Uzavření soudního smíru – Kdy je to možné a jak na to?

Soudní smír je dvoustranným dispozitivním úkonem účastníků řízení, který má jak procesněprávní následky, tak i hmotněprávní. Schválený soudní smír má účinky pravomocného rozhodnutí, kdy po jeho schválení se z projednávané věci stane res iudicata a není možné o stejné věci vést další soudní řízení. Z výše uvedeného vyplývá, že k uzavření soudního smíru je nutná shodná vůle účastníků řízení a že má soudem schválený smír zásadní právní následky. 

Jak uzavřít soudní smír?

Úkolem soudu je vést účastníky řízení ke smírnému vyřešení věci. Soudci k tomu často využívají služeb mediátorů, kteří se mezi účastníky snaží vyjednat dohodu. Povinnost soudu snažit se o smírné řešení věci však nebrání účastníkům řízení, aby se z vlastní iniciativy snažili vyjednat smír a ten následně předat soudu ke schválení. Za účelem sjednání smíru může být na žádost účastníků řízení přerušeno, během kterého neběží žádné lhůty a nekonají se jednání. 

Smír je možné uzavřít jak o celém předmětu řízení, tak i o jeho části nebo jen o jeho základu. Účastníci mají možnost překročit rozsah rámce předmětu řízení a ve smíru uvést i jiné skutečnosti, které nebyly předmětem řízení. 

Jsou však věci, ve kterých nelze uzavřít smír. Příkladem jsou věci, ohledně kterých lze řízení zahájit i bez návrhu strany, věci, ve kterých se rozhoduje o osobním stavu nebo věci, ve kterých hmotné právo nepřipouští vyřízení věci dohodou účastníků právního vztahu. Smír také nelze uzavřít, pokud by se příčil kogentním ustanovením zákona, pokud by jej obcházel, nebo pokud by dohoda účastníků byla z hlediska požadavků kladených na právní úkony neplatná. 

Soud schvaluje smír usnesením a má úřední povinnost zkoumat zákonnost smíru. Uzavřením a schválením smíru se řízení zásadně končí, to však neplatí, pokud by byl uzavřen pouze o části předmětu řízení. Pokud by soud návrh smíru neschválil, řízení by pokračovalo a účastníci by si museli počkat na meritorní rozhodnutí soudu. 

Na co si dát při sjednávání smíru pozor?

Aby byl soudní smír soudem schválen, musí se jednat o vzájemnou dohodu účastníků řízení, kteří smír uzavřeli svobodně a vážně, přičemž obsah smírné dohody musí být určitý a srozumitelný. Svým obsahem nebo účelem nesmí odporovat zákonu nebo se jej nesmí snažit obejít, nesmí být ani v rozporu s dobrými mravy. 

Při uzavírání soudního smíru bez právního zástupce si každý účastník musí dát si pozor ohledně čeho je smír uzavírán. Jak bylo uvedeno výše, soudem schválený smír má účinky pravomocného rozhodnutí a jedná se tak o res iudicata (věc pravomocně rozhodnutou soudem nebo jiným příslušným orgánem). To v praxi znamená, že nemůžete zahájit nové řízení, které by se týkalo stejné věci a stejné osoby, jako těch, o kterých byl uzavřen smír. 

Uzavřením nepromyšleného smíru byste se mohli zkrátit na svých procesních i hmotněprávních právech a mohli byste tak protistraně přiznat něco, na co by dle práva neměla nárok a takovou skutečnost by i potvrdil soud v pravomocném rozhodnutí, kdyby nedošlo ke smíru. 

Taktéž záleží na způsobu sepsání smírného prohlášení a návrhu na schválení smíru. Pokud smír sepisujete bez pomoci právního zástupce, může se stát, že smír sepíšete vadným způsobem, který způsobí jeho neplatnost. Smír nesmí být v rozporu s právními předpisy. Soud pak v takovém případě usnesením smír neschválí a bude pokračovat v řízení. Pokud je soudní smír schválen usnesením soudu v souladu s právními předpisy, nelze jej následně napadnout opravnými prostředky a tím se taktéž ochudíte o následnou právní ochranu. 

Soudní smír je institutem, který zásadně dokáže zrychlit soudní řízení a ušetřit náklady soudního řízení a může být vhodnou strategii pro vedení sporu. To však neplatí bezpodmínečně a je třeba dbát svých práv a být si vědom skutečnosti, že v některých případech je smír nevýhodným řešením soudního sporu. 

Potřebujete zastoupit v soudním řízení? Neváhejte se na nás obrátit!