Trestný čin křivé výpovědi

Křivá výpověď může mít v trestním řízení zásadní důsledky. Český trestní zákoník považuje pravdivé svědecké výpovědi za klíčové pro správné rozhodování soudů a dalších orgánů. Pokud však svědek záměrně uvádí nepravdu nebo zamlčuje důležité informace, může se dopustit trestného činu křivé výpovědi, za který hrozí i vysoké tresty. Jak je to ale s obviněnými? Mohou si v rámci své obhajoby dovolit lhát? A jaké sankce mohou hrozit znalci, který podá nepravdivý posudek? To vše se dozvíte v našem článku.

Proč je křivá výpověď trestným činem?

České trestní právo chrání zájem státu na správné a úplné zjištění skutkového stavu, zejména v řízení před soudem. Když si to uvedeme na příkladu trestního řízení, tak se často stává, že policie nebo soud nemá žádné hmotné důkazy pro rozhodnutí ve věci a je odkázán zejména na výpovědi svědků. Právě svědek může být nositelem přímého, tak i nepřímého důkazu ohledně spáchaného trestného činu, který se měl stát. Proto je zájem státu na pravdivé svědecké výpovědi tak zásadní, neboť bez pravdivých výpovědí by bylo dokazování problematické. Proto byl za tímto účelem do trestního zákoníku zaveden trestný čin křivé výpovědi, který postihuje jednání, kterým někdo před soudem, notářem, policejním orgánem, státním zástupcem a dalšími uvede nepravdu a lži ohledně okolnosti, která má podstatný význam pro rozhodnutí.

Co je to křivá výpověď?

Objektivní stránka trestného činu křivé výpovědi spočívá v uvedení nepravdy nebo okolnosti, která má podstatný význam pro rozhodnutí nebo takovou okolnost zamlčí. Aby se jednalo o trestný čin, musí se tohoto jednání dopustit před výše uvedenými orgány, v praxi nejčastěji před soudem. Z dikce zákona je zřejmé, že se tohoto trestného činu může osoba dopustit jak aktivním jednáním, tak i pasivitou, kdy důležitou skutečnost zamlčí, ačkoliv si je vědoma, že se jedná o skutečnost důležitou pro objasnění věci. 

Křivé výpovědi se může dopustit jak znalec, který podá nepravdivý, hrubě zkreslený nebo neúplný znalecký posudek, tak i svědek nebo znalec, který před stanovenými orgány uvede nepravdu ohledně okolnosti mající podstatný význam pro rozhodnutí nebo takovou okolnost zamlčí. 

Trestný čin křivé výpovědi má několik kvalifikovaných skutkových podstat, kdy podle té nepřísnější hrozí pachateli až 10 let odnětí svobody. 

Jak je to s křivou výpovědí obviněné osoby ze spáchání trestného činu?

U obviněného je praxe jiné. Trestní právo dopřává obviněnému několik procesních institutů, které mají posilovat a chránit jeho postavení. V trestním řízení převažuje zájem na zachování zásady zákazu sebeobviňování nad zájmem státu na pravdivé zjištění skutkového. Dle judikatury Nejvyššího soudu se osoba obviněná ze spáchání trestného činu nemůže dopustit trestného činu křivé výpovědi, a to ani tehdy, pokud byla o právech a povinnostech svědka poučena.
Z ustanovení § 91 trestního řádu totiž vyplývá, že obviněný nesmí být žádným způsobem donucován k doznání, a to ani nepřímo. Lze tedy říci, že uvedení křivé výpovědi obviněné osoby je součástí jejího práva na obhajobu a nelze ji stíhat pro spáchání trestného činu křivé výpovědi. 

Kdo může být obviněn z trestného činu křivé výpovědi?

Trestného činu křivé výpovědi se nemůže dopustit každá osoba podávající svědeckou výpověď, neboť se toto ustanovení nedotýká osoby obviněné z trestného činu. Nicméně pokud osoba stojí v postavení svědka a je poučena o svědeckých právech a povinnostech, musí o všem vypovědět pravdivě a úplně. Je nutné si dát pozor i na zamlčování informací, které by mohly být podstatné pro rozhodnutí v řízení. Pokud si je totiž svědek vědom jistých informací a je si vědom toho, že by tyto informace mohly být relevantní pro řízení, je povinen je sdělit. Pokud by tak neučinil, dopustil by se křivé výpovědi, stejně jako osoba, která úmyslně sděluje nepravdy. 

Náš tip