Jak praví okřídlený výrok Benjamina Franklina, na tomto světě není nic jistého, pouze smrt a daně. Přiznání k dani z příjmu právnických osob (nebo přiznání k dani z příjmu osob fyzických) je každoroční povinnost každého podnikatele. Poskytuje finančnímu úřadu přehled o vašich příjmech tak, aby mohl provádět správu a výběr daní. V tomto dílu se budeme věnovat právě této problematice; jaké všechny povinnosti pro vás vyplývají v souvislosti s podáním daňového přiznání? A co vám hrozí za jeho opožděné podání či nepodání?

Povinnost registrovat se k dani z příjmu vzniká jak OSVČ, tak právnickým osobám, přičemž zákon stanovuje lhůty, ve kterých je nutné se k dani registrovat. U fyzických osob je to 15 dnů od dne, kdy bylo započato s výkonem činností, které jsou zdrojem příjmů, nebo ode dne přijetí příjmu ze samostatné činnosti. U právnických osob je to do 15 dnů od vzniku, tj. zápisu do obchodního rejstříku. Daň z příjmu se kromě výdělečných subjektů týká i osob, které nebyly založeny za účelem podnikání.

Dokdy musím podat daňové přiznání a na co rozhodně nesmím zapomenout?

Přiznání k dani z příjmu se podává jednou ročně, a to do 1. dubna roku následujícího po roku, kdy osoba k dani se přiznávající měla výdělek ze své podnikatelské činnosti. V případě, že přiznání k dani podává daňový poradce, advokát, nebo v případě, že má právnická osoba povinný audit, je nutné podat toto přiznání ve lhůtě do 1. července roku následujícího po roku, kdy měla osoba výdělek. Stejné lhůty platí pro splatnost daně, či jejího doplatku. Přesáhla-li poslední daňová povinnost částku 30 tisíc korun, platí poplatník zálohy na daň z příjmu.

Předmětem daně z příjmu jsou příjmy jak peněžní, tak nepeněžní. Jedná se o příjmy ze samostatné činnosti, ze závislé činnosti, z kapitálového majetku, z nájmu, a tzv. ostatní příjmy.

Přiznání k dani z příjmu podává OSVČ k místně příslušnému finančnímu úřadu dle svého trvalého bydliště a právnická osoba dle svého sídla; není tak rozhodné, kde je skutečné místo podnikání či provozovna podnikatele. Je-li podnikatel rovněž zaměstnavatelem, musí srážet zálohy na daň z mezd zaměstnanců, a odvádět sražené zálohy každý měsíc, a to nejpozději do 20. dne měsíce následující po měsíci, ve kterém vznikl zaměstnanci nárok na mzdu. Je rovněž povinností zaměstnavatele jednou ročně podávat vyúčtování daně ze závislé činnosti, a to do 1. března roku následujícího po roku, za který se daň odvádí; v případě elektronického podání je tato lhůta delší, a to do 20. března.

Zdaňovacím obdobím je u právnických osob (1) kalendářní rok, (2) hospodářský rok, (3) období od rozhodného dne fúze nebo rozdělení obchodní korporace nebo převodu jmění na společníka do konce kalendářního roku nebo hospodářského roku, ve kterém se přeměna nebo převod jmění staly účinnými, nebo (4) účetní období, pokud je toto účetní období delší než nepřetržitě po sobě jdoucích dvanáct měsíců. Přiznání k dani z příjmu musí právnická osoba podat i pokud je ve ztrátě, nebo je daň nulová. Povinnosti se nevyhnete ani v případě, že nevykonáváte činnost.

A co když daňové přiznání zapomenu podat?

Daňový řád dává finančním úřadům široké možnosti postihovat neplnění povinností na úseku správy daní. Např. neplníte-li registrační, ohlašovací nebo jinou oznamovací povinnosti stanovenou daňovým zákonem nebo správcem daně, může vás to stát až 500 tisíc korun. Ve stejné výši vás může finanční úřad postihnout i v případě, že nesplníte záznamní nebo jinou evidenční povinnost stanovenou zákonem či správcem daně. Neodstranění vad podání na výzvu správce daně se obvykle trestá částkou tisíc korun, avšak pokud takové neodstranění vady závažně ztěžuje správu daní, může vás to připravit až o 50 tisíc korun.

Postihováno je i nepodání přiznání k dani, či podání opožděné o více než 5 pracovních dnů. To se odvíjí od výše stanovené daně (0,05 % za každý den prodlení), stanoveného daňového odpočtu (0,05 % za každý den prodlení) či stanovené daňové ztráty (0,01 % za každý den prodlení). Malou útěchou může být to, že takto uložená pokuta je zastropována, ale i tak vás porušení povinnosti může stát až 300 tisíc korun. Nad tuto pokutu může finanční úřad vyměřit i penále z částky doměřené daně, a to až do 20 % z této částky.

Zapomnětlivá paní Aneta

Příběh z naší praxe

Paní Aneta provozovala prodejnu delikates, kde si její zákazníci mohli nakoupit lahodné obložené chlebíčky či chutné zákusky. Vždy řádně dodržovala své povinnosti, měla známou – velice schopnou účetní, která za ni plnila veškeré povinnosti vůči státu. Avšak, jak se to občas v životě stává, účetní paní Anety měla autonehodu, skončila v nemocnici a dva měsíce strávila v umělém spánku. Paní Aneta měla přirozeně velký strach o svou známou; kromě schopné účetní byla i dobrou kamarádkou. Čert tomu chtěl, aby se tato nešťastná příhoda stala právě měsíc před koncem lhůty pro podání daňového přiznání, a jelikož paní Anetu zaměstnávalo jak její podnikání, tak starost o její kamarádku, zapomněla zasmluvnit náhradu, jinou účetní, která by za její společnost podala přiznání k dani z příjmu. Bylo však už pozdě. Ještě než stačil přijít první máj, dorazila paní Anetě do datové schránky výzva z finančního úřadu. Více než týden zas trvalo paní Anetě najít spolehlivou účetní, a když bylo konečně daňové přiznání podáno, byla společnost paní Anety dlužna finančnímu úřadu 180 tisíc korun za opožděné tvrzení daně a dalších 80 tisíc korun musela uhradit coby penále.

I když na podání daňového přiznání zapomenete, nemusí být nezbytně pozdě. Byť upřednostňujeme prevenci rizik, dovedeme i hasit požáry, proto nic nezkazíte, pokud nás o pomoc požádáte.

< Předchozí díl podnikatelského speciálu | Další díl podnikatelského speciálu >

Podnikáte a chcete mít jistotu, že budete mít vše správně daňově nastavené? Kontaktujte nás, rádi vám pomůžeme.