Co přinese novela insolvenčního zákona – článek pro Statutárního zástupce firmy

Právě vyšel v tištěné podobě náš článek na téma Co přinese novela insolvenčního zákona. Článek vyšel v magazínu Statutární zástupce firmy ve spolupráci s Nakladatelství FORUM.

Náš kolega Martin Zástěra a Marek Tomášek se zabývali podstatnými změnami, které přináší novela výše uvedeného zákona. Ta byla Poslaneckou sněmovnou schválena dne 22.1.2019 a má nabýt účinnosti v polovině letošního roku. Deklarovaným cílem novelizace je zlepšení situace fyzických osob nacházejících se v bezvýchodné situaci dluhové pasti.

Hlavní změny dle novely insolvenčního zákona

Hlavním cílem novelizace tedy v kostce je zpřístupnit institut oddlužení většímu množství lidí. Podle údajů Insolcentra, poskytujícího ekonomická data o insolvencích, dosáhlo v letech 2008 až 2017 úspěšně oddlužení na 35 tisíc lidí. Pro srovnání počet osob, proti kterým je nařízena exekuce, aktuálně převyšuje 863 tisíc a celkový počet zahájených exekucí proti těmto osobám přesahuje 4,5 milionu exekučních řízení.

Požadavky pro povolení oddlužení

Schvalovaná novela mění podmínky pro vstup do oddlužení, čímž zjednodušuje vstup dlužníků do oddlužení. Eliminován bude zejména současný požadavek na dlužníka, aby splatil alespoň 30 % pohledávek nezajištěným věřitelům. (Respektive dochází k jeho modifikaci tak, že na něj bude brán zřetel pouze v případě, že výše pohledávek nezajištěných věřitelů přesahuje tisícinásobek životního minima, tj. částku 3.410.000,-Kč.)

Místo stávající podmínky na úhradu alespoň 30 % pohledávek bude muset dlužník uhradit svým věřitelům více, než uhradí na „hotových výdajích a odměně insolvenčního správce“, „pohledávkách věřitelů na výživné ze zákona“ a odměnu za sepsání návrhu na povolení oddlužení a insolvenčního návrhu. Současná podmínka poctivého záměru a, že dlužník nesmí mít „lehkomyslný nebo nedbalý přístup“ přitom zůstává zachována. Jinak opatřením spíše technického rázu zabraňující nevážně míněným návrhům, jež jsou podávány pouze pro výhody probíhajícího insolvenčního řízení, je možnost zamítnutí opakovaně podávaných návrhů.

Dlužník přitom plní splátkový kalendář společně se zpeněžením majetkové podstaty. V každém případě dojde ke splnění oddlužení v případě, že dlužník splatí nezajištěným věřitelům jejich zjištěné pohledávky (1) v plné výši, (2) ve výši alespoň 60 % během tříletého období nebo (3) v případě, že po „po dobu 5 let od schválení oddlužení nebylo dlužníku oddlužení zrušeno a dlužník neporušil svou povinnost vynaložit veškeré úsilí, které po něm bylo možno spravedlivě požadovat, k plnému uspokojení pohledávek svých věřitelů“ , přičemž se vychází z toho, že je tento požadavek splněn i tehdy, jestliže v horizontu pěti let splatil nezajištěným věřitelům alespoň 30 % pohledávek.

Jednodušší podmínky mají mít v tříleté lhůtě lidé pobírající starobní a invalidní důchod. Původní vládní návrh přitom navrhoval variantu sedmiletého oddlužení, v níž by dlužník nemusel splatit věřitelům vůbec nic, stačilo by, aby se dostatečně „snažil“, tuto variantu ale poslanci svými pozměňovacími návrhy vypustili.

Potřebujete pomoci s řešením pohledávek v rámci insolvenčního řízení? Kontaktujte naše právníky!