Úředníci ve správních řízeních často zneužívají svých pravomocí! Tipy z praxe, jak uspět v přestupkovém řízení!

Přestupkové řízení, které je zvláštním druhem správního řízení, je možné s nadsázkou označit za mladšího bratra řízení trestního. V obou případech se rozhoduje o tom, zdali je určitá osoba vinná ze spáchání určitého skutku, jehož znaky jsou popsány zákonem a který se vyznačuje jistou mírou společenské škodlivosti. Na rozhodnutí o vině navazuje rozhodnutí o trestu, jakožto právnímu následku za protiprávní jednání pachatele.

V čem je trestní řízení často jiné než to přestupkové?

V trestním řízení se rozhoduje o těch nejzávažnějších a nejškodlivějších skutcích a také o ukládání toho nejcitelnějšího trestu, trestu odnětí svobody. Celou věc posuzují a o vině a trestu rozhodují soudci, což by samo o sobě mělo být určitou zárukou toho, že veškerá práva obviněného v daném řízení budou respektována a bude mu umožněno je svobodně uplatnit, stejně tak má obviněný záruku toho, že budou respektovány základní právní zásady, které vyplývají jak z trestního řádu, tak z předpisů ústavní a mezinárodní úrovně.

Kdo a jak rozhoduje o přestupcích?

Přestupky se vedle trestných činů vyznačují nižší mírou společenské škodlivosti, a proto je rozhodování o nich svěřeno správním orgánům, nejčastěji obecním úřadům obcí s rozšířenou působností, pokud není zákonem stanoveno jinak. V rámci tohoto obecního úřadu o přestupcích rozhodují úředníci, kteří zpravidla nemají žádné právnické vzdělání.

Mohlo by se zdát, že takový nedostatek v případě rozhodování o přestupcích je pouze marginální, a to z toho důvodu, že dokazování v přestupkovém řízení není natolik rozsáhlé a ukládané sankce nepostihují pachatele přestupků tak citelně. To ovšem nemusí být vůbec pravda. Právní řád však zná i takové přestupky, jejichž dokazování je rozsáhlé a zákonné sankce, které za jejich spáchání lze uložit, jsou velmi vysoké. V takovém případě jsou nároky kladené na celé přestupkové řízení podobné, jako v řízení trestním.

Úředník však většinou stejně postrádá potřebné právní vzdělání, díky kterému by zajistil dodržení všech zásad spravedlivého procesu a umožnil obviněnému z přestupku uplatnit všechna jeho práva. Na druhou stranu je pravdou i to, že osoby obviněné z přestupku často neberou celou věc dostatečně vážně a nevyhledají odbornou právní pomoc, díky které by se dovolali svého spravedlivého procesu.

Co musí být v řízení o přestupku dodrženo?

Celé řízení o přestupku se musí udržovat v mantinelech složených ze základních zásad činnosti správních orgánů, které jsou vyjádřeny ve správním řádu.

Respektování těchto zásad má zajistit, aby správní orgán vystupoval vůči obviněnému nezaujatě a nestranně a snažil se získat objektivní poznatky o tom, jestli se skutek stal, nebo ne. Může se však stát, že úředníci jsou vnitřně přesvědčeni o vině daného obviněného a namísto hledání objektivních skutečností objasňujících to, zdali se skutek stal a zdali naplňuje znaky přestupku, hledají odůvodnění svého subjektivního názoru. V takovém případě dochází k porušení práva obviněného na spravedlivý proces, přičemž si obviněný, který není v řízení zastoupen právním zástupcem, nemusí být vůbec vědom toho, že se mu děje bezpráví.

A jak probíhá přestupkové řízení v praxi? Přečtěte si naše zkušenosti!

V minulosti naše advokátní kancelář zastupovala klienta v přestupkovém řízení. Jedním z úkonů přestupkového řízení bylo i ústní jednání, při kterém měl proběhnout výslech svědka. Podle § 18 správního řádu je povinností správního orgánu sepsat o ústním jednání a výslechu svědka protokol.

Právem účastníka řízení je potom učinit do protokolu podání, kterým něco navrhne nebo se bude něčeho domáhat. Při konkrétním ústním jednání se však úřední osoby proti takovému postupu ohradily a neumožnily obviněnému využít jeho zákonného práva. Když jim právní zástupce obviněného vysvětlil, že se jedná o zákonné právo obviněného, přičemž odkázal na konkrétní ustanovení správního řádu, ze kterých toto vyplývá, úředník k tomu pouze sdělil, že tento právní názor nesdílí. Namísto toho přiměl právního zástupce obviněného, aby sepsal své podání během ústního jednání písemně a takto jej podal. Během téhož ústního jednání odmítli úředníci umožnit právnímu zástupci nahlédnout do spisu, přestože toto je jedno ze základních práv účastníka řízení, které může uplatnit kdykoliv.

Úředníci porušují základní zásady právního státu!

Daleko nebezpečnějším jednáním úředních osob v přestupkovém řízení však může být nerespektování základních zásad právního státu, jako je zásada presumpce neviny a zásada in dubio pro reo (v pochybnostech ve prospěch obviněného). Může se stát, že správní orgán tyto zásady vůbec nebude respektovat. Jedno z rozhodnutí ve věci ve výše zmíněném případě, které bylo doručeno právnímu zástupci obviněného, bylo odůvodněno tak, že „obviněný nedostatečně prokázal svoji nevinu; nedoložil dostatek důkazů, a proto je možné jej shledat vinným.“Takový přístup je zcela v rozporu s těmito zásadami! Je právě povinností správního orgánu, podobně jako je povinností orgánů činných v trestním řízení, prokázat vinu obviněného, tedy to, že se určitý skutek stal, že naplňuje znaky přestupku a že jej spáchal právě obviněný! Pokud toto není prokázáno nade vši pochybnost, je povinností správního orgánu zastavit přestupkové řízení!

Je nutné se bránit!

V přestupkovém řízení může často dojít k porušení zásady zákonnosti ze strany správního orgánu, jelikož nebude postupovat v souladu s právním předpisem, nebo dokonce v řízení dojde k porušení základních zásad právního státu, zakotvených Listinou základních práv a svobod. Nicméně pokud budete účastníkem takového řízení, může se stát, že si ani nebudete vědomi, že k takovému porušování dochází a vy tak budete zkráceni na svých právech. Vždy vynaložte maximální úsilí pro dosažení spravedlivého procesu a v ideálním případě si s sebou vezměte advokáta, který bude opravdu hájit Vaše zájmy!

Chcete právní pomoc ve správním řízení? Jsme zde pro Vás!