Dovolání

Dovolání je mimořádný opravný prostředek, kterým lze po vyčerpání řádných opravných prostředků (odvolání) napadnout pravomocné rozhodnutí odvolacího soudu (soudu druhé instance), ale pouze za předem vymezených podmínek. Dovolání je přípustné v případech, ve kterých převažuje zájem na přezkoumání rozhodnutí nad stabilitou těch právních vztahů, které byly nastoleny rozhodnutím odvolacího soudu, které dovolání napadá, a to v případě, že existují závažné pochybnosti o jeho správnosti.

Lze jej podat v civilním i v trestním řízení ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu. Dovolání nemá na rozdíl od odvolání odkladný účinek. To znamená, že rozhodnutí, které se dovoláním napadá je nadále vykonatelné. O dovolání rozhoduje zásadně Nejvyšší soud ČR, podává se však u soudu, který v řízení rozhodoval v prvním stupni (tedy u soudu, u nějž řízení začalo). Formální a obsahové náležitosti, které musí dovolání obsahovat, jsou označení rozhodnutí, proti kterému dovolání směřuje, rozsah, ve kterém se rozhodnutí napadá (přičemž Nejvyšší soud je rozsahem vázán, což znamená, že co nebude napadeno dovoláním, nebude přezkoumáváno) dovolací důvod, tedy to, v čem je spatřováno nesprávné právní posouzení věci, důkazy k prokázání dovolacího důvodu a návrh, čeho se dovolatel domáhá (naopak tímto Nejvyšší soud vázán není). Dovolatel musí být povinně zastoupen advokátem. Toto pravidlo o povinném zastoupení má zabránit zavalení Nejvyššího soudu neodborně zpracovanými dovoláními.