Pod pojmem věcné právo si většina lidí představí vlastnictví, resp. jeho výkon. Věcná práva je však možné mít i k věci cizí, tedy je možné být oprávněn k výkonu určitých práv ve vztahu k věci, která vůbec není ve vašem vlastnictví. Nejčastěji se tato práva zřizují k nemovitým věcem jako tzv. věcná břemena.
Služebnosti osobní a pozemkové
Stejně jako u každého jiného práva i právo z věcného břemene obsahuje na jedné straně oprávnění určité osoby a na straně druhé povinnost osoby jiné. Podle toho, zda je oprávnění z věcného břemene spojeno s konkrétní osobou, nebo je spjato s jinou nemovitostí, rozlišujeme služebnosti osobní a služebnosti pozemkové. Služebnosti osobní jsou spojeny s konkrétní osobou a jako takové je nelze převést na kohokoliv jiného a nedědí se, pokud to není speciálně ujednáno. Služebnosti pozemkové naopak svědčí aktuálnímu vlastníkovi pozemku. Jako takové jsou spojeny s konkrétním pozemkem a při změně vlastníka pozemku se převádí i práva a povinnosti spojená s věcným břemenem.
Vznik věcného břemene k nemovitosti
Tak jako jiná práva k nemovitostem i věcná břemena vznikají zápisem do katastru nemovitostí. Zápis provede příslušný katastrální úřad na základě návrhu na vklad do katastru nemovitostí, přičemž pro jednotlivé návrhy jsou předpřipraveny formuláře, které je třeba vyplnit. Podle toho, jak byla služebnost zřízena, je potom k takovému návrhu na vklad třeba přiložit i konkrétní právní titul, přičemž tím může být nejčastěji smlouva, ale též rozhodnutí soudu nebo třeba závěť.
Právo na dožití
Jedním z nejtypičtějších praktických příkladů služebností je tzv. právo na dožití. Jako takové není ničím jiným než osobní služebností, jejímž obsahem je možnost konkrétních osob užívat nemovitost za účelem zajištění svých bytových potřeb. Vlastník nemovitosti přitom musí strpět takové užívání a nečinit nic, co by mu mohlo zamezit. Taková služebnost vznikne v drtivé většině případů na základě smlouvy, kdy původní vlastníci nemovitosti prodají svůj dům nebo byt s tím, že v něm však chtějí dožít. Pak se stávají oprávněnými z osobní služebnosti, která vázne na nemovitosti a jako taková zaniká až smrtí těchto osob, nebylo-li ujednáno jinak, což je mimořádně vzácné.
Služebnost cesty a stezky
Nejčastějším příkladem pozemkových služebností jsou pak služebnosti cesty a stezky. V situaci, kdy vlastník pozemku, na který se však nemůže dostat, aniž by musel vstoupit na pozemek cizí, se použijí právě tato věcná břemena. Se služebností stezky je spojeno právo chodit přes cizí pozemek za účelem přístupu k vlastnímu, panujícímu pozemku. Služebnost cesty je pak velmi podobná, jen s sebou nese právo jezdit přes cizí pozemek jakýmikoliv vozidly. Ve vztahu k těmto věcným břemenům je třeba zmínit, že výkon práv z nich plynoucích omezuje vlastnické právo vlastníka povinných pozemků. Proto se nesmí věcných břemen zneužívat a práva z nich plynoucí je třeba využívat jen v mezích jejich určení.
Tip:
Pro služebnosti cesty a stezky platí, stejně jako pro služebnosti jiné, že musí co nejméně omezovat vlastníka povinných pozemků. Aby nedocházelo ke sporům o rozsah, ve kterém mohou oprávnění z věcného břemene užívat cizí pozemek, je nejlepší ujednat si věcné břemeno v rozsahu geometrického plánu, ve kterém se jasně vytyčí plocha určená pro takové užívání.
Řešíte nějaký problém s vaší nemovitostí a potřebujete poradit? Kontaktujte nás, rádi vám pomůžeme.
Chcete bližší informace?
Jsme k dispozici Po - Pá (9 - 18).
Pošlete nám vaši poptávku nebo si sjednejte konzultaci online!
„Těšíme se na vás.“
Adriana Hermannová
Oblíbené kategorie magazínu: Firmy a podnikatelé | Ochrana podnikání | Náhrada škody | Pracovní právo | Přestupky a správní záležitosti | Nemovitosti | Vymáhání pohledávek