Novela zákona o obchodních korporacích a co nás čeká?

Rozsah projednávané novely zákona je i na české poměry – nevídaný, neboť se týká více než sedmi set novelizačních bodů. Změny se dotknou mimo jiné i zákona o přeměnách obchodních společností a družstev [125/2008 Sb.], zákona o evropské společnosti [627/2004 Sb.], zákona o veřejných rejstřících [304/2013 Sb.] a notářského řádu [358/1992 Sb.]. Řada změn se dotkne širší veřejnosti a některé zase především odstraňují panující výkladové nejasnosti, známé legislativně-technické a terminologické chyby, duplicity. Tento článek vychází především z vládního návrhu, který je v současnosti projednáván ve sněmovně a jeho znění se pak může, od přijatého zákona lišit.

Splacení vkladu kapitálových společností

V současnosti se „peněžitý vklad do kapitálových společností“ (společnost s ručením omezeným a akciová společnost) „splácí na zvláštní účet u banky nebo spořitelního a úvěrního družstva, který zřídí správce vkladů.“ Jednou z výhod této úpravy přitom je, že banka, která je považována za důvěryhodnou, neumožní nakládat s těmito finančními prostředky dříve, než daná kapitálová společnost vznikne. V praxi se však zavedením nízkého minimálního vkladu u společností s ručením omezeným, kdy postačí vložit pouhou jednu korunu, ukazuje jako zbytečné zřizovat zvláštní účet v bance, s nímž jsou v praxi spojeny další náklady často i samotný vklad převyšující. Ve vládním návrhu je navrhováno, aby „peněžitý vklad do společnosti s ručením omezeným“ bylo možné „splatit i jiným způsobem, nepřesáhne-li výše všech peněžitých vkladů v souhrnu 20 000 Kč“. Lze tedy uvažovat, že by šlo v těchto případech splácet takovéto peněžité vklady přímo určenému správci vkladu.

Postižení nesplnění vkladové povinnosti účetní závěrky do sbírky listin obchodního rejstříku

V současnosti je porušení povinnosti vložit účetní závěrky do sbírky listin postihnutelné uložením pořádkové pokuty, kterou lze uložit do výše 100 000 Kč a, pokud nejsou stanovené povinnosti plněny opakovaně nebo může-li takové neplnění mít závažné důsledky pro třetí osoby a je na tom právní zájem, může být zahájeno řízení o zrušení právnické osoby s likvidací. Vládní návrh přitom možnosti zrušení obchodní korporace pro neplnění vkladových povinností rozšiřuje zejm. v případech, kdy se nedaří obchodní korporaci výzvu doručit. Údaj o zahájení řízení se přitom zapíše do obchodního rejstříku. Obchodní korporaci pak lze zrušit dle situace i bez likvidace při dodržení minimální lhůty, od kdy tak lze učinit, rozhodný je přitom zápis zahájení řízení o zrušení v obchodním rejstříku. Cílem úpravy je jednak další nástroj k vynucení povinnosti vkládat účetní závěrky do sbírky listin a dále i postupná eliminace neaktivní společností zapsaných v obchodním rejstříku.

Transparentnost organizace kapitálových společností

Aktuální úprava uvádí, že „je-li členem voleného orgánu právnické osoby jiná právnická osoba, zmocní fyzickou osobu, aby ji v orgánu zastupovala, jinak právnickou osobu zastupuje člen jejího statutárního orgánu.“ Uvedená úprava umožňuje řetězení právnických osob v orgánech jiné právnické osoby. Například jednatelem první společnosti s ručením omezeným může být druhá společnost s ručením omezeným. V případě, že druhá společnost s ručením omezeným nezvolí konkrétní fyzickou osobu, aby ji v rámci voleného orgánu první společnosti zastupovala, zastupuje ji člen jejího statutárního. Jenže tímto členem voleného orgánu může být další právnická osoba. Dochází tak k řetězení právnických osob, k jakési právní obdobě ruské matrjošky, kdy může být v praxi velmi těžké, ne-li nemožné, dohledat konkrétní fyzickou osobu odpovědnou za jedná na pozici člena voleného orgánu právnické osoby. Uvedené se netýká jen společností s ručením omezeným, ale i akciové společnosti či družstev.

Novela to řeší tak, že „je-li členem voleného orgánu kapitálové společnosti nebo družstva právnická osoba, zmocní bez zbytečného odkladu jedinou fyzickou osobu, která splňuje požadavky a předpoklady pro výkon funkce stanovené zákonem pro samotného člena voleného orgánu, aby ji v orgánu zastupovala“. Vzhledem k tomu, by mělo být vždy možné dohledat konkrétní fyzickou osobu odpovědnou za výkon funkce ve společnosti. Dodržování zmiňovaného pravidla je vynucováno tak, že „bez zápisu“ dané fyzické osoby „do obchodního rejstříku nelze právnickou osobu jako člena voleného orgánu“ zapsat do tohoto rejstříku.

