Placení daní je povinností, kterou stát reguluje velkým množstvím legislativy a kterou vymáhá řadou donucovacích prostředků. Ačkoli je to povinností téměř každého z nás, vždy se najdou jedinci, kteří tuto svoji povinnost řádně neplní, ať úmyslně nebo nedbale. V tomto článku si ukážeme důsledky krácení a neplacení daní.
Daňové prohřešky
Prohřešků v oblastí daní je velké množství, přičemž krácení daní je jedním z těch vážnějších v případě, že dosáhne takové intenzity, že naplní skutkovou podstatu trestného činu. Jedním z prvních a méně závažných prohřešků, kterého se může poplatník dopustit, je nepodání daňového přiznání. Pokud k něčemu takovému dojde, byť jen omylem, finanční úřad vás vyzve k jeho podání a stanoví vám náhradní lhůtu, která by neměla být kratší než 8 dnů. I pokud výzvě vyhovíte a daňové přiznání opožděně podáte, vznikne vám i tak povinnost uhradit pokutu za opožděné tvrzení daně.
Co se považuje za krácení daní?
Za krácení daní se považuje takové úmyslné jednání, kdy osoba docílí toho, že jí jako poplatníkovi, případně jiné sobě, bude vyměřena správcem daně nižší daňová povinnost než ta, která by jí ze zákona náležela, pokud by nebylo tohoto jednání. Za krácení daně se samozřejmě považuje i situace, kdy osobě není vůbec daňová povinnost vyměřena.
Trestné činy daňové a poplatkové
Krácení daní není jediným trestným jednání v daňové oblasti, který trestní zákoník postihuje. Vedle tohoto trestného činu české právo dále trestá trestné činy neodvedení daně, nesplnění oznamovací povinnosti v daňovém řízení, padělání a pozměnění předmětů k označení zboží pro daňové účely a předmětů dokazujících splnění poplatkové povinnosti.
Trestný čin nebo přestupek?
Aby se jednalo o trestný čin, musí jednání dosáhnout takové intenzity, že naplňuje znaky skutkové podstaty trestného činu krácení daní. U trestného činu krácení daně se vyžaduje, aby jednající osoba ve větším rozsahu zkrátila daň nebo vylákala výhodu na dani. Za takové jednání trestní zákoník stanovuje trest odnětí svobody v trvání až 10 let, pokud se bude jednat o spolupráci s organizovanou skupinou.
Pokud by jednání nedosahovalo intenzity trestného činu, mohl by správce daně uložit daňovému subjektu povinnost uhradit penále z částky doměřené daně tak, jak byla stanovena oproti poslední známé dani. O trestný čin se taktéž nejedná, pokud by byla vyměřena nižší nebo žádná daň poplatníkovi bez jeho přičinění, nebo pokud by se tak stalo jeho nedbalostí.
Lze však obecně říci, že i pokud se nebude jednat o trestný čin, osoba porušující svoji daňovou povinnost se postihu nevyhne. Státní orgány sankcionují jednání porušující zákony a hospodářské zájmy státu.
A co si pod takovým jednáním představit?
Základním předpokladem pro trestnost takového jednání je rozsah zkrácení daně, který musí být alespoň „větší“, tedy je nutné zkrátit daň alespoň o částku ve výši 100 000 Kč. Zkrácením daně se rozumí jednání, v jehož důsledku je poplatníkovi daně vyměřena daň či jiná platba nižší, nebo není vyměřena vůbec.
Jednoduše řečeno, osoba jednající v úmyslu dopustit se trestného činu zkrácení daně musí dosáhnout toho, že ji bude vyměřena nižší daňová povinnost alespoň o 100 000 Kč. Jde tedy o rozdíl mezi správně vyměřenou daní a fakticky vyměřenou daní.
Co si z dnešního článku odnést?
- Ne každé krácení daně je trestné. Záleží na hodnotě zkrácené částky nebo vylákané výhody.
- Správce daně trestá každé jednání odporující zákonu. Pokud se tedy neodpustíte trestného činu, stále vám hrozí jiný, ač méně intenzivní postih.
Dopustili jste se nedopatřením zkrácení daně a nevíte, jak dále postupovat? Neváhejte se na nás obrátit!
Chcete bližší informace?
Jsme k dispozici Po - Pá (9 - 18).
Pošlete nám vaši poptávku nebo si sjednejte konzultaci online!
„Těšíme se na vás.“
Adriana Hermannová
Oblíbené kategorie magazínu: Firmy a podnikatelé | Ochrana podnikání | Náhrada škody | Pracovní právo | Přestupky a správní záležitosti | Nemovitosti | Vymáhání pohledávek