Věcné břemeno je věcné právo k cizí věci, jehož účelem je, aby oprávněný mohl využít určitou část užitné hodnoty cizí věci. Pro vlastníka věci to znamená, že je vůči oprávněnému povinen něco dát, konat, trpět nebo se něčeho zdržet. Věcná břemena můžeme rozdělit podle obsahu povinnosti povinného, a to na služebnosti a reálná břemena.
Účelem služebností je to, aby věc sloužila i někomu jinému než jejímu vlastníkovi. Služebnost může být využita jak u věcí movitých, tak i u věcí nemovitých. Služebnosti se od reálného břemene odlišují pasivitou vlastníka věci, který je na základě služebnosti povinen strpět nějaké jednání nebo se jednání zdržet.
Obsah služebností je možné sjednat i odchylně od občanského zákoníku, ve kterém jsou vymezeny. Služebnosti můžeme dělit na dvě základní kategorie: služebnosti osobní (užívací právo, požívací právo a služebnost bytu) a pozemkové (služebnost inženýrské sítě, právo pastvy, právo na svod dešťové vody). Služebnost je možné nabýt smlouvou, pořízením pro případ smrti, vydržením po dobu potřebnou k vydržení vlastnického práva k věci, která má být služebností zatížena, ze zákona nebo rozhodnutím orgánu veřejné moci.
Reálná břemena jsou charakteristické tím, že zavazují vlastníka služebné věci k tomu, aby ve prospěch jiné osoby něco konal, poskytoval jí nějaký užitek. Přechodný (dočasný) vlastník věci je vázán tím, aby oprávněnému něco dal nebo vůči němu jinak konal. Podmínkou reálného břemena na věci je to, aby byla věc evidovaná ve veřejném seznamu.
Nejdřív si zavolám pro bližší informace na 601 303 666.