Rozdělení společné věci mezi spoluvlastníky: Jak na to právně správně

Spoluvlastnictví může být na první pohled praktickým řešením, kdy více lidí sdílí jednu věc, ať už jde o nemovitosti, pozemky nebo jiný majetek. V praxi ale často přináší více problémů než výhod. Rozdílené představy, životní situace a zájmy spoluvlastníků vedou k napětí a neshodám. Jedním z možných řešení krize je reálné rozdělení věci. Tento proces má však svá úskalí, a to jak právní, tak i praktická, neboť reálně rozdělení věci není možné ve všech případech. 

Institut spoluvlastnictví

Dle § 1115 občanského zákoníku jsou spoluvlastníky osoby, kterým náleží vlastnické právo k věci společně. Spoluvlastníci se dle zákona považují za jednu osobu a nakládají s věcí jako jediná osoba. Problém nastává při rozhodování o společné věci. O běžné správě rozhodují spoluvlastníci většinou hlasů. V případě, že se jedná o rozhodnutí o významné záležitosti, například o jejím podstatném zlepšení nebo zhoršení, změně jejího účelu nebo zpracování, je třeba alespoň dvoutřetinová většina hlasů spoluvlastníků. K rozhodnutí, na jehož základě má být společná věc zatížena nebo její zatížení zrušeno, a k rozhodnutí, na jehož základě mají být práva spoluvlastníků omezena na dobu delší než deset let, je třeba souhlas všech spoluvlastníků. 

Často se stává, že některý ze spoluvlastníků není s rozhodnutím většiny spokojený a nelíbí se mu osud společné věci. Dle § 1140 občanského zákoníku nemůže být nikdo nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Z toho plyne, že každý ze spoluvlastníků může požádat o své oddělení ze spoluvlastní, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit nebo požádat o zrušení spoluvlastnictví.  

Reálné rozdělení věci

Dle současné právní úpravy je reálné rozdělení věci preferovaným způsobem ukončení spoluvlastnického vztahu. Reálným rozdělením věci zaniká věc původní a vzniká několik nových věcí. Aby mohlo dojít k reálnému rozdělení věci, musí být rozdělení věci fakticky možné a hodnota věci nesmí být rozdělením podstatně snížena. 

Klasickým příkladem reálného rozdělení věci je rozdělení pozemku. Aby bylo možné pozemek rozdělit, musí vlastnosti pozemku naplňovat jistá kritéria. Musí jít o pozemek, který umožňuje jeho technické rozdělení, které závisí zejména na jeho velikosti, tvaru nebo poloze. Zároveň musí být na každý nově vzniklý pozemek zajištěn přístup. Nemůže se tedy stát, že by se pozemek rozdělil na několik menších pozemků s tím, že by jeden pozemek byl zcela obklíčen jinými pozemky a vlastník by neměl možnost se na pozemek dostat. Rozdělení navíc nesmí být nehospodárné, ani nesní podstatně snížit celkovou hodnotu pozemku. 

Jiné možnosti zrušení spoluvlastnictví

Jak bylo výše uvedeno, ačkoliv je reálné rozdělení věci prioritním způsobem vypořádání spoluvlastnictví, ne vždy je to možné. Pro případy, kdy není možné spoluvlastnictví vypořádat rozdělením, nabízí občanský zákoník další způsoby vypořádání spoluvlastnictví. 

Pokud soud nerozhodne o rozdělení věci, může rozhodnout o přikázání společné věci do výlučného vlastnictví jednoho spoluvlastníka s náhradou ostatním spoluvlastníkům. Pokud by tu však nebyl spoluvlastník, který by byl schopen vyplatit ostatní spoluvlastníky, přistupuje soud ke třetímu možnému řešení, kterým je prodej společné věci ve veřejné dražbě. 

Jak postupovat?

Pokud jste spoluvlastníkem věci a nechcete nadále setrvávat ve spoluvlastnictví, máte právo podat návrh na zrušení spoluvlastnictví. Nicméně vždy je lepší se zkusit s ostatními spoluvlastníky dohodnout a sepsat dohodu o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví. Tím ušetříte čas i finance. Pokud by však nebyla dohoda možná, obraťte se na nás a my posoudíme vaše možnosti a postaráme se o to, aby vám bylo přiznáno to, co vám dle spravedlivého uvážení náleží. 

Pokud potřebujete pomoci s vypořádáním spoluvlastnictví, neváhejte se na nás obrátit!