Tento díl našeho seriálu bude blízký hlavně podnikatelům, jejichž podnikání přežilo těžké začátky a začalo postupně vydělávat. Kdo neví, aspoň tuší, co to daň z přidané hodnoty je, a že v České republice máme hned několik jejích sazeb dle druhů zboží či služeb. DPH je jedním z nejdůležitějších příjmů státního rozpočtu. Vesměs všichni jsme poplatníky DPH, avšak povinnosti plynou především plátcům DPH. Jaké povinnosti musíte dle zákona o DPH plnit a co se stane, pokud své povinnosti zanedbáte, si řekneme v následujících řádcích.

Komu vzniká povinnost platit DPH?

Daň z přidané hodnoty byla v ČR zavedena 1. 1. 1993 a nahradila daň z obratu. Jedná se o daň nepřímou, jelikož nelze předem identifikovat poplatníka, jakožto osobu, která v konečném důsledku daň platí. Plátcem DPH se stane subjekt, jehož obrat přesáhl za dvanáct po sobě jdoucích kalendářních měsíců částku 2 miliony korun (platí nově od ledna 2023, do té doby to byla částka 1 milion korun), nebo subjekt, který poskytne nebo příjme službu od podnikatele registrovaného v jiném státu Evropské unie. Daňová povinnost odváděná státu představuje rozdíl DPH na výstupu a vstupu, přičemž je-li tento rozdíl záporný, vzniká podnikateli nadměrný odpočet, který mu je finančním úřadem vrácen. Na daňovém portálu Finanční správy nalezneme centrální Registr plátců DPH, kde si můžeme ověřit, kdo je plátcem.

Kontrolní hlášení | Co všechno je vlastně potřeba kontrolovat?

Od roku 2016 činí všem podnikatelům v ČR potěšení kontrolního hlášení. To říkáme, samozřejmě, s nadsázkou, jelikož tento institut významně rozšířil administrativní zátěž podnikatelů, a její neunesení je spojeno s poměrně značnými pokutami od finančního úřadu, který postupuje v těchto věcech velice přísně. Pokud je nejhorším zločinem neplatit daně, jak říká jeden z našich kolegů, druhým nejhorším zločinem je nepodat kontrolní hlášení. To je nástrojem zefektivnění správy daní a zabránění daňovým únikům, přičemž se podává příslušnému finančnímu úřadu na měsíční či kvartální bázi, a to do 25. dne kalendářního měsíce u právnických osob, nebo dle zdaňovací období u osob fyzických.

V kontrolním hlášení se, na rozdíl od přiznání k DPH, uvádějí konkrétní částky, tedy údaje o každé transakci podnikatele zvlášť. Součet pak musí odpovídat příslušným řádkům daňového přiznání k DPH. Finanční úřad dovede kontrolu provádět opravdu znamenitě, protože odběratelé i dodavatelé uvádějí v kontrolním hlášení stejnou obchodní transakci. Pokud se liší údaje u stejné transakce odběratele a dodavatele, finanční úřad si toho rychle všimne a uloží oběma povinnost nesrovnalost odstranit v pětidenní lhůtě.

A lhůty jsou právě tím, na čemž vždy u plnění zákonných povinností záleží. Pokuty jsou zpočátku mírné; nepodáte-li kontrolní hlášení ve lhůtě, hrozí vám pokuta tisíc korun (tu však finanční úřady často promíjí). Podáte-li kontrolní hlášení až na základě výzvy finančního úřadu, může vás to stát až 10 tisíc korun, pokud však kontrolní hlášení nepodáte ani v náhradní lhůtě, pokuta může být až do výše 50 tisíc korun. Stejně vysoká pokuta vám hrozí i v případě, kdy na základě výzvy neodstraníte nesprávné či neúplné údaje. V nejhorším případě vám za nesplnění povinností souvisejících s kontrolním hlášením a závažné ztěžování a maření správy daní hrozí pokuta až do výše půl milionu korun. Vyplatí se proto správu daní finančnímu úřadu neztěžovat a poskytovat mu co největší součinnost.

Nepodání kontrolního hlášení vás může přijít draze stejně jako pana Petra

Příběh z naší praxe

Pamatujete-li si pana Petra z prvního dílu našeho seriálu, nebude třeba říkat více. Jeho společnost byla plátcem DPH, avšak pan Petr se svým povinnostem nevěnoval, protože měl za to, že ekonomicky nečinná společnost nemusí plnit žádné povinnosti vůči státu. To byl však velký omyl uvědomíme-li si, že stát nemůže vědět, jestli je subjekt ekonomicky činný či nikoliv, nepodá-li o tom žádnou zprávu či nedodá-li žádné dokumenty. Společnost pana Petra se tak dopustila porušení povinnost podat kontrolní hlášení, a to v náhradní lhůtě, a hned ve čtyřech po sobě jdoucích kalendářních čtvrtletích, za co jí byla uložena pokuta ve výši 200 tisíc korun, a jelikož společnost coby plátce DPH absolutně nijak na výzvy finančního úřadu nereagovala, posoudil to finanční úřad jako závažné ztěžování a maření správy daní, za což udělil pokutu v plné zákonné výši 500 tisíc korun. I když se do určité míry finanční úřad nad panem Petrem slitoval, když bylo patrné, že nastalá situace panu Petrovi není lhostejná, odpustil mu pouze 150 tisíc korun.

Zcela jednoznačně proto doporučujeme nebrat kontrolní hlášení na lehkou váhu; pokuty jsou markantní a mohou zcela zlikvidovat vaše podnikání. V některých případech ale lze najít společnou řeč s finančním úřadem, a právě pro tyto případy jsou vám k dispozici naši kolegové, pro které je řešení krizových situací denním chlebem.

< Předchozí díl podnikatelského speciálu

Potřebujete zpracovat přiznání k dani z přidané hodnoty nebo vypracovat kontrolní hlášení? Kontaktujte nás, rádi vám pomůžeme.