Ochrání nás stát před výrazným zdražováním cen energií?

Ve dnech, kdy na východ od České republiky zuří válka mezi Ukrajinou a Ruskem, stále více rostou a eskalují obavy spotřebitelů o rostoucí ceny energií. Je třeba se bát? Je třeba začít šetřit? Jak na zdražování pohlíží zákon a jaký důsledek má na růst cen zmiňovaná válka? V dnešním článku se podíváme, co znamená zastropování cen energií, jak je vláda (ne)připravena na ještě větší zdražování elektřiny a plynu a zda mohou úniky z plynovodu Nord Stream ovlivnit cenu energií v našich domácnostech.

Co způsobila novela energetického zákona?

Energetický zákon obecně upravuje podmínky podnikání s energiemi a také zásahy státu do energetických odvětví. S ohledem na aktuální situaci je jasné, že bylo třeba učinit novely tohoto zákona a to především z důvodu možné reakce ze strany států v případě potřeby.

Hlavním cílem novel, kterých bylo již několik, je snížit cenu elektřiny a zemního plynu, respektive „zastropovat“ tuto cenu, a to především v mimořádných situacích, tedy situacích, kdy se občané mohou dostat nebo již jsou ve finančních problémech právě z důvodu vysokých cen energií. Nově je tak upraven příspěvek na úhradu nákladů za elektřinu a plyn nebo stav mimořádného stavu nouze, ve kterém jsou energie dodávány pouze určitým zákazníkům.

I díky těmto úpravám tak všechny domácnosti, které mají uzavřenou smlouvu s dodavatelem elektřiny, mají nárok na pomoc ve výši 3 500 Kč nebo 2 000 Kč (podle tarifu), která se vztahuje na každé odběrné místo dané osoby. Je tak velice žádoucí zkontrolovat plán záloh, případně upravit trvalé příkazy.

Do konce roku 2023 ceny energií pro domácnosti neporostou díky zastropování!

Novela energetického zákona týkající se tzv. zastropování cen energií zajistila, že ceny energií pro domácnosti a maloodběratele do konce roku 2023 neporostou. Zastropování pak chrání spotřebitele, kteří mají ve smlouvě ceny odvozené od cen na burzách. Vláda pak stanoví rozsah odběru, kterého se bude zastropování týkat. V případě mimořádné tržní situace bude vláda oprávněna zakázat obchodování s elektřinou a plynem na burzách. Novela rovněž myslela na snazší odstoupení od smlouvy v případě spotřebitele v rámci smluv s cenami odvozených od vývoje na burze.

Vláda konkrétně stanovila maximální cenu elektřiny ve výši 6 000 Kč za megawatthodinu včetně DPH a maximální cenu plynu na 3 000 Kč s tím, že dané zastropování bude platit celý rok 2023. Pro podnikatele a firmy je forma zastropování pozměněna – u elektřiny jde o 80 % nejvyšší spotřeby za posledních 5 let, u plynu se zastropování týká firem, které mají roční spotřebu do 4200 MWh.

Ač se na první pohled může zdát zastropování cen energie jako pozitivní zpráva, má i svá rizika. Zastropování totiž způsobí, že dodavatelé nemohou prodávat elektřinu za tržní cenu, což může vést ke snížení nabídky elektřiny na trhu. Potenciálním problémem je tak to, že se elektřina nebo plyn k některým zákazníkům nedostanou. V extrémním případě pak mohou hrozit tzv. blackouty, tedy výpadky dodávky elektřiny na rozsáhlejším územím.

O kolik stoupla cena energií?

Pojďme se teď podívat, o kolik, že si domácnosti připlatí oproti loňsku. Téměř každý týden lze v denním tisku pozorovat zprávy o tom, že konkrétní dodavatel zdražuje cenu za energie. U elektřiny se růst ceny pohybuje téměř na dvojnásobku oproti říjnu roku 2021, u plynu se jedná o zdražení zhruba o polovinu. Ceny elektřiny na burze však stouply od minulého roku až osminásobně. Poměrně pozitivně tak působí zpráva o zastropování ceny elektřiny a plynu.

Může mít poškození Nord Streamu vliv na ceny energií?

Úniky plynu z plynovodu Nord Stream v Baltském moři měly za následek zvýšení ceny plynu na burze. Fakticky se však nic nestalo a růst cen s ohledem na poškození plynovodů lze očekávat především z důvodu nervozity či nejistoty na trhu s plynem. Praktický a citelný dopad na české domácnosti však poškození Nord Streamu a zvýšené ceny plynu mít s velkou pravděpodobností nebude.

Jak je vláda připravena na energetickou krizi?

Některá z opatření vlády v rámci energetické krize již byly v tomto článku představena. Jedná se především o zastropování cen energií, možnost zakázat obchodování s elektřinou a plynem na burze nebo třeba státní příspěvek na úhradu elektřiny a plynu. Ušetřit chce vláda rovněž snížením teploty na pracovištích.

Na pořadu dne by mohla být také zvláštní daň pro energetické firmy, které z energetické krize těží nejvíce. O tomto opatření však do dnešního dne nebylo rozhodnuto a energetické firmy prozatím žádnou zvláštní daň hradit nemusí.

S růstem cen energií však nesouvisí pouze růst cen za elektřinu nebo plyn, ale rovněž zdražení obecně. Vyšší náklady za energie totiž nutí výrobce ke zdražení svých výrobků, a tím pádem dopady zdražení energií pocítí každý z nás ve své peněžence. I z toho důvodu nelze spoléhat na to, že energetickou krizi vyřeší vláda lusknutím prstu, ale domácnosti budou muset změnit své návyky v oblasti výdajů a přehodnotit svůj rozpočet.

Náš tip

Jak ušetřit na energiích, jejichž cena v posledním roce rapidně roste? Jakým způsobem zakročí proti skokovému růstu cen elektřiny a plynu vláda? Vláda se sice určitými kroky snaží snížit dopad zdražování nejen cen energií, ale ve své podstatě všech výrobků, a to konkrétně např. zastropováním cen energií, případně mimořádným příspěvkem na úhradu elektřiny a plynu. Ani v tomto případě však nelze spoléhat na stát! Klíčem k úspěchu je pak spořivost a chování každého z nás.