Jak funguje vyvlastnění nemovitosti státem?

Vyvlastněním se rozumí odnětí nebo omezení vlastnického práva nebo práva odpovídajícímu věcnému břemenu k pozemku nebo ke stavbě pro dosažení účelu vyvlastnění. Nejčastěji se vyvlastnění týká pozemku, ale v některých specifických případech nejsou vyloučeny ani movité věci. 

Vlastnické právo je v České republice chráněno Listinou základních práv a svobod, která říká, že vyvlastnění je možné pouze ve veřejném zájmu, na základě zákona a za náhradu.

Jaké jsou podmínky vyvlastnění?

1) Naplnění účelu vyvlastnění

Existence veřejného zájmu musí být v každém případě vyvlastňování prokázána, nepostačí pouhé vyslovení, že takový zájem existuje. Vyvlastnění je možné pouze pro určité účely, které jsou vymezeny ve zvláštních zákonech.

2) Stanoveného cíle nelze dosáhnout jiným způsobem

Jelikož je vyvlastnění největším zásahem do ústavně chráněného vlastnického práva jednotlivce, je vyžadováno, aby neexistovala možnost dosáhnout vytyčeného cíle jiným, méně invazivním způsobem. Proto má vždy před vyvlastněním přednost dohoda mezi vlastníkem a státem a teprve až v okamžiku, kdy by se ve lhůtě 90 dnů nepodařilo uzavřít dohodu, může být podán návrh na vyvlastnění. 

3) Nepřekročení nezbytného rozsahu

Vyvlastnění se musí týkat vlastnického práva pouze k té části věci, která je nezbytná pro dosažení stanoveného cíle. Pokud se vyvlastnění týká pozemku, přes který by měla vést veřejná komunikace, nemělo by se vyvlastnění týkat té části pozemku, přes který silnice nepovede a tato část pozemku může nadále zůstat ve vlastnictví vlastníka pozemku. 

4)Pouze za náhradu

Za vyvlastnění náleží vlastníkovi věci náhrada ve výši obvyklé ceny pozemku nebo stavby včetně jejího příslušenství nebo ve výši ceny práva odpovídající věcnému břemenu dle oceňovacího předpisu. Dále vlastníkovi náleží náhrada stěhovacích nákladů, nákladů spojených se změnou místa podnikání a dalších obdobných nákladů, které vlastník účelně vynaložil v souvislosti s vyvlastněním jeho majetku. 

Používá se dnes ještě vůbec vyvlastnění?

Jelikož je vyvlastnění považováno až jako poslední možnost řešení veřejného zájmu, nepoužívá se v dnešní době příliš často, na rozdíl od dob komunismu. Známým případem posledních let je ale třeba snaha vedení města Prahy o vyvlastnění zchátralého nádraží Vyšehrad, z důvodu dlouhodobého zanedbání péče vlastníka.

Je možné bránit se proti vyvlastnění?

Vyvlastňovací řízení zpravidla probíhá před obecními úřady s rozšířenou působností. Jako vlastník dotčené věci můžete až do konání ústního jednání uplatňovat námitky a důkazy. Pokud s rozhodnutím vyvlastňovacího úřadu nesouhlasíte, můžete podat odvolání k příslušnému krajskému úřadu. Proti rozhodnutí krajského úřadu můžete podat žalobu proti rozhodnutí správního úřadu k příslušnému krajskému soudu. 

Pokud byste nesouhlasili pouze s výrokem ohledně výše náhrady škody, je příslušným soudem k projednání věci soud občanskoprávní. 

Týká se vás vyvlastnění pozemku? Zde je pár tipů, jak postupovat.

• Pokud s rozhodnutím o vyvlastnění nesouhlasíte, můžete se proti němu odvolat. 
• Pokud by v rámci odvolacího řízení nebylo rozhodnuto ve váš prospěch, můžete do 2 měsíců podat žalobu.
• Účel vyvlastnění musí být v souladu s územním plánováním. Pokud by tomu tak nebylo, můžete se bránit!

Řešíte jakoukoliv záležitost ohledně nemovitostí a potřebujete pomoci? Neváhejte se na nás obrátit.