Zaměstnanecké dílo není jenom zaměstnancovo

Autorská práva k výtvorům lidské činnosti a fantazie jsou něčím, co je v poslední době čím dál víc akcentováno. Je to logické – když už člověk něco doopravdy vytvoří, pak chce, aby z jeho nápadu netěžil nikdo další. A zvlášť, když se nyní tolik rozšiřuje online život, související vývoj software apod. Ne vždy je to ale tak jednoznačné, jak by se na první pohled mohlo zdát. Pro některé případy existují speciální pravidla, a některá z nich se týkají právě děl vašich zaměstnanců.

Co to vlastně je zaměstnanecké dílo?

Abyste si mohli být skutečně jisti, co si pod tímto pojmem vůbec představit, nezbude vám než se podívat do autorského zákona. Tento právní předpis nabízí poměrně dlouhou a květnatou definici. Nicméně, jednoduše řečeno, zaměstnanecké dílo je výsledek tvůrčí činnosti člověka (myšleno pochopitelně fyzické osoby), pokud ho tento člověk vytvořil při plnění svého pracovního úkolu či v rámci služebního vztahu.

Samozřejmě zde existují další požadavky jako například to, že musí být vyjádřeno v určité vnímatelné rovině, tzn. i elektronické, a to klidně i dočasně. Nestačí však, že je dílo vytvořeno pouze „během“ pracovní doby, opravdu se musí jednat o plnění pracovního úkolu. Pro představu, zaměstnaneckým dílem se mohou myslet např. knihy, články, vynálezy apod.

Počítačové programy mají speciální úpravu

Zde se totiž uplatní fikce. Pokud někdo vytváří počítačový program, obvykle to dělá na objednávku – a v tom případě nejsme již v režimu zaměstnanec-zaměstnavatel, ale zhotovitel-objednatel, tzn. ne pracovní smlouva, ale smlouva o dílo. Tato právní fikce spočívá v tom, že na objednatele (tj. na vás) se bude hledět jako na zaměstnavatele.

Ovšem pozor! Toto se stane pouze tehdy, pokud si daný počítačový program necháváte zhotovit od fyzické osoby. Jednalo-li by se o osobu právnickou, pak se zde žádná fikce neuplatní a o zaměstnanecké dílo se jednat nebude.

Proč se hodí vědět, co je zaměstnaneckým dílem a co ne?

Pokud jste zaměstnavatelem (nebo objednatelem počítačového programu), pak na vás vytvořením zaměstnaneckého díla vašeho zaměstnance přechází některá autorská práva s tímto dílem spojená.

Autorskými právy se rozumí práva osobnostní a práva majetková. Osobnostní jsou spjata přímo s autorem a jako taková nejsou převoditelná, nicméně majetková už na vás jako zaměstnavatele přejdou ze zákona automaticky – jde např. o právo na autorskou odměnu nebo právo dílo pronajmout, vystavit nebo jinak zveřejnit či ho poskytnout někomu jinému na základě licence.

Zakotvěte přechod autorských práv už v pracovní smlouvě

Autorský zákon předestírá, komu by měla náležet jaká práva k zaměstnaneckým dílům. Nicméně určitě není na škodu, a v mnoha případech je to i značně výhodnější, pokud si je upravíte přímo v rámci pracovní smlouvy.

Můžete tak například vyloučit právo zaměstnance na dorovnání, které by mu náleželo jakožto autorovi díla vůči vám, nebo můžete zakotvit zaměstnancův výslovný souhlas s tím, že s dílem můžete nakládat. V budoucnu tak, kdyby se dotyčný zaměstnanec rozhodl, že vlastně nechce, abyste s jeho dílem jakkoli nakládali, budete kryti.

Náš tip:

Pojistěte si budoucí uspořádání autorských práv k zaměstnaneckým dílům

Na zaměstnavatele přechází majetková práva k zaměstnaneckému dílu automaticky ze zákona. Ale pozor! Jedná se pouze o právní domněnky, které zaměstnanec může později rozporovat, a vy mu budete muset platit. Není však nic jednoduššího, než zakotvit jeho výslovný souhlas přímo v pracovní smlouvě. S tím už pak zaměstnanec nic neudělá.

Chcete poradit z hlediska podnikatelského práva nebo pracovního práva? Kontaktujte nás!