Máte ve firmě živnostníky? Pozor, švarcsystém vás může stát miliony korun

Spolupráce s živnostníky je pro mnoho firem běžnou součástí podnikání. Ne vždy však platí, že vztah označený jako obchodní je skutečně obchodním vztahem i z pohledu práva. Pokud spolupráce vykazuje znaky závislé práce, mohou ji úřady posoudit jako nelegální švarcsystém – a následky mohou být pro zaměstnavatele velmi nepříjemné. Jaká rizika dnes hrozí a proč je potřeba věnovat nastavení spolupráce větší pozornost než dříve?

Spolupráce s osobami samostatně výdělečně činnými je v českém podnikatelském prostředí naprosto běžná. Firmy oceňují větší flexibilitu, jednodušší administrativu i nižší náklady oproti klasickému zaměstnaneckému poměru. Na první pohled se tak může zdát, že jde o ideální řešení pro obě strany.

Právě zde však vzniká jeden z nejčastějších problémů pracovního práva. Pokud totiž vztah mezi společností a živnostníkem vykazuje znaky závislé práce, nemusí být rozhodující, jak je označen ve smlouvě. Úřady i soudy budou vždy posuzovat především to, jak spolupráce funguje ve skutečnosti.

A právě v této oblasti je patrný trend posledních let – kontroly i soudy přistupují k posuzování švarcsystému stále přísněji.

Co je švarcsystém a proč je v České republice zakázaný

Pod pojmem švarcsystém se obvykle rozumí situace, kdy osoba formálně vystupuje jako podnikatel, ale ve skutečnosti vykonává práci obdobně jako běžný zaměstnanec.

Navenek se může zdát, že spolupracují dva podnikatelé. Ve skutečnosti však jedna strana pracuje podle pokynů druhé, vykonává činnost osobně, je začleněna do organizační struktury společnosti a často je na příjmech od jednoho subjektu ekonomicky závislá.

Právě proto zákon takové uspořádání nepovažuje za obchodní vztah, ale za výkon závislé práce, která má být vykonávána v pracovněprávním vztahu.

Mnoho podnikatelů si přitom neuvědomuje, že švarcsystém nemusí vzniknout úmyslně. Často se jedná o dlouhodobě nastavenou spolupráci, která postupně začne připomínat klasický pracovní poměr.

Posuzování švarcsystému je stále přísnější

V minulosti bylo možné setkat se s benevolentnějším přístupem při hodnocení některých forem spolupráce. V posledních letech však soudní praxe potvrzuje opačný trend.

Významné je například rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, které opět zdůraznilo, že rozhodující není název smlouvy, ale skutečný obsah spolupráce.

Soud se mimo jiné zabýval ekonomickou závislostí osoby samostatně výdělečně činné na společnosti, pro kterou pracovala. V posuzovaném případě tvořily příjmy od jedné společnosti více než polovinu jejích celkových příjmů. Právě ekonomická závislost přitom může být jedním z významných ukazatelů, že vztah fakticky odpovídá závislé práci.

To samozřejmě neznamená, že každá OSVČ s jedním hlavním klientem automaticky porušuje zákon. Je však zřejmé, že soudy dnes jednotlivé okolnosti zkoumají mnohem důkladněji než dříve.

Jak poznat, že spolupráce začíná připomínat zaměstnání

Problém většinou nevzniká kvůli jediné okolnosti. Úřady posuzují celkový obraz spolupráce.

Riziková může být například situace, kdy živnostník:

• pracuje výhradně pro jednu společnost,
• musí dodržovat pevně stanovenou pracovní dobu,
• používá vybavení zaměstnavatele,
• podléhá každodenním pokynům nadřízeného,
• nebo je fakticky začleněn do běžného fungování firmy.

Čím více těchto znaků se objeví současně, tím větší je pravděpodobnost, že bude vztah posouzen jako závislá práce.

Mnoho podnikatelů se přitom mylně domnívá, že problém vyřeší dobře napsaná smlouva. Ve skutečnosti však žádná smluvní formulace nedokáže zakrýt faktický způsob výkonu práce.

Pokuty za švarcsystém mohou být likvidační

Řada firem si stále myslí, že případná pokuta bude spíše symbolická. Realita je ale podstatně tvrdší.

Pokud inspekce práce vyhodnotí vztah jako nelegální zaměstnávání, může zaměstnavateli uložit pokutu až do výše 10 milionů korun. Kromě toho může dojít také k zákazu činnosti až na dva roky nebo ke zveřejnění rozhodnutí o pokutě. Problémy však nekončí u samotné sankce.

Následně může dojít také k doměření odvodů na sociální zabezpečení, zdravotní pojištění nebo daně. V některých případech tak bývají finanční dopady ještě výrazně vyšší než samotná pokuta. Postihu se navíc nevystavuje pouze firma. Pokuta může být uložena i samotné OSVČ, která v takovém vztahu vystupuje.

Jak minimalizovat riziko švarcsystému

Nejlepší obranou není řešit problém až při kontrole, ale nastavit spolupráci správně od samého začátku.

Před uzavřením smlouvy je vhodné posoudit nejen její text, ale především způsob, jakým bude spolupráce fungovat v praxi. Právě zde se totiž často skrývají rizika, která si podnikatelé sami neuvědomují.

Důležité je pravidelně vyhodnocovat, zda se původně obchodní vztah postupně neposouvá směrem k závislé práci. S růstem firmy, změnou rozsahu spolupráce nebo dlouhodobou výhradní spoluprací totiž mohou vznikat situace, které na začátku nikdo nepředpokládal.

Závěrem

Spolupráce s OSVČ je legitimní a často velmi efektivní způsob podnikání. Zároveň je však potřeba věnovat pozornost tomu, aby vztah skutečně odpovídal obchodní spolupráci a nesl znaky podnikání na obou stranách.

Aktuální rozhodovací praxe potvrzuje, že soudy i kontrolní orgány se zaměřují především na skutečný obsah vztahu, nikoliv na to, jak je nazván ve smlouvě. Právě proto se vyplatí nastavení spolupráce pravidelně kontrolovat a nepodceňovat rizika, která mohou být pro firmu velmi nákladná.

Pokud si nejste jistí, zda vaše spolupráce s OSVČ odpovídá aktuálním požadavkům práva, rádi vám v AZ LEGAL pomůžeme vztahy posoudit a identifikovat případná rizika dříve, než se stanou problémem.