Koronavirus a změny zákonů, které se dotknou každého

Vládní návrh zákona týkající se úvěrů sjednaných před 26. březnem 2020. A to (1) všech již čerpaných úvěrů a dále (2) úvěrů nečerpaných, které jsou zajištěny nemovitostí, účelově vázaný na nemovitosti nebo poskytnutý stavební spořitelnou.

Výjimkou z výše uvedeného jsou úvěry, u nichž byli úvěrovaní v prodlení se splátkami o více než 30 dní a řada dalších případů, mj. úvěry penzijních společností, určené k obchodu s investičním nástrojem, z investičních nástrojů, úvěrové rámce, již odložené platby za dalších podmínek, nájem a leasing bez povinnosti koupě po skončení, průběžné poskytování sužeb nebo dodávání zboží stejného druhu, úvěry s přenecháním movité věci bez práva na vrácení peněž, finanční záruky a úvěry zajištěné termínovanou operací na finančním trhu.

Doba, o kterou se odkládá čas plnění dluhů úvěrovaného, tzv. ochranná doba, je stanovena do 31. října 2020 (eventuálně kratší pouze do 31. července 2020, pokud si úvěrovaný sám zvolí zkrácenou ochrannou dobu). O délku ochranné doby se prodlužuje trvání zajištění, tj. např. zástavního práva u hypoték. Za dobu prodloužení náleží úvěrujícímu (tj. typicky bance) právo na úrok, u spotřebitelů je stanovena zákonem (shodně jako zákonný úrok z prodlení, tj. repo sazba ČNB zvýšená o osm procentních bodů), u podnikatelů se použije smluvně sjednaný úrok. O délku ochranné doby se prodlužuje období, pro které byla sjednána pevná zápůjční úroková sazba.

Důležité je, že úvěrovaný je povinen oznámit úvěrujícímu využití ochranné doby. Toto oznámení musí být učiněno písemně nebo i jiným způsobem, který úvěrující určí, mj. alespoň jeden způsob oznamování musí být možný prostřednictvím komunikace na dálku. V oznámení je vhodné označit i úvěr, kterého se týká, pokud by označen nebyl, týkalo by se oznámení úvěrů všech. Úvěrující potvrdí přijetí oznámení a rozepíše mu rovně výši, počet a četnost plateb. Souvislost nemožnosti splácet s koronavirem se dokládá čestným prohlášením, ale úvěrující jej může v jednotlivých případech prověřovat. POZOR: Lživé čestné prohlášení může být v krajním případě považováno za trestný čin úvěrového podvodu.

Nájemci a podnájemci bytu, domu nebo jejich části mohou za předpokladu, že účelem nájmu/podnájmu je uspokojování bytových potřeb, mohou využít úlev v oblasti plateb nájemného a omezení výpovědí z nájmu.

Opatření se týká nájemného od 12. března 2020 do dne následujícího po dni skončení mimořádného opatření při epidemii koronaviru, nejpozději však do konce července 2020, takto vymezené období je označeno jako rozhodná doba. Pronajímatel nemůže do konce prosince 2020 jednostranně ukončit nájem pouze z důvodu, že je nájemce v prodlení s placením nájemného, pokud toto prodlení v rozhodné době a převážně v důsledku omezení plynoucího z mimořádného opatření při epidemii, které mu znemožní nebo podstatně ztíží řádnou úhradu nájemného. Není dotčeno právo pronajímatele ukončit nájem z jiných důvodů. Nájemce musí souvislost neplacení nájemného a mimořádného opatření proti epidemii pronajímateli doložit, na základě poslaneckého pozměňovacího návrhu tak musí učinit prostřednictvím potvrzení úřadu práce.

Pronajímatel nemůže v souvislosti nezaplaceným nájemným v ochranné době dát do konce letošního roku výpověď. Nejde ale přímo o posunutí splatnosti, jelikož samotná povinnost zaplatit nájemné, byť nevymahatelná, stále trvá. Nájemci rovněž musí nadále platit zálohy na úhradu služeb spojených s bydlením. Prodlouženy jsou však lhůty pro doručení vyúčtování služeb dle zvláštního zákona.

