Soudní novinky: Svoboda projevu chrání i kontroverzní projevy

Svoboda projevu je jedním ze základních pilířů demokratické společnosti, avšak její hranice se mohou v konkrétních případech překrývat s trestním právem. Nedávný judikát Ústavního soudu přináší důležitý pohled na tuto problematiku – zabýval se otázkou, zda zveřejňování kontroverzních informací o konopí v magazínu Legalizace může být trestným činem šíření toxikomanie, nebo zda takové projevy spadají pod ochranu svobody projevu. Tento článek přináší přehled klíčových argumentů Ústavního soudu a ukazuje, proč je důležité chránit veřejnou debatu i v případě kontroverzních témat.

Okolnosti případu

Ústavní soud rozhodl o Ústavní stížnosti stěžovatele, který vydával magazín Legalizace. Soud prvního stupně shledal stěžovatele vinným z trestného činu šíření toxikomanie a odsoudil stěžovatele k trestu odnětí svobody v trvání 12 měsíců s podmíněným odkladem na dva roky a šest měsíců. Dle soudu prvního stupně měl stěžovatel prostřednictvím textů zveřejňovaných v magazínu Legalizace vyzdvihovat účinné látky obsažené v konopí, čímž měl navozovat dojem legality jeho pěstování, navíc měl zveřejňovat návody k pěstování a zpracování konopí pro další užití. Předmětem trestního řízení byly články, které se týkaly problematiky trestních řízení proti tzv. growshopům a dále článek, který srovnával nebezpečnost užívání hub s užíváním alkoholu. Dále stěžovatel v článcích zveřejňoval informace ohledně nových lékařských poznatcích o vlivu konopí na lidský organismus.

Posouzení Ústavním soudem

Ústavní soud vyhověl stížnosti stěžovatele a rozhodnutí obecných soudů zrušil, neboť dle jeho názoru obecné soudy nerespektovaly stěžovatelovo právo na svobodu projevu a právo rozšiřovat informace, jenž zaručuje Listina základních práv a svobod. Ústavní soud s odkazem na svá předchozí rozhodnutí zdůraznil význam svobody projevu v demokratické společnosti. Ačkoliv není svoboda projevu bezbřehá, musí jakýkoliv zásah do ní obstát v testu proporcionality. Ten se v rozhodovací praxi Ústavního soudu skládá ze tří složek, tedy z vhodnosti, potřebnosti a přiměřenosti. 

Ústavní soud konstatoval, že šíření informací souvisejících s problematikou konopí, včetně kritiky současné právní úpravy, je relevantním příspěvkem do debaty ve veřejném zájmu. Dle Ústavního soudu lze takové projevy omezit ve zcela výjimečných případech. Zveřejňování informací ohledně pozitivních a léčivých účincích konopí jsou taktéž důležitým dílkem do společenské debaty, která je ve veřejném zájmu a měla by být potlačována jen v krajních případech. 

Dle Ústavního soudu se tyto články daly podřadit pod typický příklad ústavně silně chráněných projevů ve veřejném zájmu. Zejména se jednalo o nastavení trestní politiky státu ve vztahu k návykovým látkám. Ústavní soud konstatoval, že normy trestního práva reflektují společenský vývoj, a proto je taková debata ve společnosti důležitá.  Dle Ústavního soudu je diskuze na téma prevence a účinků látek obsažených v konopí ve veřejném zájmu. Stěžovatel navíc činil z pozice vydavatele tištěného a později internetového magazínu, který má při formování veřejné debaty zásadní roli. 

Svoboda projevu je důležitější

Závěrem lze dodat, že Ústavní soud jako ochránce základních lidských práv v tomto judikátu opakovaně konstatoval, že by obecné soudy při posuzování hranice mezi svobodou projevu a pácháním trestného činu měly postupovat v každém jednotlivém případu s ohledem na individuální okolnosti případu a posuzovat, zda se nejedná o debatu ve veřejném zájmu.  

Další přelomová soudní rozhodnutí najdete v naší rubrice Soudní Novinky

Řešíte složité právní záležitosti a potřebujete pomoci? Neváhejte se na nás obrátit!