Průtahy v soudním řízení: Jak se lze bránit?

Ve veřejném povědomí často panuje názor, že soudní řízení trvá dlouhé roky. Tento názor má částečně reálný základ, ale není pravdou, že by každé soudní řízení muselo nutně trvat roky.

Někdy však účastníci řízení zneužívají právních nástrojů k záměrnému prodlužování procesu a kvůli těmto obstrukcím se pak řízení uměle protahuje. V našem článku se podrobně podíváme na možnosti, které stanovuje zákon jako obranu, proti takovým průtahům.

Soudní řízení a jeho délka

I když některá soudní řízení mohou opravdu trvat několik let a veřejnost svoji představu opírá právě o takové složité případy, většina z nich se uzavře mnohem rychleji, často do jednoho roku.

Délka řízení pak může být ovlivněna různými faktory. Některé mohou být na straně soudu, což bývá typicky jeho nečinnost. Jiné mohou být způsobeny samotnými účastníky, kteří zneužívají zákonných možností k obstrukcím.

Zákona o soudech a soudcích

Jedním z obecných prostředků obrany proti průtahům je podání stížnosti podle zákona o soudech a soudcích. Tuto stížnost lze podat v rámci různých typů soudních řízení – civilních, trestních nebo správních. Stížnost může být podána i kvůli nevhodnému chování soudních osob (např. soudce nebo zapisovatele) nebo narušování důstojnosti řízení.

Návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu

V rámci zákona o soudech a soudcích je pak možné použít ještě jeden prostředek obrany proti obstrukcím u soudu. Jedná se o návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu, který vychází z naplnění práva účastníka nebo jiné strany řízení na projednání jeho věci bez zbytečných průtahů. Tento návrh, pokud je oprávněný, vede k tomu, že soud dostane stanovenou lhůtu pro provedení určitého úkonu.

Ústavní stížnost a další možnosti

Pokud výše uvedené prostředky selžou, je možné podat ústavní stížnost k Ústavnímu soudu, nebo stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva (ESLP) ve Štrasburku. Ústavní stížnost se podává v případech, kdy je porušeno právo na soudní ochranu bez zbytečných průtahů.  V Listině základních práv a svobod totiž najdeme, že každý má právo na to, aby jeho věc byla projednána u soudu bez zbytečných průtahů.

Podobné ustanovení má i Evropská úmluva, která je ale o něco přísnější, protože nejenže stanovuje, aby byla věci projednána bez zbytečných průtahů, ale navíc i v přiměřené lhůtě. Obecně lze pak říci, že na Evropský soud pro lidská práva se lze obracet v případě extrémně dlouhého řízení po vyčerpání všech národních možností nápravy.

Náhrada nemajetkové újmy

Pokud už dojde k průtahům, v soudním řízení, je možné požadovat od státu zadostiučinění, ať už formou omluvy nebo finanční kompenzace za nemajetkovou újmu. Průtahy jsou považovány za nesprávný úřední postup. Žádost o odškodnění se podává zpravidla u Ministerstva spravedlnosti, které se při vyřizování bude řídit podle zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. Pokud pak není žádost schválena, lze se odškodnění domáhat soudní cestou.

Průtahy na straně účastníků řízení

Průtahy mohou být způsobeny i obstrukcemi účastníků řízení, kterým bude vyhovovat, aby soud rozhodl co nejpozději . Obrana proti tomu spočívá v použití procesních prostředků, které nabízí procesní předpisy daného typu řízení, jako je občanský soudní řád, trestní řád či soudní řád správní. Tyto prostředky zahrnují například návrhy na zamítnutí důkazů pro nadbytečnost a mnohé další.

V extrémních případech může být obstrukční jednání považováno za trestný čin pohrdání soudem, což lze řešit podáním trestního oznámení.

Závěr

Toto byly základní prostředky obrany proti průtahům v soudním řízení. V některých případech je možné použít více prostředků současně, v jiných případech je lepší vybrat ten nejvhodnější. S výběrem vám může nejlépe poradit advokát.

Potřebujete zastoupit v trestním řízení? Neváhejte nás kontaktovat!