Jak správně nastavit homeoffice?

Pravděpodobně ještě nikdy nepracovalo z domova takové množství zaměstnanců, jako je tomu dnes. I přesto však zůstává práce z domova neboli tzv. home office bez bližší úpravy zákoníkem práce, a to ani jeho novelou. V dnešním článku vám poradíme, jak by měl zaměstnavatel home office nastavit a na co si dát pozor. 

Co zákoník stanoví, je to, že závislá práce musí být vykonávána za mzdu, plat nebo jinou odměnu, a to na náklady a odpovědnost zaměstnavatele, v pracovní době a na pracovišti daného zaměstnavatele/ případně na jiném dohodnutém místě. Z uvedeného tedy vyplývá, že se lze dohodnout na výkonu práce mimo pracoviště. Co je však důležité zmínit je fakt, že zaměstnavatel nemůže home office jednostranně nařídit a zaměstnanec na něj současně nemá žádný nárok. 

Dohodu nebo vnitřní předpis?

Vzhledem k absenci přesně právní úpravy si musí zaměstnavatel upravit podmínky a nastavení vlastními dohodami o výkonu práce z domova nebo k tomuto konkrétnímu případu přijaté vnitřní předpisy. Vnitřní předpis má oproti dohodám tu výhodu, že je může zaměstnavatel jednostranně měnit. Na druhou stranu vnitřní předpis nemůže obecně zaměstnancům ukládat konkrétní povinnosti. Běžně se proto sjednávají dohody o výkonu práce z domova, kde se stanoví zaměstnanci konkrétní povinnost. 

Na co nezapomenout při úpravě home office

Základem smluvní úpravy home office bude dohoda o místech, kde bude práci vykonávat v dohodnutém rozsahu. Je však třeba pamatovat na to, že čím šíře bude místo/místa specifikováno, tím menší bude mít kontrolu (například z hlediska BOZP).

Dalším důležitým bodem bude v dohodě nastavit způsob zadávání, odevzdávání a kontroly práce zaměstnance. Zaměstnavatel musí evidovat pracovní dobu (rozvrhem práce) a případně po zaměstnancích požadovat výkazy práce – tzv. time sheety. 

Vhodné je rovněž nastavit pravidla pro využívání technického vybavení – nezapomenout ani na možnost využívat vybavení pro osobní potřebu. Je dobré se zamyslet nad tím, jakou práci zaměstnanec vykonává a na jaké úrovni je potřeba chránit přenos firemních dat a důvěrné informace. Lze sjednat například povinnost využívání zabezpečeného připojení případně monitorovat aktivitu zaměstnance. 

Nezapomněli bychom ani sjednání podmínek práce přesčas nebo práce v noci, o víkendu a ve svátek. Za běžné situace se totiž musí zaměstnanci poskytnout mzda nebo náhradní volno.

Náklady spojené s prací z domova

Dle zákoníku práce musí být závislá práce vykonávána na náklady zaměstnavatele. Zaměstnanci vznikají při práci z domova náklady na zvýšenou potřebu energií, tepla, zajištění internetového připojení a další. Zaměstnavatel se k těmto nákladům může stavit buď tak, že hradí zaměstnanci tyto náklady po předložení příslušných dokladů, avšak tento postup je administrativně náročný. Druhý způsob pak je poskytovat paušální stanovenou částku peněz. Příliš vysoké paušální náhrady by ale mohl zpochybnit správce daně nebo správa sociálního zabezpečení, jelikož tyto příspěvky na zvýšené výdaje nepodléhají zdanění ani odvodům. Příliš nízké náhrady zas mohou zaujmout inspekci práce nebo by zaměstnavatel mohl čelit soukromoprávní žalobě ze strany zaměstnance. 

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci z domova

Nejproblematičtější bod je bezpečnost a ochrana zdraví při práci. Současně se jedná o nejčastější důvod, proč zaměstnavatelé tuto možnost ani nechtějí zaměstnancům nabízet. Ani při práci zaměstnance z domova není zaměstnavateli poskytována žádná úleva co do bezpečného prostředí při práci, ani povinnosti v souvislosti s případnými pracovními úrazy. Zaměstnavatel si tedy může sjednat možnost vstupu na domácí pracoviště zaměstnance, a to i pro případy šetření pracovního úrazu.

Potřebujete poradit v oblasti pracovního práva? Kontaktujte nás.