, určitě se svěřte do rukou odborníků!

Rozesíláte pravidelně obchodní sdělení a nejste si jistí, zda máte všechno správně nastavené? Kontaktujte nás.