Pokud pronajímatel nebude mít na výživu vlastní nebo nutnou výživu osoby, k jejíž výživě je podle zákona povinen, rozhodne o zrušení nájmu soud. Zákonem se rovněž odkládá splátka půjčky od Státního fondu rozvoje bydlení a to až do 30. listopadu 2020.

Nájemci prostor učených k podnikání nebudou moci do konce roku 2020 dostat výpověď z důvodu neplacení nájemného, které se stalo splatným od 12. března 2020 do 30. června 2020 převážně v důsledku omezení plynoucího z mimořádného opatření při epidemii, které jim znemožní či podstatně ztíží provozování jejich podnikatelské činnosti.

Pokud nebude nájemné z března až června uhrazeno do konce roku – případně pokud nájemce sám prohlásí, že nájem neuhradí – má pronajímatel právo nájem vypovědět s pětidenní výpovědní dobou.

Pronajímatel může po skončení mimořádných opatření a nouzového stavu požadovat ihned zrušení nájmu, nelze-li po něm spravedlivě požadovat, aby omezení ve stanoveném rozsahu snášel, zejména je-li pronájem jediným zdrojem jeho obživy. Přesný mechanismus toho zrušení nájmu není v zákoně upraven, lze tedy předpokládat, že pokud se nájemce a pronajímatel nedohodnou, bude muset rozhodovat soud.

Kompenzační bonus je určen pro OSVČ, které mají podnikání jako (1) hlavní činnost nebo pokud je pro ně (2) činnost vedlejší a jsou doma z důvodu péče o děti nebo nemohoucí, jsou studenty do 26 dovršených let věku nebo pracují na dohodu o pracích konaných mimo pracovní poměr (dohoda o provedení práce, dohoda o pracovní činnosti). Případně, pokud přerušily podnikání od 1. září 2019.

Nejedná se o jednorázový příspěvek ve výši 25 000 Kč, ale o příspěvek až do výše 25 000 Kč počítaný dle jednotlivých denních sazeb. Naopak, konstrukce kompenzačního bonusu je taková, že se jedná o daňový bonus, jehož výše se určuje dle počtu jednotlivých dnů, kdy byl z obsáhle definovaných důvodů omezen příjemce ve výkonu činnosti. Každý jednotlivý den, kdy nemohla být výdělečná činnost zcela nebo z části vykonávána v důsledku ohrožení zdraví nebo krizových opatření,  je pak kompenzován částkou 500 Kč. Zároveň je vyplácení bonusu neslučitelné s vyplácením podpory v nezaměstnanosti.

Kompenzační bonus se týká např. případů, kdy jste byli nuceni uzavřít provozovnu či omezit její provoz, probíhala vaše karanténa či karanténa vašich zaměstnanců, péče o dítě nebo překážky v práci spočívající v péči o dítě zaměstnance, omezení poptávky po vašich výrobcích či službách, omezení či ukončení dodávek nebo služeb potřebných pro výkon vaší činnosti. O kompenzační bonus lze žádat do 29. června 2020. Není nakonec nutné dokládat pokles tržeb, s čímž počítal původní vládní návrh, ani se nepřikládají žádné účetní výkazy.

Je vyloučen souběh s pomocí v nezaměstnanosti, pomocí v hmotné nouzi či příspěvkem na bydlení. Naopak není vyloučen souběh s invalidním důchodem, starobním důchodem, rodičovským příspěvkem, dětskými příspěvky, dávkou pěstounské péče, daňovým zvýhodněním na děti, peněžitou podporou v mateřství, nemocenským či ošetřovným. Podmínky ošetřovného se přitom jiným zákonem mění tak, že se mimořádně vztahuje i na péči o děti do 13 let věku, které kvůli koronaviru nemohou chodit do školy.

Není přitom jasné, zda bude výše této státní podpory konečná, hovoří se o stanovení dalších podpor pro další období po 30. dubnu 2020.

Zvláštní zákon přijatý v souvislosti s koronavirovou krizí rozšiřuje oprávnění orgánů Policie České republiky a strážníků obecní policie tak, aby mohli příkazem na místě uložit pokutu za přestupky dle zákona o ochraně veřejného zdraví a krizového zákona. Dosud bylo možné pokutu za tyto přestupky ukládat pouze prostřednictvím navazujícího správního řízení.