Oslabení osobní povahy veřejné obchodní společnosti

Veřejné obchodní společnost sice nejsou v české kotlině zdaleka tak populární jako jejich kapitálové protějšky zosobněné především společností s ručením omezeným u malých subjektů a akciové společnosti, nicméně stále existují a využívají se. Trend je ale dlouhodobě jasný, dochází k oslabování osobní povahy veřejné obchodní společnosti a její kapitalizace. Zákon ale stále praví, že „převod podílu společníka ve veřejné obchodní společnosti se zakazuje“, důvodem je především neomezené ručení společníků veřejné obchodní společnosti. Nově bude možné „podíl společníka ve veřejné obchodní společnosti (…) převést se souhlasem všech společníků“, kdy ale stále „převodce ručí společnosti za dluhy, které byly s podílem na nabyvatele převedeny.“ Jak se potenciální změna úpravy promítne ve fungování komanditní společností, která částečně zejm. s ohledem na postavení komplementářů, používá úpravu veřejné obchodní společnosti přiměřeně, ukáže teprve čas. Pro úplnost ale k veřejné obchodní společnosti dodejme, že i v současnosti šlo danou situaci řešit, byť zdlouhavěji a to změnou společenské smlouvy, díky které se společníci změnili.

Odstranění výkladových nejasnosti u veřejné obchodní společnosti

„Společenskou smlouvu“ veřejné obchodní společnosti „lze měnit pouze dohodou všech společníků.“, kdy „má-li být změnou společenské smlouvy zasahováno do práv společníků, je třeba ke změně souhlasu těch společníků, do jejichž práv se zasahuje.“. Daná ustanovení se přitom přiměřeně mohou použít i u komanditní společnosti. Objevují se pochyby, zda je možné se od jeho zákonné dikce odchýlit ujednáním ve společenské smlouvě. Pro možné odchýlení hovoří především to, že, jinak by bylo ustanovení druhého odstavce nadbytečné (Pokud by vždy museli měnit společenskou smlouvu všichni společníci, tak by byl požadavek, aby dali změnou postižení společníci svůj souhlas, nadbytečný.). Uvedenému dává vládní návrh za pravdu a to konkrétně zrušením slova „pouze“.

Zrušení statutárního ředitele

Organizační struktura akciové společnosti připouští v současnosti dva systémové modely, buď dle dualistického systému (valná hromada z akcionářů, představenstvo jako statutární orgán a dozorčí rada jako orgán kontrolní) či dle monistického systému (valná hromada z akcionářů, správní rada a statutární ředitel).

A právě monistický model správy působí v praxi problémy kvůli nedostatečnému vymezení působnosti. Rozpor je např. v tom, že „statutárnímu řediteli přísluší obchodní vedení“ akciové „společnosti“. Správní rada pak „určuje základní zaměření obchodního vedení společnosti a dohlíží na jeho řádný výkon“. A právě např. nesouhlas s tím, že co je „jen“ obchodní vedení a co již „základní zaměření obchodního vedení“ způsoboval konflikty mezi těmito orgány. Vládní návrh danou situace hodlá vyřešit tak, že statutárního ředitele eliminuje. Stejně tak mění i pravomoci předsedy správní rady.

Zákaz konkurence

Zákaz konkurence je obchodněprávní institut, který stanovuje povinnosti některým členům volených orgánů, kteří se dle něho nemohou účastnit aktivit v konkurenčním postavení k obchodní korporaci. Dle současné úpravy společnosti s ručením omezeným nesmí bez svolení všech společníků jednatel „podnikat v předmětu činnosti (…) společnosti…“, „být členem statutárního orgánu jiné právnické osoby s obdobným předmětem činnosti…“ či se „účastnit (…) na podnikání jiné obchodní korporace jako společník s neomezeným ručením nebo jako ovládající osoba jiné osoby se stejným nebo obdobným předmětem činnosti“. Současná úprava společnosti s ručením omezeným přitom připouští rozšíření zákazu činnosti o další aktivity a tento zákaz může být vztáhnut i na společníky samotné. Obdobně, byť s několika odlišnostmi, upravuje zákaz konkurence i úprava regulující akciové společnosti. Ohledně společností s ručením omezeným pak nově může společenská smlouva zákaz konkurence i omezit. Obdobně pak postupuje vládní návrh i u akciové společnosti, kdy „stanovy mohou upravit zákaz konkurence odchylně…“.

Závěr

V mnoha ohledech by mohla přispět k větší přehlednosti podnikatelského prostředí (omezení řetězení právnických osob, vymáhání zakládání účetních závěrek do sbírky listiny obchodního rejstříku, zrušení neaktivních společností), větší jistotě adresátů právních norem (zrušení statutárního ředitele, modifikace zákazu konkurence) či prostě jen ke zjednodušení jejich života (snadnější vypouštění některých částí společenské smlouvy, nebankovní splacení vkladu společností s ručením omezeným v souhrnné výši do 20 000 Kč).

Na uvedené novele lze dozajisté i kritizovat, ať již proto, že opouští hlavní teoretické východisko osobních společností spočívající v nepřevoditelnosti jejich obchodního podílu či způsobu úpravy organizační struktury akciových společností. Nicméně vzhledem k technickým aspektům novely a její menší politizaci jsou důvody pro celkové negativní přijetí novely spíše menší než větší. Výkladovým nejasnostem novela nezabrání, to se ostatně dosud nepovedlo žádném právnímu předpisu. Jak bude novela fungovat v praxi, v jaké konkrétní podobě projde legislativním procesem a jaká přinese další výkladová úskalí, ukáže teprve čas.