Sousloví „bezdůvodné obohacení“ je poměrně známým, avšak ne všichni vědí, co přesně tento pojem znamená a jak ho vykládat v souladu s platným právem. V tomto článku se podíváme na zákonnou definici bezdůvodného obohacení a rovněž na práva a povinnosti, které mohou vzniknout z titulu bezdůvodného obohacení.
Základní právní úpravu bezdůvodného obohacení nalezneme v občanském zákoníku, který stanoví, že bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám, přičemž platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
Bezdůvodné obohacení v praxi
První příkladem je situace, kdy na jedné straně dochází k majetkovému prospěchu bez jakéhokoli právního titulu. Typicky se tak bude jednat o situaci, kdy někomu omylem zašlete peníze na bankovní účet, případně, pokud vám v restauraci číšník vrátí více peněz.
Další případ, který zákon vyjmenovává, je plnění z právního důvodu, který odpadl. Prakticky nejobvyklejším případem takového odpadnutí je odstoupení od smlouvy, jelikož v případě odstoupení od smlouvy se závazek zrušuje od počátku. Na základě toho odpadá právní důvod a strany si jsou povinny vydat to, co si do okamžiku odstoupení od smlouvy poskytly.
Dalšími, byť ne tak frekventovanými a častými skutkovými podstatami, jsou protiprávní užití cizí hodnoty (např. pokud nájemce užívá věc v dobré víře dle nájemní smlouvy uzavřené s nevlastníkem) a plnění za jiného, tedy případ, kdy osoba učiní za jinou osobu náklad, který tato osoba byla povinna učinit sama. Zde půjde například o situaci, kdy někdo za jiného splní vyživovací povinnost nebo kdy vlastník bytu za společenství vlastníků jednotek provedl nutnou opravu společných částí domu.
Všechny výše uvedené případy pak mají jedno společné. Ochuzený může vždy požadovat, aby mu ten, kdo se na jeho úkor bez spravedlivého právního důvodu obohatí, vydal vše, oč se obohatil.
Co se jako bezdůvodné obohacení nekvalifikuje
Na druhou stranu je třeba připomenout, co bezdůvodným obohacením není. Jako bezdůvodné obohacení nelze kvalifikovat například poskytnutí spropitného v restauraci, dále například přijetí plnění, které je již promlčené (tedy pokud jste věřitelem promlčeného dluhu a dlužník vám i přesto uhradí, nejste povinni přijaté peníze vracet) a v neposlední řadě jde o plnění z naturálních obligací, tedy plnění, jehož splnění nelze uplatnit u soudu ani jiného orgánu. Typickou naturální obligací je sázka mezi fyzickými osobami, tedy například dva chlapci se vsadí o 1.000,- Kč, kdo uběhne 100 metrů rychleji. Při sázkách v sázkových kancelářích se však tato úprava neuplatní.
Promlčecí lhůta
S uplatněním práva na vydání bezdůvodného obohacení však není radno vyčkávat! V případě, že právo nebude v zákonem stanovené lhůtě vykonáno, promlčí se. Zákonem stanovená lhůta jsou tři roky ode dne, kdy se ochuzený dozvěděl o tom, že došlo k bezdůvodnému obohacení. Promlčení sice neznamená úplný konec, ovšem pokud byste se po uplynutí promlčecí doby rozhodli právo uplatnit u soudu a dlužník (ten, co se bezdůvodně obohatil) by uplatnil tzv. námitku promlčení, nárok na vydání bezdůvodného obohacení zaniká.
Potřebujete právní radu ohledně bezdůvodného obohacení? Obraťte se nás, rádi vám pomůžeme.
Chcete bližší informace?
Jsme k dispozici Po - Pá (9 - 18).
Pošlete nám vaši poptávku nebo si sjednejte konzultaci online!
„Těšíme se na vás.“
Adriana Hermannová
Oblíbené kategorie magazínu: Firmy a podnikatelé | Ochrana podnikání | Náhrada škody | Pracovní právo | Přestupky a správní záležitosti | Nemovitosti | Vymáhání pohledávek