Proces pak bude fungovat podobně jako u jiných příkazů na místě. Policista nebo strážník obecní policie může, pokud nepostačuje domluva, uložit pokutu příkazem na místě. Obviněný pak obdrží příkazový blok, pokud jej podepíše, stává se tento příkaz pravomocným a vykonatelným. Pokud jej nepodepíše, může dále vyvolat klasické přestupkové řízení, jehož výsledkem bude zpravidla rozhodnutí o přestupku.

Příkazem na místě lze dospělých pachatelům uložit maximálně pokutu ve výši 10 000 Kč. Výši pokut zároveň limituje krizový zákon a zákon o ochraně veřejného zdraví.

Na vyžádání živnostenského úřadu budou povinni provozovatelé digitálních ubytovacích platforem (např. tedy Airbnb, Booking.com) sdělit počet uzavřených smluv, celkovou cenu či adresu ubytování. Živnostenské úřady pak budou tyto údaje předávat dalším subjektům – cizinecké policii a hygienickým stanicím.

Podle zákona se přitom povinnost týká každého, kdo zprostředkuje prostřednictvím prostředku komunikace na dálku kontakt poskytovatele služeb cestovního ruchu se zákazníkem za účelem uzavření smlouvy o službě cestovního ruchu. Mezi povinně sdělované skutečnosti pak patří (1) počet uzavřených smluv, (2) celková cena za služby, (3) adresu místa ubytování a (4) označení a kontakty poskytovatele ubytování.

Za zrušené cestovní zájezdy s plánovaným odjezdem od 20. února do 31. srpna 2020 nebudou cestovní kanceláře muset vracet peníze, ale místo toho budou moci zákazníkům vydávat poukazy. Tyto poukazy budou opravňovat k účasti na srovnatelném zájezdu. Pokud je pak zákazníci nevyužijí do 31. srpna 2021, budou mít nárok na vrácení již uhrazených zálohových plateb. Výše uvedené se týká případů odstoupení od smlouvy o zájezdu v případě nevyhnutelných a mimořádných okolností, ať již ze strany zákazníka či pořadatele zájezdu.

Pořadatelé vydávají poukazy pouze v případě, že nechtějí rovnou vracet již uhrazené zálohy na zájezdy. Při vrácení peněz nejsou povinni poukazy na srovnatelné zájezdy vystavovat.

Ochrana cestovní kanceláře skončí ale předčasně, pokud kancelář nenabídne zákazníkovi náhradní zájezd do 30 dnů ode dne, kdy ten o takovou nabídku požádá. Stejně tak mohou poukaz odmítnout osoby, které jsou ke dni doručení oznámení pořadatele o využití ochranné doby držiteli průkazu osoby se zdravotním postižení, vedené v evidenci úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání, těhotné, čerpající mateřskou nebo rodičovskou dovolenou, osoby starší 65 let nebo osamělí rodiče pečující o nezaopatřené dítě. Poukazy mohou rovněž odmítnout rovněž školy a školská zařízení.

Ošetřovné je dávka nemocenského pojištění, která náleží zaměstnancům z důvodu ošetřování nemocného člena rodiny nebo – v době koronavirových mimořádných opatření – péče o dítě až do 13 let věku (za běžných okolností do 10 let věku dítěte).

Ošetřovné se vypočítává na jednotlivé kalendářní dny a je stanoveno procentní sazbou z denního vyměřovacího základu, která činí 60 % a vypočítává se z rozhodného období dvanácti po sobě jdoucích kalendářních měsíců, které předcházejí kalendářnímu měsíci, v němž vznikla sociální událost, která založila nárok. U dětí tedy typicky uzavření škol. Jelikož byly školy ve většině případů uzavřeny 12. března 2020, rozhodným obdobím pro počítání vyměřovacího základu bude období od 1. března 2019 do posledního února 2020.

Parlament schválil zvláštní zákon, který upravil fungování evidence tržeb v souvislosti s vyhlášením nouzového stavu. Zjednodušeně nebude subjekt evidence tržeb povinen plnit většinu povinností, např. povinnost evidovat tržby a mít umístěné informační oznámení, dle zákona o evidenci do uplynutí tří měsíců ode dne ukončení nouzového stavu.

