NEJVĚTŠÍ PRŮŠVIHY PODNIKATELŮ – Díl VII. – Jak na pracovní smlouvu

Zdaleka ne všichni podnikatelé si vystačí sami a je zcela logické práci delegovat dále, protože váš čas stojí peníze. Každý podnikatel, kterému se daří, časem bude mít potřebu někoho u sebe zaměstnat. A není přehnané, označíme-li zaměstnávání za minové pole podnikatele. Je nezbytné splňovat tolik povinností, že se to snad ani nedá zapamatovat, dokonce jsou některé natolik zvláštní, že z toho zůstává hlava stát. Proto se v několika následujících dílech našeho seriálu budeme věnovat právě problematice zaměstnávání. Ale k věci – jak se to tedy s pracovní smlouvou? Čeho se musíte vyvarovat a na co si dát pozor?

Jak uzavřít pracovní smlouvu? A co všechno musí obsahovat?

Není nutné zmiňovat, že se na pracovněprávní vztahy aplikují ustanovení zákoníku práce. Ten podmiňuje vznik pracovněprávního vztahu uzavřením pracovní smlouvy v písemné formě, přičemž musí tato smlouva obsahovat alespoň druh práce, který má zaměstnanec pro zaměstnavatele vykonávat, místo výkonu práce a den nástupu do práce. Je nutné dát si pozor na často opomíjené ustanovení zákoníku práce, dle kterého neuzavření písemné pracovní smlouvy neznamená neexistenci pracovněprávního poměru. Ale radši si to řekneme na příkladu.

Příběh z naší praxe

Pan František* si po delší době nezaměstnanosti konečně našel práci a po telefonické domluvě s budoucím zaměstnavatelem mu bylo řečeno, aby se dostavil následující pracovní den na pracoviště, kde bude pracovat na pozici skladníka. Když tam pan František ve smluvenou dobu dorazil, nečekalo ho podepsání pracovní smlouvy, nýbrž ho rovnou přivítal vedoucí směny, ukázal mu prostory skladu, instruoval ho, jak se zaznamenává začátek a konec pracovní doby a dal mu ochranné pomůcky, helmu, brýle a rukavice. Následně mu dal první úkol, a to přesunout roxorové tyče z jednoho místa na druhé. Kvůli špatně provedené vykládce nebyly roxorové tyče uloženy odpovídajícím způsobem, jedna z nich se uvolnila a prorazila panu Františkovi nohu. Ten okamžitě nahlásil pracovní úraz vedoucímu, který ho však poslal do nemocnice s tím, že se o žádný pracovní úraz nejedná, jelikož nebyla podepsána pracovní smlouva. Pan František se však tak lehce nevzdal a věc dal k posouzení soudu, který se nakonec postavil na jeho stranu a rozhodl, že zaměstnavatel je povinen nahradit panu Františkovi nemajetkovou újmu způsobenou pracovním úrazem, jelikož postup na pracovišti v den úrazu odpovídal všem náležitostem vzniku pracovního poměru. Kromě soudu si na jednání zaměstnavatele na podnět pana Františka posvítil i inspektorát práce, který za neuzavření písemné pracovní smlouvy vyměřil zaměstnavateli pana Františka 3,5 milionů korun, a to se ještě mírnil, jelikož za tento přestupek může uložit pokutu až do výše 10 milionů korun.

Jak můžu se zaměstnancem sjednat mzdu tak, aby to bylo pro mě výhodné?

Je nutné zmínit, že součástí pracovní smlouvy nemusí být sjednání mzdy. To lze učinit i jednostranně, a to mzdovým výměrem odděleným od pracovní smlouvy, který může zaměstnavatel jednostranně měnit. I my podnikatelům doporučujeme mzdové výměry, jelikož jim poskytují velkou míru svobody co do odměňování zaměstnanců; v podstatě jediným limitem je vyměření mzdy ve výši zaručené minimální mzdy pro danou práci. Mnoho zaměstnavatelů má však sklony využívat mzdové výměry k jednání, které často zaměstnanci označují jako šikanózní, a naše klientka, paní Anna, se dopustila právě tohoto omylu. A bohužel nejen toho.

Příběh z naší praxe

Paní Anna* byla jednatelkou stavební firmy, která zaměstnávala pracovníky z různých zemí, zejména z České republiky, Slovenska, Polska a Ukrajiny. V tomto odvětí podnikání musí být často podnikatel dostatečně „ostrý“, aby si sjednal respekt na pracovišti. Bohužel, jeden z polských zaměstnanců nesl těžce, že ho úkoluje žena, a často odmítal plnit pokyny paní Anny. Ta přistoupila k tomu, že mu jednostranně snížila mzdovým výměrem mzdu na úroveň zaručené minimální mzdy. Její polský pracovník to nesl s nelibostí, protože věděl, kolik si vydělají jeho kolegové vykonávající stejnou práci, a proto se obrátil na právní poradnu. Tam mu bylo sděleno, že se vůči němu paní Anna dopouští diskriminace a nerovného zacházení, a proto na sebe soudní řízení nenechalo dlouho čekat. Soud s tímto právním názorem souhlasil a uložil paní Anně dorovnat polskému pracovníkovi mzdu do výše, která byla běžná u ostatních zaměstnanců vykonávajících stejnou práci. Zaměstnanec se s tím však nespokojil, a na jednání paní Anny upozornil inspekci práce, která kromě tohoto pochybení zjistila i to, že paní Anna neohlásila úřadu práce nástup cizince do zaměstnání (ano, ohlašovat se musí i osoby ze zemí Evropské unie), za co jí byla vyměřena pokuta v celkové výši 320 tisíc korun.

Zaměstnávání může být pro zaměstnavatele skutečně často značně problematické a je nezbytné dát si pozor na mnoho věcí. Mohli bychom uvést i více případů, kdy jsme zastupovali zaměstnavatele v podobných sporech, bohužel v takové fázi se už nedá počítat s tím, že podnikatel projde řízením bez úhony. Proto věnujeme zásadní pozornost prevenci a naše klienty vždy řádně poučíme o jejich povinnostech, aby se do vyhrocených situací nikdy nedostali.

< Předchozí díl podnikatelského speciálu

Potřebujete připravit pracovní smlouvy pro vaše zaměstnance ? Neváhejte se na nás obrátit.

*použitá jména v textu byla záměrně změněna