Předkupní právo zjednodušeně znamená, že má osoba, která není vlastníkem věci právo požadovat, aby při nějaké manipulaci s touto věcí, jako je např. její dar či prodej, byla tato věc nejdříve nabídnuta ke koupi právě té osobě, která předkupní právo má. Pak nastává povinnost toho, kdo s věcí disponuje věc nejprve nabídnout ke koupi osobě s tímto právem – ta jej ale nemusí využít.
Rozlišujeme jednak předkupní právo, které vzniká smlouvou, a pak předkupní právo, které existuje přímo na základě zákona.
Smluvní předkupní právo může vzniknout buď samostatnou smlouvou o zřízení předkupního práva, nebo jako vedlejší ujednání jiné uzavírané smlouvy. V případě vedlejšího ujednání se jedná o výhradu předkupního práva.
Předkupní právo na základě zákona vzniká v celé řadě případů, známé je např. předkupní právo nájemce k jednotce (bytu), předkupní právo vlastníka pozemku ke stavbě na pozemku a vlastníka stavby k pozemku, předkupní právo člena rodiny vůči rodinnému závodu, předkupní právo stavebníka a vlastníka pozemku u práva stavby, předkupní právo státu na kulturní památky a k pozemkům v národních parcích a přírodních rezervacích a některá další. Nicméně největší pozornosti se v poslední době dostává zákonnému předkupnímu právu spoluvlastníků nemovité věci.
Nejdřív si zavolám pro bližší informace na 601 303 666.