Koronavirus přivedl do složité situace nespočet českých obyvatel. Obzvláště učiněná opatření pocítí rodiny, které musí nyní řešit péči o děti a dočasně snížený příjem. Avšak ani zaměstnavatelé se nenachází v jednoduché situaci, která pro ně může mít fatální následky. Těžko odhadovat, na jak dlouho přijatá opatření budou v trvání, případně zda ještě dojde k jejich zpřísnění. Co vlastně zaměstnavatel smí zaměstnancům nařídit a jak se vypořádat s nouzovým stavem i otázkami zaměstnanců?
Pro koho vzniká nárok na ošetřovné?
Úpravu nabízí zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění. V důsledku uzavření škol a přerušení výuky řeší rodiče a jejich zaměstnavatelé situaci, kdy s nimi musí zůstat doma a co následuje po vypršení 9 dnů ošetřovného.
Základem pro výpočet výše ošetřovného je denní vyměřovací základ = denní příjem za rozhodné období – posledních 12 kalendářních měsíců před měsícem, ve kterém ošetřování bude probíhat. Výše ošetřovného pak je 60% z této částky.
U péče o děti do 10 let lze čerpat ošetřovné po dobu maximálně 9 dní, u samoživitelů 16 dní pro dítě mladší 16 let. Peněžní náhradu vyplatí OSSZ nejpozději do jednoho měsíce od obdržení podkladů.
V současnosti vláda jedná o prodloužení na dobu celou dobu, kdy budou uzavřeny školy. Situaci ohledně změny ošetřovného v rámci naší advokátní kanceláře pečlivě sledujeme a jakmile budeme mít konkrétní informace, dáme vám vědět v samostatném příspěvku.
Nároky při karanténě
Karanténa se týká lidí, kteří se vrací z rizikové oblasti, byli v kontaktu s osobami s potvrzeným nakažením koronavirem či jej sami mají. Obsahem karantény je povinnost zůstat doma a jedná se o omluvitelnou osobní překážku na straně zaměstnance, přičemž zaměstnanec má nárok na náhradu mzdy či platu (stejně jak při běžné nemoci) ve výši 60% průměrného výdělku po dobu prvních 14 kalendářních dnů trvání karantény. Od 15. dne pak případně vniká nárok na vyplacení nemocenského pojištění ČSSZ.
Pokud je to možné, tak z důvodu prevence by měli zaměstnanci pracovat z domova či si vzít dovolenou. Při výkonu práce z domova náleží zaměstnanci mzda či plat v plné výši. Home office může vykonávat zaměstnanec i v karanténě! Některé druhy práce však toto opatření neumožňují. Pokud zaměstnanci nebyla nařízena karanténa, nemá home office ani není v dočasné pracovní neschopnosti, záleží na vůli zaměstnance, zda je ochoten do práce docházet a pracovat. Pokud ano, může jej zaměstnavatel převést na výkon jiné práce s původní mzdou i bez jeho souhlasu po dobu nezbytně nutnou, tedy maximálně po dobu trvání mimořádných opatření. Pokud není zaměstnanec ochoten vykonávat práci, na kterou je přeřazen, může mu zaměstnavatel nařídit neplacené volno. Pokud zaměstnavatel nemá práci pro své zaměstnance a nemůže je převést na jinou práci, nastává tzv. překážka na straně zaměstnavatele. Pokud z důvodu stávajícího epidemického mimořádného stavu dojde k přerušení činnosti či zaměstnavateli klesnou tržby či poptávka po jeho službách/výrobcích, má možnost vůči svým zaměstnancům uplatnit tzv. režim částečné nezaměstnanosti a poslat je domů. V tu chvíli by zaměstnancům náleželo minimálně 60 % průměrného výdělku.
Nařízení dovolené nebo dovolená dohodou
Zaměstnavatelé také mohou nařídit čerpání dovolené, a to při splnění všech zákonných podmínek. Určenou dobu dovolené je ale dle zákoníku práce nutno oznámit písemně 14 dní dopředu, jinak zaměstnanec na toto opatření není povinen přistupovat. Lze se však dohodnout na čerpání dovolené i okamžitě.
V případě, že zaměstnanec začal čerpat dovolenou před tím, než mu byla nařízena karanténa, nařízením karantény se dle zákoníku práce dovolená nepřerušuje. Je lhostejné, zda čerpá dovolenou v ČR či zahraničí. Překážka v práci z důvodu karantény proto bude následovat až po skončení dovolené.
Home office
Se zaměstnancem je možné uzavřít dohodu o výkonu práce mimo pracoviště zaměstnavatele v pracovní době, kterou si zaměstnanec rozvrhuje sám, příp. dohodu o výkonu práce mimo pracoviště zaměstnavatele konané v době určené zaměstnavatelem.
Ochranné prostředky v době koronavirové
Zákon ukládá zaměstnavateli ve stanovených případech povinnost zajistit pro své zaměstnance osobní pracovní prostředky, dezinfekce, mycí prostředky. Úprava sice směřuje primárně na práce s rizikovým materiálem atd. Pro situace obdobné koronavirové epidemie žádná zvláštní pravidla v tomto směru stanovena nejsou – poskytnutí konkrétních osobních ochranných prostředků typů roušek a ani jiných prostředků předepsáno zákonem není.
Vyjít lze nicméně z obecné povinnosti zaměstnavatele zajistit zaměstnancům bezpečné a zdraví neohrožující prostředí a dále z povinnosti zaměstnavatele minimalizovat rizika pro život a zdraví zaměstnance všemi dostupnými opatřeními v rámci svých možností. Pokud tedy takové ochranné prostředky máte, lze jen doporučit je zaměstnancům poskytnout, čímž minimálně napomůžete návratu do běžného režimu.
Určitě nás nezapomeňte sledovat na sociálních sítích, kde vám přinášíme ty nejčerstvější informace.
Pokud budete potřebovat poradit nebo pomoci řešit konkrétní právní problém, neváhejte se na nás obrátit!
Chcete bližší informace?
Jsme k dispozici Po - Pá (9 - 18).
Pošlete nám vaši poptávku nebo si sjednejte konzultaci online!
„Těšíme se na vás.“
Adriana Hermannová
Oblíbené kategorie magazínu: Firmy a podnikatelé | Ochrana podnikání | Náhrada škody | Pracovní právo | Přestupky a správní záležitosti | Nemovitosti | Vymáhání pohledávek