Na základě rozsáhlého vládního návrhu novely dojde ke změnám v oblasti exekučního a insolvenčního práva.

Do konce června nelze provádět exekuce prodejem movitých věcí kromě případů, kdy s takovým postupem dlužník souhlasí, případně se jedná o vymáhání pohledávky na výživném, za újmu na zdraví nebo vzniklou spácháním úmyslného trestného činu. Uvedené v praxi sice nezpůsobí velké změny, protože počet mobiliárních exekucí je velmi nízký a většina exekutorských úřadů k nim přistupuje výjimečně.

Obdobně tomu dle poslaneckého pozměňovacího návrhu bude u exekucí prodejem nemovitých věcí, které nepůjde provádět v případě, že na její adrese má dlužník hlášený trvalý pobyt. Exekuce prodejem nemovitosti bude navíc možná pouze u dluhů převyšujících sto tisíc korun, přičemž se v tomto případě má jednat již o změnu trvalou. V exekučním řízení přitom nastanou v blízké době další změny, jelikož se připravuje velká novela exekučního řádu, která byla na stole již před koronavirovou krizí, ve hře je přitom ustanovení teritoriality exekutorů.

V případě insolvencí se většina změn týká oddlužení, méně již konkurzů či reorganizací. Dotkne se tedy zejména fyzických osob. Zmírní se pravidla pro splnění oddlužení, zejm. v případě, pokud byl oddlužovací proces zahájen před novelou insolvenčního zákona proběhlou 1. června 2019. V těchto řízení se totiž dosud uplatňuje pevně daná hranice splacení 30 % pohledávek nezajištěných věřitelů. Nově se k této hranici nebude nutně přihlížet ani u starších insolvenčních řízení před oddlužovací novelou.

Obchodní společnosti postižené koronavirovou krizí budou chráněni mimořádným moratoriem, které je má do konce srpna chránit před věřitelskými insolvenčními návrhy. Zároveň nebudou mít statutární orgány do konce roku 2020 povinnost podat na insolvenční návrh na společnost, přestože ta splňuje některá z kritérií úpadku, pokud je zde vymezená souvislost s koronavirovými opatřeními.

Mimo to budou částečně omezena práva věřitelů podávat insolvenční návrhy do 31. srpna 2020.

Při této příležitosti je třeba připomenout, že v případě oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty mohou podle úpravy účinné od června 2019 dlužníci požádat insolvenční soud o přerušení průběhu oddlužení až na jeden rok. Insolvenční soud přeruší průběh oddlužení z důležitých důvodů na návrh dlužníka nebo insolvenčního správce, obecně je přitom přijímáno, že takovými důvody je zajisté i ztráta příjmů dlužníka z důvodu pandemie.

Soudy již v současnosti mohou ze zákonem daných důvodů promíjet zmeškání velké části procesních lhůt v občanském soudním řízení, nyní se rozšiřují kritéria promíjení na některé další okolnosti spojené s mimořádnými opatřeními a prodlužuje se lhůta pro podávání žádostí, ve většině případů až do 15 dní po ukončení nouzového stavu.

Mimo to navíc dojde k tomu, že se podobný princip aplikuje i ve správním soudnictví, uvedené se týká např. žaloby proti rozhodnutí správního orgánu či kasační stížnosti. Zde zákon operuje s lhůtou o délce dvou týdnů po skončení nouzového stavu.

V trestním řízení se jedná o zvláštní případ navrácení lhůty závislý na posouzení orgánů činných v trestním řízení na žádost podanou do tří dnů od skončení nouzového stavu.

Rozhodováním per rollam je zvláštní druh rozhodování orgánu, který neprobíhá na shromáždění jeho členů, ale korespondenčně nebo prostřednictvím technických prostředků. Tento typ rozhodování mohou orgány právnických osob, zejména obchodních korporací, využívat již delší dobu. Podmínkou ale dosud bylo, aby takový způsob jednání umožňovalo zakladatelské právní jednání. Za dobu trvání mimořádných opatření budou moci orgány právnických osob rozhodovat takto na dálku i bez toho, aby tento způsob jednání byl v jejich zakladatelském právním jednání dovolen.