Částečná nezaměstnanost – kurzarbeit v praxi

Mimořádná opatření z důvodu koronavirové pandemie pro celou řadu zaměstnavatelů přinesly problémy a komplikace. Nyní zvažují, jaké nástroje budou nejvhodnější pro co nejširší zmírnění dopadů.

Částečná nezaměstnanost

Jedním z takových nástrojů v „soukromém sektoru“ je tzv. částečná nezaměstnanost. Dle ustanovení § 209 odst. 1 zákoníku práce je částečnou nezaměstnaností stav, kdy „zaměstnavatel nemůže přidělovat zaměstnanci práci v rozsahu týdenní pracovní doby z důvodu dočasného omezení odbytu jeho výrobků nebo omezení poptávky po jím poskytovaných službách“. Dle tohoto ustanovení musí být zaměstnavatel schopen prokázat pokles odběru jeho služeb či výrobků oproti stavu předešlému. Rovněž musí být nastalý stav důvodem, proč není schopen přidělovat zaměstnancům práci druhu sjednaného ve smlouvách. Je tedy evidentní, že částečná zaměstnanost se ani nebude týkat všech zaměstnanců jednoho zaměstnavatele. Bude tedy nutné rovněž zvažovat i jiné možnosti, jako jsou obecné překážky v práci na straně zaměstnavatele, dohody o neplaceném volnu a další.

Podmínky pro vyhlášení částečné nezaměstnanosti

V krátkém sledu po uzavření provozů části zaměstnavatelů a znepřístupnění prostorů veřejnosti v souvislosti s nouzovým stavem, Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR deklarovalo, že takto dotčení zaměstnavatelé mohou využít nástroje pouze obecných překážek v práci na straně zaměstnavatele, se kterými se pojí náhrada mzdy ve výši 100% průměrného výdělku dotčeného zaměstnance. Od toho však následně v návaznosti na reakce odborné obce upustili a byla připuštěna možnost uplatnění i částečné nezaměstnanosti, a to právě tehdy, kdy byl snížen pokles odbytu výrobků /služeb.

Ačkoli se tedy výše uvedené omezení neuplatní, je třeba pro účely zavedení částečné nezaměstnanosti zaměstnavatele (v tzv. soukromém sektoru) rozdělit na dvě skupiny, a to na zaměstnavatele, u kterých

• působí odborová organizace,
• nepůsobí odborová organizace.

Zaměstnavatel, u kterého působí odborová organizace

U takového zaměstnavatele je nutná předchozí dohoda s odborovou organizací o uplatnění částečné nezaměstnanosti. Ze zákona je nutné pak ošetřit náhradu mzdy za trvání částečné nezaměstnanosti ve výši nejméně 60% průměrného měsíčního výdělku dotčeného zaměstnance. Tyto zaměstnance je nutné o této dohodě a jejím obsahu informovat.

Pokud odborová organizace nebude ochotna se dohodnout, není zde možnost uzavření takových individuálních dohod se zaměstnanci. Zde pro zajímavost odkazujeme na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. Zn. 21 Cdo 5188/2008, dle kterého dohoda, v níž se zaměstnavatel v souvislosti s vážnými provozními důvody, pro které nemůže zaměstnanci přidělovat práci, dohodl se zaměstnancem na nižším rozsahu náhrady mzdy, než je výše zaměstnancova průměrného výdělku, je neplatná pro rozpor se zákonem“.

Zaměstnavatel, u kterého nepůsobí odborová organizace

V takové situaci je zaměstnavatel oprávněn přistoupit k vydání vnitřního předpisu, kterým jednostranně rozhodne o uplatnění částečné nezaměstnanosti. Opět musí kalkulovat s náhradou mzdy ve výši alespoň 60% průměrných měsíčních výdělků. S tímto předpisem je povinen zaměstnance seznámit do 15 dnů.

Úprava částečné nezaměstnanosti v praxi

Zákoník práce výslovně obsah této dohody /vnitřního předpisu nenabízí. Avšak bylo by vhodné upravit zde zejména

• důvody pro vyhlášení tohoto stavu, kde má být rovněž uvedeno, že došlo k zmiňovanému poklesu odbytu a zaměstnavatel by měl být tyto důvody schopen prokázat
• uvedená výše náhrady mzdy poskytované během tohoto stavu, opět připomínáme, že výše nesmí být pod hranicí 60 % průměrných měsíčních výdělků dotčených zaměstnanců
• předpokládanou dobu, po kterou tento stav bude trvat
• na jaké zaměstnance / skupiny zaměstnanců se bude vztahovat a důvody, proč právě na ně

Kompenzace ze strany státu

Vláda v rámci snahy o zmírnění dopadů koronavirové krize přijala Program podpory zaměstnanosti „Antivirus“, která mý dva režimy. Režim A jedná o kompenzacích nákladů na náhrady mezd a Režim B, který řeší kompenzace nákladů na náhrady mezd zaměstnanců na překážkách v práci na straně zaměstnavatele, které vznikly z důvodu vládních opatření.

Při uplatnění částečné nezaměstnanosti se tento příspěvek bude za období od 12. 3. 2020 (včetně) do 30. 4. 2020 (zatím) vztahovat na zaměstnavatele,

• kterým v příčinné souvislosti s výskytem koronaviru a přijetím následných opatření k zamezení jeho šíření (nejen v ČR, ale také v zahraničí) dočasně poklesne odbyt jejich výrobků / poptávka po jejich službách a kteří tak nebudou moci přidělovat zaměstnancům práci;
• u kterých bude částečná nezaměstnanost vyhlášena postupem upraveným v § 209 odst. 2 zákoníku práce (v dohodě s odborovou organizací; případně vnitřním předpisem, pokud u nich odborová organizace nepůsobí), kdy bude zaměstnancům náležet právo na náhradu mzdy nejméně ve výši 60 % průměrného výdělku;
• kteří požádají dle zveřejněných pravidel Programu „Antivirus“ o zařazení do tohoto Programu (zřejmě počínaje dnem 6. 4. 2020) a uzavřou tak s Úřadem práce ČR (místně příslušnou pobočkou dle sídla zaměstnavatele) dohodu o čerpání tohoto příspěvku, a to za předpokladu, že následně vyúčtují (zřejmě v období od cca 10. 4. 2020) vzniklé mzdové náklady a předloží čestné prohlášení ke skutečnostem požadovaným dle Programu „Anvirus“.

Následná kontrola pravděpodobně nebude probíhat ze strany Úřadu práce ale ze strany Státního úřadu inspekce práce, která bude kontrolovat dodržení veškerých povinností zaměstnavatele. V případě porušení pracovněprávních norem v souvislosti s poskytnutím příspěvku zřejmě nastane důvod pro vrácení příspěvku.

Získání kompenzací od státu může být poměrně složité. Pokud chcete získat peníze co nejrychleji, obraťte se na nás a my vše zařídíme!