Říká se, že sousedy a rodinu si člověk nevybírá. Přestože lze o první možnosti diskutovat, nelze popřít, že sousedské vztahy nejsou vždy zalité sluncem a červánky. Může se jednat o souseda, který po desáté večerní cvičí na bicí s takovou vášní a zápalem, že vaše děti nemohou spát. Možná si soused u vašeho plotu založí hnojiště, takže jsou vaše grilovačky s přáteli prodchnuté neodbytným aromatem, které každému zažene chuť k jídlu. Jak tedy s jednat se sousedem, který nebere ohledy na druhé? To se dozvíte v našem novém článku.
Sousedé a jejich imise
Pakliže soused, resp. jeden vlastník pozemku, zasahuje nejrůznějšími vlivy na pozemek druhého vlastníka, hovoříme o tzv. imisích. Může se jednat o vodu, světlo, stín, hluk, jakož i o kouř, pach, vodu apod., tedy o nejrůznější účinky vnikající na pozemek jiného vlastníka. Zákon rozlišuje mezi tzv. přímými a nepřímými imisemi.
Zákon zakazuje přímé přivádění imisí na pozemek jiného vlastníka, ledaže se to opírá o zvláštní právní důvod. To znamená, že je zásadně zakázáno např. vylévat na pozemek souseda hrnec se zbytky od oběda, vyhazovat ohryzky od ovoce nebo piliny z cirkulárky.
V případě tzv. nepřímých emisí je předpokladem protiprávnosti, že tento účinek přesahuje míru přiměřenou místním poměrům, a podstatně omezuje obvyklé užívání pozemku. V praxi bude případ nepřímých imisí nejčastější, neboť je zákon až na uvedené výjimky povoluje a běžný sousedský život s nimi počítá. Za nepřímou imisi lze považovat hlasitou hudbu z reproduktoru, stín nově vytvořené nadstavby, padání jablek a listí ze stromu, pach z kuchyně, ztékání vody z okapu apod.
Lze tak shrnout, že:
- Přímé emise jsou zakázány úplně, nemám-li k jejich působení právní důvod; např. pokud si sousedé domluví, že jeden bude na pozemek druhého přivádět vodu z okapu
- Nepřímé emise jsou zakázány potud, pokud přesahují míru obvyklou místním poměrům, a jestliže podstatně omezují obvyklé užívání pozemku souseda
Kdy je imise nepřiměřená?
Jak soudní praxe s oblibou říkává, vždy záleží na okolnostech konkrétního případu. Při posouzení, co je ještě v mezisousedských vztazích přípustné a co již nikoliv, ovšem nabízí cenná vodítka, která na tuto otázku odpovídají.
Podle rozsudku Nejvyššího soudu z 26. dubna 2006 musí soud vždy zjistit dvě věci: jaká míra rušení je v dané lokalitě ještě normální, a to jak pro daný typ oblasti, tak pro konkrétní místo. Pokud je v daném místě hluk vyšší než v podobných oblastech (například obytných čtvrtích), a tento vyšší hluk je způsoben činnostmi, které tam nepatří (například hlasitá hudba v obytné zóně), soud bude vycházet z toho, co je běžné v jiných podobných lokalitách, nikoli z místních zvyklostí.
Při zkoumání, zda se jedná o míru nepřiměřenou místním poměrům a podstatně omezující obvyklé užívání pozemku je třeba zvážit, jaká je v dané lokalitě s přihlédnutím k jiným obdobným lokalitám (tj. například k tomu, zda jde o město, vesnici nebo o pozemky sloužící jen k zemědělskému využití) přiměřená míra konkrétních imisí, např. obtěžování hlukem a prachem, a jaká je míra imisí v dané věci.
Lze tak shrnout, že v případě, že máme postavený dům ve farmářské oblasti, kde velká část sousedů chová slepice, stěží se lze domáhat ochrany před imisemi v podobě ranního kokrhání kohoutů. Oproti tomu se však lze úspěšně bránit proti sousedovi, který si soustavně pouští na zahradě hlasitou hudbu, až nám uši zaléhají a děti nemohou spát, žijeme-li na jinak relativně tiché a poklidné vsi.
Jak se proti imisím mohu bránit?
Další kroky si můžeme rozdělit na ty, které se obejdou bez řízení před soudem, a na ty, k nimž pomoc soudu potřebujeme.
Např. pakliže ze sousedního pozemku zasahují větve či kořeny na náš pozemek a působí-li nám to škodu nebo jiné obtíže převyšující zájem na nedotčeném zachování stromu, máme právo je odstranit. Podmínkou ovšem je, že nejdříve požádáme souseda, zda by to mohl učinit on, a v přiměřené době potom větve či kořeny neodstraní. Části jiných rostlin přesahující nám na pozemek můžeme odstranit šetrným způsobem bez dalších omezení (§ 1016 odst. 2, 3 občanského zákoníku).
Zákon stanoví též pravidla pro vzdálenost stromů od hranice pozemku; má-li vlastník pozemku pro to rozumný důvod, může požadovat, aby soused nesázel stromy v těsné blízkosti společné hranice pozemků. Zákonem stanovená hranice je přitom alespoň 3 metry od hranice pro stromy přesahující výšku 3 m a pro ostatní stromy 1,5 m.
V případech, kdy zákon nestanoví explicitně řešení, a pokud sousedská domluva selže, může se vlastník, do jehož práva je imisemi zasahováno, soudně domáhat, aby soused s protiprávním zásahem přestal (§ 1042 občanského zákoníku), a případně též odstranil následky tohoto zásahu. Žalobu je přitom zapotřebí podat u soudu, v jehož obvodu se nemovitosti nacházejí, a to u soudu okresního (případně obvodního v Hlavním městě Praze, případně u Městského soudu v Brně, který má postavení soudu okresního).
Žaloba je zpoplatněna soudním poplatkem ve výši 5.000,- Kč, neboť se jedná o řízení, jehož předmětem je nemovitá věc, a žalobce je povinen existenci imisí prokázat. V případě např. hrozícího nebezpečí na majetku může žalobce soudu též navrhnout vydání předběžného opatření, kterým soud zatímně upraví poměry účastníků. Může např. sousedovi nařídit, aby se zdržel vypouštění splaškových vod na váš pozemek, nebo jiného škodního jednání, a to dokud nebude o věci u soudu rozhodnuto.
Závěrem
Sousedské vztahy nejsou vždy jednoduché. Přesto lze vždy doporučit pokojnou domluvu a pokusit se dobré vztahy zachovat. Pokud však druhá strana jedná bezohledně a sousedská pohoda ji příliš nezajímá, musí ke slovu přistoupit právní cesta. Pakliže i vám dělá starosti soused bez kapky slušnosti, obraťte se na nás.
Potřebujete řešit vaše vaše nepříznivé sousedské vztahy? Neváhejte se na nás obrátit.
Chcete bližší informace?
Jsme k dispozici Po - Pá (9 - 18).
Pošlete nám vaši poptávku nebo si sjednejte konzultaci online!
„Těšíme se na vás.“
Adriana Hermannová
Oblíbené kategorie magazínu: Firmy a podnikatelé | Ochrana podnikání | Náhrada škody | Pracovní právo | Přestupky a správní záležitosti | Nemovitosti | Vymáhání pohledávek