Jak probíhá přestupkové řízení a jaká máte práva?

Přestupkové řízení je zvláštním druhem správního řízení a rozhoduje se v něm o vině a správním trestu za přestupek. Pokud nebudete souhlasit s projednáním přestupku na místě a jeho vyřízením formou příkazu na místě, bude přestupek projednávat obecní úřad obce s rozšířenou působností. V některých případech bude věc projednávat přestupková komise, pokud byla starostou zřízena. Problém může být s místní příslušností správního orgánu. Přestupek totiž vždy projednává správní orgán v místě, kde byl spáchán. Z toho vyplývá, že pokud se například dopustíte dopravního přestupku nebo se Vám stane autonehoda při výletě na druhém konci republiky, budete muset k řízení daleko dojíždět. Změna příslušnosti z důvodu vhodnosti je však možná.

Zahájení přestupkového řízení

Přestupkové řízení se zahajuje z moci úřední, a to na základě oznámení o přestupku nebo na základě poznatků z vlastní činnosti. Samotnému zahájení řízení může předcházet fáze vysvětlení podle § 137 správního řádu. Toto vysvětlení slouží právě k prověření těchto oznámení a vlastních podnětů. Probíhá obdobně jako výslech a platí pro něj stejná pravidla. Zejména je třeba mít na paměti, že můžete odepřít podání vysvětlení, pokud byste tím způsobili sobě nebo osobě blízké nebezpečí stíhání pro trestný čin nebo přestupek. Další důležitou skutečností, kterou rozhodující správní orgán často nerespektuje, je zásada, že záznam o podání vysvětlení nelze použít jako důkazní prostředek.

Ústní jednání nemusí být vždy potřeba

V přestupkovém řízení není nutné vždy nařizovat ústní jednání. Jedná se vlastně spíš o výjimečnou situaci. Správní orgán může rozhodnout i bez něj. V případě, že o ústní jednání požádá obviněný z přestupku, pokud je to nezbytné k uplatnění jeho práv, ústní jednání se zpravidla nařídí. Zvláštním druhem je tzv. příkazní řízení, které je zkrácené a koná se bez vědomí obviněného z přestupku za situace, kdy je přestupek spolehlivě zjištěn a kdy není potřeba provádět dokazování. Rozhodnutím je pak příkaz, proti kterému je možné na obranu podat odpor, a to do osmi dnů od jeho doručení. Odporem se příkaz ruší a věc je projednána v běžném přestupkovém řízení. Pokud odpor podán není, stává se příkaz pravomocným a vykonatelným.

Vinu obviněného z přestupku je nutné nejprve prokázat!

Podobně jako je tomu v trestním řízení, i v tom přestupkovém je nutné prokázat vinu obviněného. K provedení důkazů lze užít všech důkazních prostředků, které jsou vhodné ke zjištění stavu věci a které nejsou získány v rozporu s právními předpisy. Základním důkazem v přestupkovém řízení je výslech obviněného, který má ovšem právo nevypovídat a k výpovědi ho nelze jakkoliv nutit. Dalšími typickými důkazy jsou listinné důkazy, důkazy ohledáním, svědeckou výpovědí nebo znaleckým posudkem. Zároveň musí správní orgán umožnit obviněnému klást otázky znalcům a svědkům. Není přípustné, aby správní orgán vyslýchal svědka, aniž by o tom informoval obviněného a umožnil mu se výslechu zúčastnit a klást mu otázky.

Zákon sice uvádí, že ve správním řízení jsou účastníci povinni označit důkazy na podporu svých tvrzení, v přestupkovém řízení však leží důkazní břemeno plně na správním orgánu. Obviněný nemusí předkládat žádné důkazy na podporu své obhajoby. Pokud správní orgán své důkazní břemeno neunese, uplatní se zásada in dubio pro reo, tedy v pochybnostech ve prospěch obviněného, kdy zásadně platí, že neprokázaná vina se rovná prokázané nevině. Pokud se této zásady správní orgán držet nebude, postavení obviněného v odvolacím řízení bude jistě silné.

Pomůžeme Vám v boji s přestupky a v průběhu řízení Vás zastoupíme!