Mohu dostat výpověď během dovolené?

Dovolenou lze považovat za tu příjemnější část roku. Víte ale, jak dovolenou správně čerpat a kdy na ni máte nárok? A je možné, že během dovolené dostanete od zaměstnavatele výpověď? Na tyto otázky si odpovíme v následujícím článku.

Co je dovolená

Dovolenou můžeme chápat jako v zákoně zakotvené právo zaměstnance na odpočinek, za nějž mu náleží náhrada mzdy odpovídající jeho průměrnému hrubému hodinovému výdělku. Zákoník práce přiznává základní výměru dovolené o délce 4 týdny (5 týdnů v případě státních zaměstnanců a 8 týdnů u pedagogických pracovníků). To ovšem neznamená, že zaměstnanec nastoupí do práce a rovnou si vezme dovolenou, jak se mu hodí – na dovolenou totiž musí zaměstnanci vzniknout nárok.

Nárok na dovolenou

Nárok na konkrétní výměru dovolené se počítá tak, že se vynásobí roční výměra dovolené (obecně 4 týdny) a týdenní pracovní doba (40 hodin v případě plného úvazku) a podíl x/52, kdy x představuje počet odpracovaných týdenních pracovních dob (kdy při plném úvazku 40 hodin odpovídá jednomu týdnu). Výsledkem je přitom počet hodin dovolené, kterou je zaměstnanec oprávněn čerpat. Pro účely výpočtu dovolené se za výkon práce považuje též doba, po kterou je zaměstnanec na mateřské / otcovské, rodičovské (do výše 20násobku týdenních pracovních dob, pokud jich odpracoval tentýž kalendářní rok alespoň 12), a dokonce i samotná dovolená.

Pokud tedy např. zaměstnanec odpracuje celý kalendářní rok, vznikne mu nárok ve výši 4 x 40 hodin, tedy celkem 160 hodin dovolené. Pokud odpracoval např. pouze 40 týdenních pracovních dob (vždy však alespoň 4), vznikne mu nárok na 4 x 40 x 40/52 = 123,08 hodin. Pokud napracoval více než 52násobek týdenních pracovních dob, náleží mu za každou 1/52 navíc. V případě půl úvazku náleží přirozeně nárok poloviční.

Zaměstnavatel může dovolenou krátit pouze za neomluvenou směnu, a to o počet neomluveně zameškaných hodin, přičemž kratší části lze sčítat. Zaměstnanci, kterému trval pracovní poměr po celý kalendářní rok, však musí být poskytnuta dovolená alespoň v délce 2 týdnů.

Dovolená u dohodářů

Od 1.1.2024 mají nárok na dovolenou též zaměstnanci na DPP a DPČ, lidově nazývaní jako dohodáři. Pro výpočet dovolené zákon zavádí „fiktivní“ 20hodinový pracovní týden (nehledě na to, kolik zaměstnanec v týdnu skutečně odpracuje), přičemž zaměstnanci vznikne nárok na dovolenou za splnění těchto podmínek: (i) má uzavřenou dohodu alespoň po 4 týdny; (ii) odpracoval alespoň 4násobek „fiktivní“ týdenní pracovní doby a (iii) odpracoval minimálně 80 hodin za kalendářní rok.

Příklad: Zaměstnanec odpracoval 300 hodin, má 20hodinovou („fiktivní“) týdenní pracovní dobu = tedy odpracoval 15 týdenních pracovních dob, zaměstnavatel poskytuje 4 týdny dovolené. Výpočet tedy vypadá takto: 4 x 20 x 15/52 = 23,1 hodin dovolené.

Jak se dovolená čerpá

Dovolenou nařizuje zaměstnavatel. Je přitom povinen určit dovolenou tak, aby byla vyčerpána v kalendářním roce, v němž zaměstnanci nárok na dovolenou vznikl, ledaže v tom brání překážky v práci na straně zaměstnance (např. pracovní neschopnost) nebo provozní důvody. Zaměstnavatel však je povinen přihlížet k oprávněným zájmům zaměstnance a dále se řídit následujícími pravidly:

• Poskytuje-li dovolenou v částech, musí alespoň jedna část činit 2 týdny v celku, nedohodnou-li se jinak
• Určenou dobu čerpání dovolené oznámit zaměstnanci alespoň 14 dní předem, nedohodnou-li se na kratší době
• Nahradit zaměstnanci náklady, které mu bez vlastního zavinění vznikly proto, že zaměstnavatel jemu určenou dobu čerpání dovolené změnil nebo jej z dovolené odvolal
• Nesmí zaměstnanci určit dobu čerpání na dobu výkonu vojenského cvičení, pracovní neschopnosti, mateřské, rodičovské, otcovské apod.
• Pokud zaměstnavatel neurčí čerpání dovolené do 30.6. následujícího kalendářního roku, zaměstnanec má právo si určit čerpání dovolené sám – je však povinen to oznámit písemně 14 dní předem, nedohodnou-li se jinak

Lze tak shrnout, že ačkoliv zákon zaměstnavatele do jisté míry omezuje, přesto má ve finále (většinou) poslední slovo. Jestliže si zaměstnanec vezme dovolenou, aniž by o tom zaměstnavatel rozhodl, potom dovolenou nečerpá a jedná se o neomluvenou absenci.

Nevyčerpaná dovolená se převádí do dalšího kalendářního roku a zaměstnavatel je povinen určit její čerpání do konce tohoto roku. Přestože nelze vyloučit, že zaměstnavatel tuto povinnost poruší, převedený nárok na dovolenou nezaniká. Není však možné, aby si zaměstnanec nechal dovolenou tzv. „proplatit“ – k tomuto dochází pouze v případě skončení pracovního poměru.

Co když dostanu během dovolené výpověď?

Dovolená pro výpověď pracovního poměru nepředstavuje žádnou překážku, nejedná-li se o mateřskou, otcovskou či rodičovskou dovolenou. Je však poměrně běžnou praxí, že zaměstnavatel na zbývající část výpovědní doby zaměstnanci dovolenou nařídí, čímž si ji zaměstnanec před skončením pracovního poměru stihne vyčerpat.

Pokud jde o ochranu zaměstnanců na mateřské, otcovské a rodičovské, zákoník práce zakazuje dát zaměstnanci výpověď v tzv. ochranné době, kdy zaměstnanec tyto dovolené čerpá. V případě rodičovské však jen zpravidla po dobu, po kterou je žena oprávněna čerpat mateřskou. Pokud výpověď zaměstnanec obdrží před započetím ochranné doby, potom výpovědní doba po ochrannou dobu neběží, a její zbytek uplyne po skončení ochranné doby.

Závěrem

Dovolená je právem zaměstnance a její výpočet a čerpání se řídí pravidly uvedenými v zákoníku práce. Přestože zákon poskytuje smluvním stranám jisté mantinely, vždy je dobré, aby se spolu zaměstnanec se zaměstnavatelem uměli domluvit. Jsme-li na mateřské, otcovské či rodičovské, jsou možnosti výpovědi z pracovního poměru omezené. 

Pokud si nejste jisti vašimi právy, neváhejte se na nás obrátit.