Rozdíl mezi dohodou o provedení práce a mezi dohodou o pracovní činnosti a kdy je dobré kterou využít?

Velmi často se mezi lidmi rozlišuje, zda pracují na pracovní smlouvu, nebo tzv. „na dohodu“. Při práci na dohodu je třeba mít na paměti, že dohody existují dvě, a to dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti. Tyto dohody jsou přitom zcela jiné instituty a každá z nich se hodí pro rozdílné situace, pracovníky i zaměstnavatele. Jaký je tedy mezi dohodami rozdíl a jak je vhodné je používat? To si řekneme v tomto článku.

Pracovní dohody obecně

Obě tyto dohody jsou společně označovány jako dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr. Už toto pojmenování naznačuje, že zaměstnanec sice bude pro zaměstnavatele na základě takové dohody vykonávat práci, ale nevznikne mezi nimi pracovní poměr. Jako takoví mají zaměstnanci z dohod větší volnost, současně ale nebudou chráněni např. před výpovědí ze strany zaměstnavatele apod. Stejně tak nebudou mít takoví zaměstnanci právo na placenou dovolenou, pokud si to zvlášť nesjednají.

Náplň práce při uzavírání pracovních dohod

Pracovní náplň není při sjednávání dohod na rozdíl od délky pracovního úvazku omezená. Zaměstnanec tedy může na základě dohody vykonávat libovolnou činnost pro svého zaměstnavatele, ale délka takového pracovního úvazku nemůže být úplná, tedy 40 hodin týdně.

Výhody práce na dohodu

Největší benefit práce na dohodu je daňové zatížení, které je pro určité skupiny osob minimální. Jako takové se dohody nejvíce uzavírají mezi zaměstnavatelem, který potřebuje jen menší výpomoc a zaměstnancem, který je státním pojištěncem – studenti do 26 let, lidé na rodičovské dovolené, důchodci atp.

Dohoda o provedení práce

Dohoda o provedení práce, nebo také DPP, se nejčastěji uzavírá v případech, kdy zaměstnanec pracuje málo a nepravidelně. Dohod o provedení práce může mít zaměstnanec uzavřených se stejným zaměstnavatelem několik. Celkově pro něj však z DPP nesmí odpracovat více než 300 hodin za kalendářní rok. Je přitom bez omezení, kdy tento čas zaměstnanec odpracuje s výjimkou toho, že během jednoho celého dne může zaměstnanec odpracovat maximálně 12-ti hodinovou směnu.

Výhody dohody o provedení práce

Nejvýhodnější je uzavření DPP pro ty, jejichž odměna za vykonanou práci bude za měsíc nižší než 10.000,- Kč a jež jsou státními pojištěnci. Pokud jako takoví uplatní slevu na dani, díky které nebudou muset odvádět daň z příjmu, bude se jejich hrubá mzda rovnat mzdě čisté a státu neodvedou ani korunu. Povinnost odvádět sociální a zdravotní pojištění totiž takovému zaměstnanci při práci na DPP vzniká až při měsíčním výdělku nad 10.000 Kč.

Dohoda o pracovní činnosti

Dohoda o pracovní činnosti, DPČ, se naopak uzavírá v případech, kdy má zaměstnanec pracovat pravidelně, soustavně, ale z nějakého důvodu spolu on nebo zaměstnavatel nechtějí uzavřít pracovní smlouvu. Celkově může zaměstnanec takto odpracovat maximálně polovinu z klasické týdenní pracovní doby, a to v průměru maximálně za rok, co zaměstnanec na DPČ pracuje. Rovněž tedy může zaměstnanec pracovat více či méně nepravidelně, ale během roku musí týdně odpracovat maximálně 20 hodin. Celkem tedy může zaměstnanec na DPČ odpracovat 1040 hodin za rok pro jednoho zaměstnavatele, tedy více než trojnásobek, co může na základě DPP. Nevýhodou oproti DPP ale je, že povinnost odvádět sociální a zdravotní pojištění zaměstnanci při práci na DPČ vzniká už při měsíčním výdělku nad 3.499 Kč.

V praxi se pak často tyto dohody kombinují a zaměstnanci uzavřou se zaměstnavatelem nejdříve DPP, u které mají výhodnější nastavení odvodů. Až ve chvíli, kdy vyčerpají zákonný limit pro DPP – 300 hodin za kalendářní rok, uzavřou se zaměstnavatelem DPČ pro zbytek roku.