Oddlužení podnikatelů a jaké mají šance na nový začátek?

Ačkoliv se v posledních měsících v souvislosti s novelou insolvenčního zákona točila veřejná debata zejména kolem insolvenčních řízení a oddlužování spotřebitelů, obsahovala tato novela i řadu jiných nových ustanovení. Mimo jiné i ustanovení týkající se oddlužení fyzických osob – podnikatelů.

Dlužníci z řad podnikatelů každoročně přibývají

Každoročně totiž přibyde velké množství dlužníků právě z řad podnikatelů, byť stále tvoří pouze zlomek spotřebitelské agendy. Až do letošního června však nebyla pravidla pro oddlužení podnikatelů stanovena jasně. Ke každému jednotlivému případu oddlužení podnikatele tak každý senát krajského soudu přistupoval trochu jinak.

Pravidla pro oddlužení podnikatelů se vyjasňují

Nově však postižení příjmu podnikatelů upravuje § 398b insolvenčního zákona. Dle něj by měl oddlužení podnikatele vypadat následovně.

Dlužník, který je fyzickou osobou – podnikatelem, bude v rámci oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty povinen měsíčně splácet nezajištěným věřitelům tzv. „zálohovou splátku“. Její výši navrhne insolvenční správce na základě minulých, podnikatelských příjmů, konkrétně z jedné dvanáctiny zisku dlužníka za poslední zdaňovací období předcházející podání návrhu na povolení oddlužení. Tato částka se vypočte ve výši, v jaké mohou být při výkonu rozhodnutí nebo exekuci uspokojeny přednostní pohledávky (jako je tomu i u oddlužení spotřebitelů). Nelze-li zálohovou splátku určit tímto způsobem, určí se dle očekávaných budoucích podnikatelských příjmů dlužníka, přičemž vycházet se bude z jeho reálně dosažených příjmů a reálně vynaložených výdajů za dobu jeho podnikání. Nelze-li částku určit ani tímto způsobem, určí se z částky odpovídající měsíční průměrné mzdě v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku).

Dlužník – podnikatel musí předkládat účetnictví insolvenčnímu správci

Dlužník pak musí na konci každého zdaňovacího období předložit insolvenčnímu správci účetnictví či daňovou evidenci, přiznání k dani z příjmů a výpisy z účtů (či další listiny, jež budou sloužit k doložení jeho příjmů). Insolvenční správce je použije k určení tzv. „referenční srážky“ přičemž vyjde z jedné dvanáctiny zjištěného zisku dlužníka za zdaňovací období.

Pokud bude součet splátek zaplacených dlužníkem za dané zdaňovací období nižší, než součin referenční srážky a počtu měsíců, po které v daném zdaňovacím období oddlužení trvalo, vyzve insolvenční správce dlužníka k uhrazení nedoplatku ve výši rozdílu mezi těmito částkami. V případě, kdy součet zálohových splátek bude vyšší než součin referenční srážky a počtu měsíců, po něž v daném zdaňovacím období oddlužení trvalo, se dlužníku nic nevrací. Dlužník ale může požádat o snížení zálohové splátky.

Nová šance pro podnikatele – směrnice 2012/30/EU

V červnu tohoto roku schválila Rada EU směrnici o rámcích pro preventivní restrukturalizaci, druhé šanci a opatřeních ke zvýšení účinnosti postupů restrukturalizace, insolvence a oddlužení a o změně směrnice 2012/30/EU (dále jen „Směrnice“), jež ukládá členským státům zavést preventivní restrukturalizační řízení pro korporační dlužníky (podnikatele). Směrnice počítá se změnami, které jsou pro náš právní řád zcela nové a pro oblast oddlužení podnikatelů revoluční. Je ovšem otázkou, jak se Česká republika s implementací směrnice nakonec vypořádá.

Hlavním cílem směrnice je nastavit pravidla preventivní restrukturalizace, tedy umožnit podnikateli zachování jeho podniku v rámci přijetí restrukturalizačního plánu v době finančních potíží před hrozícím úpadkem s cílem úpadku předejít. Tyto by měly být schvalovány věřiteli, přičemž ingerence soudů by měla být minimální.

Směrnice dále počítá s velmi mírným přístupem k podnikatelům – fyzickým osobám, kteří by se měli oddlužit nejdéle do 3 let, a to i v případě, kdy věřitelům nesplatí ani minimální částku požadovanou národní úpravou.

Směrnice by měla být do českého právního řádu implementována do 2 let od vyhlášení v Úředním věstníku EU s tím, že lhůtu lze v případě potřeby prodloužit.

Konečná podoba implementace oddlužení podnikatelů do našeho právního řádu zatím není jasná

S implementací této směrnice je však spojena spousta otázek a to mj. i proto, že ponechává členským státům široké pole působnosti v rámci jejich dalších úprav. Jedná se například o to, jak se implementace postaví k dosavadním způsobům řešení úpadku podnikatelů (konkurzu a reorganizaci), jaký bude daňový režim, kdo vůbec bude mít právo celý proces oddlužení zahájit či jaký dopad bude případné oddlužení mít na společníky či zaměstnance. Otázkou je i úprava samotných restrukturalizačních opatření. Směrnice by přitom neměla zasáhnout systém oddlužování spotřebitelů, který u nás funguje již téměř 10 let.

Jakými přesně pravidly se bude oddlužení podnikatelů v Česku řídit, bude záležet především na postupu českých zákonodárců při zapracovávání evropských pravidel. Je však zřejmé, že aktuálně nová úprava brzy dozná dalších podstatných změn.

Chcete pomoci v otázkách řešení dluhů, insolvencí, dražeb a exekučních řízení? Neváhejte se na nás obrátit!