Mimořádné snížení trestu odnětí svobody – jak to funguje?

Mimořádné snížení trestu odnětí svobody je trestním zákoníkem předvídaná možnost, kterou má soud při ukládání trestu. Ačkoliv trestní zákoník dopadá na řadu různorodých situací, není možné, aby reagoval a obsáhl všechny případy, které mohou nastat, a proto byl zaveden institut mimořádné snížení trestu odnětí svobody jako možnost soudce individualizovat každý případ.

Ve své podstatě jde vlastně o to, že trestní zákoník umožňuje možnost zmírnit trest odnětí svobody pod dolní hranici trestní sazby. Takový institut je důležitý i z důvodu, že v některých případech je trestem obligatorním a nemá žádnou jinou alternativu v podobě jiného trestu. Mimořádné snížení trestu je pak žádoucí, pokud by trest uložený v zákonné trestní sazbě neodpovídal okolnostem případu a osobě pachatele. 

Mimořádné snížení trestu odnětí svobody je možné pouze u trestu odnětí svobody. U jiných druhů trestů takový postup nelze za žádných okolností použít. Děje se tak z důvodu, že dolní hranice ostatních druhů trestů jsou stanoveny poměrně nízko, a tedy dolní hranice těchto trestů neumožňují další snížení. Pro využití tohoto institutu ani není rozhodující, zda se ukládá trest podmíněný či trest nepodmíněný. Mimořádně snížit trest nelze ani v případě, kdy vůbec není stanovena dolní hranice trestu odnětí svobody. 

K mimořádnému snížení trestu odnětí svobody může dle trestního zákoníku dojít v případě, že soud má za to, že vzhledem k okolnostem případu nebo vzhledem k poměrům pachatele by použití trestní sazby odnětí svobody stanovené trestním zákonem bylo pro pachatele nepřiměřeně přísné a nápravy pachatele lze dosáhnout i trestem kratším. Poměry pachatele se v této souvislosti rozumí například jeho rodinná situace, zda je zaměstnán, zda trpí vážnou nemocí a podobně.

Soud může rovněž snížit trest pod dolní hranici trestní sazby v případě, že pachatel napomohl zabránit trestnému činu, který jiný připravoval nebo se o něj pokusil (například oznámením policejnímu orgánu nebo státnímu zástupci) anebo v případě, že prohlásí svoji vinu, a to v případě, že k nápravě pachatele postačí kratší trest a je to možné vzhledem k poměrům pachatele a povaze trestné činnosti.

Pro mimořádné snížení trestu odnětí svobody ale samozřejmě zákonodárce stanoví konkrétní limity a to takové, že:

1. a) nelze uložit trest odnětí svobody kratší než 5 let, v případě, že dolní hranice trestní sazby činí alespoň 12 let,
2. b) nelze uložit trest odnětí svobody kratší než 3 léta, v případě, že dolní hranice trestní sazby činí alespoň 8 let,
3. c) nelze uložit trest odnětí svobody kratší než 1 rok, v případě, že dolní hranice trestní sazby činí alespoň 5 let.

Soud je oprávněn mimořádně snížit trest i pachateli, který je označen jako spolupracující obviněný, kdy vezme v potaz jednak jeho doznání, povahu trestného činu nebo jeho přispění k objasnění daného trestného činu. Samozřejmě i v takovém případě je nutné posoudit jednání takového pachatele, tedy jakým způsobem se podílel na spáchání a jaké následky svým jednáním způsobil.

Pachateli lze trest snížit také v případě, že se odsuzuje za přípravu k trestnému činu nebo za pokus trestné činu či pomoc k trestnému činu a vzhledem k povaze a závažnosti takové přípravy, pokusu či pomoci by byl trest nepřiměřeně přísný. Takový postup připadá v úvahu, kdy pachatel byl třeba jen hlídačem či poskytl páčidlo a na trestném činu se bezprostředně nepodílel.

Poslední možností mimořádného snížení je situace, kdy pachatel odvracel útok nebo jiné nebezpečí, ovšem nedošlo ke splnění podmínek okolností vylučující protiprávnost – krajní nouze či nutné obrany.

Institut mimořádného snížení trestu odnětí svobody je samozřejmě užitečným a vhodným prostředkem, který soud může využít v rámci individualizace trestu. Samozřejmě jsou na něj ovšem kladeny větší nároky na odůvodnění rozsudku. 

V případě, že se domníváte, že by vám mohl být mimořádně snížen trest odnětí svobody nebo potřebujete poradit v oblasti trestního práva, obraťte se na naše právníky!