Pohledávky versus dluhy, je mezi nimi nějaký rozdíl?

Pojmy jako pohledávky, dluhy nebo závazky již jistě někdy slyšel každý z nás. Je ale mezi nimi nějaký rozdíl? Bližší specifikací těchto pojmů se budeme zabývat právě v tomto článku.

Závazek

Závazek neboli obligace je závazkový právní poměr mezi věřitelem a dlužníkem. Věřitel má subjektivní právo něco po dlužníkovi požadovat, kdy tomuto věřitelovu právu říkáme zkráceně pohledávka a naopak dlužník má povinnost něco věřiteli poskytnout, tuto dlužníkovu povinnost pak označujeme jako dluh. Pohledávky a dluhy ze závazků vznikají v běžném životě velmi často a často mají složitou a komplexní povahu v podobě vzájemných práv a povinností. Např. v případě závazku koupě, který vznikne na základě právního jednání stran, např. kupní smlouvy, jsou obě strany jak dlužníky, tak věřiteli. Kupující je dlužníkem, který má povinnost zaplatit kupní cenu prodávajícímu a zároveň věřitelem, který má pohledávku na dodání předmětu koupě. Prodávající je věřitelem s pohledávkou na zaplacení kupní ceny a dlužníkem, který má dluh dodat předmět koupě kupujícímu.

Pohledávky a dluhy

Jak vidno, pohledávka je jen jiné označení pro právo na plnění. Zároveň je sama pohledávka nehmotnou movitou věcí a může být, za splnění dalších podmínek postupována na třetí osoby. Ostatně stejně tak i dluh, k jehož převzetí je ale třeba souhlasu věřitele. Pokud není pohledávka, která splatná dobrovolně plněna, musí se věřitel ve většině případů obrátit na orgány veřejné moci. Právo věřitele, které může být přiznáno autoritativním rozhodnutím orgánu veřejné moci, se označuje za nárok. Ne každé právo je nárokovatelné, ale každý nárok je zároveň právem.

Promlčení pohledávek a dluhů

Typickým procesem, kterým dochází ke ztrátě nároku, je např. promlčení práva. Promlčení je proces, kterým v zájmu zajištění právní jistoty, dochází během času k oslabení práva. Právo jako takové nezanikne, tím se promlčení liší od prekluze, ale pokud povinný z práva, typicky tedy dlužník namítne, že je právo promlčeno (promlčecí doba musí skutečně uplynout), ztrácí věřitel nárok a nemůže právo uplatnit u orgánu veřejné moci a dále má pouze holé, neboli naturální právo. 

Vznesení této námitky promlčení je přitom velmi důležité, jelikož bez ní nemá promlčení práva žádných důsledků. Jelikož ale právo jako takové nezaniklo, není případné plnění dlužníkem pro věřitele bezdůvodným obohacením. Nejčastěji dochází k promlčení v subjektivní tříleté promlčecí lhůtě, která počíná okamžikem, kdy mohlo být právo uplatněno poprvé, byť stanovení okamžiku, kdy bylo právo promlčeno, bývá často složitější.

Vymáhání pohledávky

V okamžiku, kdy má věřitel splatnou pohledávku, měl by se obrátit na soud a to buď žalobou či návrhem na vydání platebního rozkazu (v případě peněžitého plnění). V případě podání žaloby proběhne nalézací sporné řízení, v němž musí žalobce tvrdit a dokázat všechny relevantní skutečnosti. Pokud je u peněžitých plnění podán návrh na vydání platebního rozkazu (u pohledávek do jednoho milionu korun lze použít i elektronický platební rozkaz), tak soud může vydat platební rozkaz, kterým rovnou uloží dlužníkovi, aby buď zaplatil, nebo podal odpor. Platební rozkaz nicméně musí být doručen vždy do vlastních rukou žalovaného a náhradní doručení fikcí je vyloučeno. Pokud se platební rozkaz nepodaří doručit, rozkazní řízení skončí a začne běžet sporné nalézací řízení jako v případě, že by byla podána žaloba. Pokud žalobce skutečně v nalézacím sporném řízení uspěje a je žalovanému přikázána povinnost plnit žalobci, žalovanému marně uběhne lhůta pro řádný opravný prostředek jakým je odvolání. 

Řádnými prostředky nenapadnutelný rozsudek je nabytí právní moci. Právní mocí začíná běžet žalovanému lhůta pro dobrovolné splnění, jejím marným uplynutím je pak rozsudek vykonatelný. Vykonatelný rozsudek může věřitel nechat vykonat nuceně, ať již prostřednictvím soudního výkonu rozhodnutí či prostřednictvím exekuce vedené soudním exekutorem. Jak soudní, tak exekutorský výkon, jsou přitom svázány řadou pravidel. Typickým prvním krokem v případě vymáhání přes exekutora je podání návrhu na nařízení exekuce, na základě kterého předloží exekutor exekuční titul soudu, který jej může pověřit výkonem exekuce.

Proces vymáhání pohledávky může být někdy složitý a zdlouhavý. Dobrovolně nesplněnou splatnou pohledávku musí věřitel typicky vymáhat podáním žaloby či návrhu na vydání platebního rozkazu u soudu a absolvovat často dlouhé nalézací řízení. Teprve v okamžiku, kdy již nelze rozhodnutí soudu napadnout řádnými opravnými prostředky a uplyne lhůta k dobrovolnému plnění, je možné podat návrh na nařízení exekuce u exekutora, který je pak soudem pověřen vedením exekuce.

Potřebujete pomoci s vymáháním svých pohledávek? Kontaktujte nás, rádi vám pomůžeme.