Za spoluvlastníka označujeme někoho, kdo má spolu s dalšími osobami vlastnictví k jedné společné věci. Každý ze spoluvlastníků je úplným vlastníkem svého podílu. Podíl spoluvlastníka může být ideální nebo reálný. Ideální podíl je podíl, který je vymezen pouze myšlenkově, hmotně není vůbec vymezen. V případě reálného podílu se jedná o určenou část, která patří pouze vlastníkovi.
Rozhodování spoluvlastníků o věci je určeno velikostí jejich podílu. Pokud není určeno jinak, tak je zde předpoklad, že jsou všechny podíly stejné. V případě, že dojde v hlasování k rovnosti nebo v případě, že je zde nemožnost dosáhnout většiny, bude nucen o daném návrhu rozhodnout soud. Spoluvlastníci jsou oprávněni jednat společně a nerozdílně.
Žádný vlastník není povinen setrvávat ve spoluvlastnictví proti svojí vůli. Pokud ve spoluvlastnictví nechce setrvat, může kdykoliv požádat o oddělení ze spoluvlastnictví nebo o jeho zrušení.
V případě, že spoluvlastníci nemohli své práva a povinnosti, např. vůči nemovitosti, ovlivnit od počátku, je tu zavedeno předkupní právo mezi spoluvlastníky. Jedná se o případy, kdy ke vzniku spoluvlastnictví nedošlo smlouvou, ale zvláštním způsobem jako je například dědictvím.
Za situace, že se jeden ze spoluvlastníků rozhodne svůj podíl převést, je zde možnost předkupního práva ostatních spoluvlastníků, které je časově omezeno na šest měsíců. S účinností od 1. ledna 2018 bylo do občanského zákoníku opět zakotveno předkupní právo k nemovitostem.
Zvláštním typem spoluvlastnictví je bytové spoluvlastnictví nemovité věci, kdy se do spoluvlastnictví dostávají vlastníci jednotlivých bytů. V případě bytových domů, je obvyklé, že jsou součástí nemovité věci, tedy pozemky, společné části budovy apod.
Nejdřív si zavolám pro bližší informace na 601 303 666.