Jak probíhá přestupkové řízení a co byste o něm určitě měli vědět?

V rámci správního práva jsou přestupky nejčastějším ze správněprávních deliktů. Na rozdíl od správních disciplinárních deliktů a pořádkových deliktů se přitom mohou týkat všech osob, nejen těch, které mají zvláštní práva a povinnosti v rámci svého povolání, postavení nebo v rámci řízení. Jak tedy vlastně přestupkové řízení probíhá a co byste určitě měli vědět? 

Přestupkové řízení podle práva

V obecné rovině se přestupky dají členit jako: přestupky (1) fyzických osoby, (2) podnikajících fyzických osob a (3) právnických osob. Přestupkové řízení je ve výsledku zvláštním druhem správního řízení, které probíhá podle konkrétních pravidel přestupkového zákona, byť stále za použití ustanovení správního řádu. Od obecného správního řízení se přitom liší zejména tím, že jeho účelem je zjistit, (1) zda se stal skutek, (2) zda je tento skutek přestupkem, (3) kdo jej spáchal a (4) jaký druh a výměru správního trestu lze uložit.

Zahájení přestupkového řízení

Před zahájením přestupkového řízení mohou probíhat postupy ještě před zahájením samotného řízení. Ve vyjmenovaných přestupcích dokonce provádí nezbytná šetření orgán policie, který o zjištěných skutečnostech sepíše úřední záznam. Pokud přitom není přímo orgán policie příslušným správním orgánem, oznámí skutečnosti o možném spáchání přestupku příslušnému přestupkovému správnímu orgánu.

Přestupkové řízení se zahajuje z moci úřední, jeho podkladem tudíž nikdy není žádný procesní návrh případného poškozeného či další osoby. To samozřejmě nevylučuje, aby osoby, které se věrohodně o spáchání přestupku dozví, podaly přestupkovému správnímu orgánu podnět, kterým jej na tuto skutečnost upozorní. Řízení jako takové je pak zahájeno doručením oznámení o zahájení řízení podezřelému z přestupku či případně ústním vyhlášením takového oznámení.

Oznámení o zahájení řízení přitom musí (vedle identifikace podezřelého a dalších náležitostí) obsahovat zejména popis skutku a jeho předběžnou právní kvalifikaci. O jednom skutku nemůže být vedeno více přestupkových řízení, stejně tak ani o skutku, o němž bylo rozhodnuto jako o přestupku, nemůže být vedeno trestní řízení pro trestný čin. Skutek je pak zjednodušeně právně relevantnější jednání oproti trestnému činu, kde jsou postihy mnohem větší. V řadě případů tak může být pro pachatele výhodnější nechat se uznat vinným ze spáchání přestupku i přes udělení malé sankce, než riskovat postih v rámci trestního práva, kde mohou nastat sankce citelnějšího charakteru.

Samotné přestupkové řízení

Stejně jako v trestním právu, může být u některých skutkových podstat přestupků stanoveno, že lze řízení o přestupku zahájit pouze se souhlasem osoby přímo postižené spácháním přestupku. Typické je to u přestupků, u kterých je předmětem útoku fyzická osoba, které je zasahováno do majetkové sféry či do tělesné integrity. Naprostá většina ostatních přestupků však tento souhlas nevyžaduje.

V přestupkovém řízení může správní orgán nařídit ústní jednání. V řadě situací je nařízení ústního jednání povinné, např. v případě, že o takové nařízení požádá obviněný a je to přitom nezbytné k uplatnění jeho práv. Stejně tak i na žádost poškozeného, je-li to třeba k rozhodnutí o náhradě škody nebo vydání bezdůvodného obohacení.

V řízení, zejm. na ústním jednání pak probíhá dokazování, ať již jde o výslechy svědků či obviněného. Obviněný má přitom obdobně jako v trestním právu možnost nevypovídat a nemůže být ani k výpovědi či doznání jakkoliv nucen. Přestupkový správní orgán je přitom povinen zkoumat skutečnost svědčící jak ve prospěch, tak v neprospěch obviněného.

Zastavení nebo rozhodnutí o přestupkovém řízení

K zastavení řízení může dojít např. proto, že se skutek nestal nebo skutek není přestupkem či jej nespáchal obviněný. Případně je věc vyřešena odklonem, to je například schválením dohody o narovnání, kterou uzavře obviněný a poškozený. Nicméně pokud přestupkový správní orgán dojde k závěru, že se stal skutek, který je přestupkem a spáchal jej obviněný, vydá rozhodnutí, kterým obviněného uzná vinným a rozhodne o správní sankci.

Odvolání proti rozhodnutí o přestupku

Proti rozhodnutí o přestupku se přitom vždy lze odvolat k nadřízeném správnímu orgánu nebo lze podat rozklad. Z hlediska zákonnosti může být předmětem přezkumného řízení. Proti zamítavému rozhodnutí o odvolání pak lze podat správní žalobu ke správnímu soudu. Stranou pak stojí zvláštní rozhodnutí o přestupku, kterými může za dalších podmínek být příkaz na místě či příkaz.

Přestupkové řízení je velmi častým druhem správního řízení se řadou specifických rysů. Jeho podoba se může razantně lišit dle toho, o jakém přestupku je rozhodováno či který správní přestupkový orgán o něm rozhoduje. Pro ochranu svých práv v přestupkovém řízení je vhodné vyhledat právníka, který vás celým procesem provede.

Bylo proti vám zahájeno přestupkové řízení a nevíte si rady? Neváhejte se na nás obrátit.