Věřitel je oprávněný v rámci závazkového vztahu, který má právo požadovat po dlužníkovi plnění. Věřitele dělíme do dvou základních skupin, a to na zajištěné věřitele a nezajištěné věřitele. Zajištěný věřitel je ten, jehož pohledávka je zajištěna prostřednictvím majetku dlužníka. Jako příklad můžeme uvést dlužníka, který si vzal bankovní úvěr na nákup nemovitosti, zde má bankovní společnost svou pohledávku zajištěnou zástavním právem na danou nemovitost.
Opakem zajištěného věřitele je nezajištěný věřitel. Jedná se o věřitele, jehož pohledávka není zajištěna věcí či právem z majetku dlužníka.
Rozlišení věřitelů a jejich pohledávek na zajištěné a nezajištěné je zásadní pro případné povolení žádosti dlužníka o oddlužení. Žádost o oddlužení je schválena jen tehdy, pokud z ní jasně vyplývá, že dlužník v oddlužení je schopen nezajištěným věřitelům uhradit alespoň 30% z jejich závazků.
V případě, že dlužník není schopen uhradit pohledávku, tak může věřitel přistoupit k vymáhání pohledávky a může podat žalobu na soud. V krajním případě, kdy dlužník nebude chtít pohledávku, ani přes rozhodnutí soudu splatit, tak na něj může být uvalena exekuce.
Nejdřív si zavolám pro bližší informace na 601 303 666.