Kasační stížnost – jak ji podat a k čemu slouží?

Kasační stížnost je opravným prostředkem proti rozhodnutí krajského soudu v rámci správního soudnictví. Ten, kdo kasační stížnost podává, se pak domáhá zrušení daného rozhodnutí krajského soudu. Laicky řečeno, jedná se o „odvolání proti rozhodnutí“.

Co je to vůbec správní soudnictví

V prvé řadě je záhodno si připomenout, co je to vůbec správní soudnictví. Správní soudnictví se totiž od klasického civilního řízení liší, a to hned v několika ohledech. Ve správním soudnictví totiž v první instanci rozhodují krajské soudy (respektive Městský soud v Praze) a dalším stupněm je již Nejvyšší správní soud, který je rovněž příslušný k rozhodování o kasační stížnosti. 

Na rozdíl od civilního řízení se účastníci zpravidla domáhají ochrany před postupem orgánů veřejné moci (úřadů, policie apod.) a proti nezákonným rozhodnutí. Žalovanou stranou je tak vždy orgán veřejné moci.

Kdy lze podat kasační stížnost?

Kasační stížnost nelze podat libovolně, nýbrž pouze z důvodů, které jsou uvedeny v rámci zákona. Jedná se především o nezákonnost rozhodnutí, spočívající v nesprávném posouzení konkrétní právní otázky nebo o vady řízení, kdy například rozhodoval podjatý soudce nebo soud byl nesprávně obsazen, případně rovněž z důvodu nepřezkoumatelnosti spočívající v nesrozumitelnosti či nedostatku důvodů daného rozhodnutí. Naproti tomu kasační stížnost nelze podat ve věcech volebních nebo například pouze proti výroku o nákladech řízení.

Co musí kasační stížnost obsahovat?

Kasační stížnost musí obsahovat konkrétní rozhodnutí, vůči kterému směřuje, jakož i údaj o tom, kdy danému účastníkovi řízení bylo rozhodnutí doručeno. Samozřejmostí je také označení rozsahu, v jakém je rozhodnutí napadáno a označení důvodů, pro které je kasační stížnost účastníkem řízení podávána. Pokud kasační stížnost nemá zákonem stanovené náležitosti, soud osobu vyzve, aby kasační stížnost do jednoho měsíce doplnila.

Pozor na lhůtu!

Lhůta pro podání kasační stížnosti je dvoutýdenní (což je rozdíl oproti 15 dnům v civilním řízení), a počíná běžet doručením daného rozhodnutí konkrétnímu účastníkovi, přičemž zmeškání dvoutýdenní lhůty nelze prominout. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, což je také rozdíl od civilního řízení, kde se odvolání podává u soudu prvního stupně. Na druhou stranu, pokud je kasační stížnost podána u soudu, který rozhodnutí vydal, tj. u krajského soudu, je lhůta zachována.

Jak může soud rozhodnout?

O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud zpravidla bez jednání, kdy jednání se nařizuje ojediněle, například v případě, že se provádí dokazování. Soud může rozhodnout několika způsoby:

1) Napadené rozhodnutí zruší a věc vrátit zpět krajskému soudu, který je vázán jeho právním názorem.

2)Kasační stížnost zamítne, pokud ji nepovažuje za důvodnou.

3)V konkrétních případech (např. zrušení opatření obecné povahy) může Nejvyšší správní soud rozhodnutí zrušit a rozhodnout sám.

Kasační stížnost je dále specifická tím, že účastník musí být v řízení zastoupen advokátem. V případě, že ve vaší věci bylo rozhodnuto ve správním soudnictví a chcete se proti takovému rozhodnutí bránit, není čas otálet a je třeba se na advokáta obrátit! Advokát za vás totiž nejen napíše kasační stížnost, ale rovněž vás v celém řízení zastoupí v komunikaci se soudem, ale i s protistranou.

Náš tip

Bylo vám doručeno pravomocné rozhodnutí krajského soudu ve správním soudnictví a chcete se bránit? Zbystřete! Máte totiž pouhé dva týdny na podání kasační stížnosti, přičemž tuto lhůtu nelze prominout! Navíc, v řízení o kasační stížnosti je třeba být zastoupen advokátem!

Potřebujete podat kasační stížnost? Neváhejte se na nás obrátit.