V čem vám pomůže a naopak nepomůže konkurenční doložka se zaměstnancem?

Byť se může jevit sjednání konkurenčním doložky jako naprostou banální a jednoduchou věcí, v praxi se často setkáváme s řadou chyb, které při jejím uzavírání zaměstnavatelé dělají. 

Konkurenční doložka je ujednání mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Zaměstnanci vzniká závazek po stanovenou dobu po skončení pracovního poměru nevykonávat výdělečnou činnost, jež by byla shodná s předmětem činnosti původního zaměstnavatele či měla směrem k němu konkurenční povahu. Závazek ovšem vzniká i zaměstnavateli. Nejdéle toto ujednání lze sjednat na dobu 1 roku. Zaměstnavatel se zároveň zaváže, že zaměstnanci poskytne přiměřené peněžité vyrovnání, nejméně však ve výši jedné poloviny průměrného měsíčního výdělku, za každý měsíc plnění závazku. 

Neplatnost konkurenční doložky

Dohoda o konkurenční doložce je dvoustranný právní závazek. Často však v praxi taková dohoda obsahuje pouze závazek zaměstnance zdržet se výkonu výdělečné činnosti, která by byla shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele a podobná ujednání. Co však chybí je závazek zaměstnavatele plnit zaměstnanci za dodržování tohoto ujednání kompenzační odměnu. Taková doložka je sjednána neplatně a u soudu by neobstála. Další důvod, proč nedoporučujeme zaměstnance omezovat po skončení pracovního poměru bez náhrady je ten, že by mohlo dojít až na povinnost zaměstnavatele nahradit zaměstnanci vzniklou škodu tím, že se neplatnou konkurenční doložkou řídil. Následná náhrada škody může spočívat i v ušlém výdělku u jiného zaměstnavatele s nímž neuzavřel pracovní smlouvu jen proto, že se řídil neplatnou konkurenční.

Možnosti odstoupení od konkurenční doložky

Často se děje, že zaměstnavatel se svým zaměstnancem ujednají konkurenční doložku, avšak později se ukáže jakékoliv konkurenční omezení zaměstnance po skončení jeho pracovního poměru jako nadbytečné nebo pro zaměstnavatele ekonomicky nevýhodné. Je důležité zmínit, že od konkurenční doložky může odstoupit jak zaměstnanec, tak zaměstnavatel. Rozdíl spočívá v tom, že  zaměstnavatel od konkurenční doložky musí odstoupit ještě za trvání pracovního poměru zaměstnance, pro zaměstnance takové omezení stanoveno není, a může odstoupit od konkurenční doložky i po skončení pracovního poměru u zaměstnavatele. Co do důvodů pro odstoupení jsou již zavázány oba subjekty pracovněprávního vztahu shodně. 

Odstoupit od konkurenční doložky zákon umožňuje jen v případech, kdy tak stanoví zákon, anebo v případech, kdy je tak mezi stranami ujednáno. Zákonným důvodem pro odstoupení od konkurenční doložky je pouze situace, kdy jedna ze stran poruší smlouvu podstatným způsobem. 

Zaměstnavatel ve svém ztíženém postavení (odstoupit od doložky jen za doby trvání pracovního poměru) mnohdy nemá jinou možnost, než odstoupit od konkurenční doložky z důvodů v konkurenční doložce sjednaných. Mnoho zaměstnavatelů ovšem v konkurenční doložce chybně žádné důvody pro odstoupení nesjednává. Zaměstnavatel tímto svým pochybením prakticky ztrácí možnost, jak ovlivnit zánik dohody o konkurenční doložce. Konkrétní situace, kdy lze od doložek odstoupit je potřeba stanovit konkrétně, není tak například možné ujednat, že zaměstnavatel je oprávněn od konkurenční doložky odstoupit z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu. Odstoupení od konkurenční doložky tak může být například změna okolností, v jejichž důsledku již zaměstnanec nebude disponovat informacemi či jinými poznatky, které by mohly ztížit závažným způsobem zaměstnavateli jeho činnost.

Výše peněžitého vyrovnání

Zákoník práce výslovně stanovuje minimální hranici výše peněžitého vyrovnání, kterou je nezbytné, aby zaměstnavatel zaměstnanci po dobu plnění závazku z konkurenční doložky hradil. Toto peněžité vyrovnání má ze zákona činit nejméně jednu polovinu průměrného měsíčního výdělku. Obecně je podle zákoníku práce rozhodným obdobím pro výpočet průměrného výdělku předchozí kalendářní čtvrtletí. Zaměstnavatelé často chybně počítají kompenzaci z průměrného výdělku za kvartál předcházející skončení pracovního poměru, nikoliv za kvartál, předcházející plnění konkurenční doložky. 

Důležitá je i otázka, zda v rámci peněžitého vyrovnání má zaměstnavatel povinnost do odměny promítnout i vyplacenou mimořádnou odměnu. Klíčové bude, o jakou formu odměny se jedná. Pokud se totiž bude jednat o odměnu za vykonanou práci, například formou mimořádné roční odměny, pak je nutné tuto odměnu zohlednit při určení průměrného výdělku. Naopak, pokud se bude jednat o například odstupné, nebude se tato odměna do výpočtu výše peněžitého vyrovnání započítávat. 

Vypovězení pro neplnění peněžitého vyrovnání

Zaměstnanec může doložku vypovědět, jestliže mu (bývalý) zaměstnavatel nevyplatil peněžité vyrovnání nebo jeho část do 15 dnů po uplynutí jeho splatnosti. Doložka pak zaniká prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi.

Chcete pomoci s nastavením konkurenční doložky mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem? Neváhejte se na nás obrátit.