Jak postupovat při dopravní nehodě?

Dopravní nehodou je „událost v provozu na pozemních komunikacích, například havárie nebo srážka, která se stala nebo byla započata na pozemní komunikaci a při níž dojde k usmrcení nebo zranění osoby nebo ke škodě na majetku v přímé souvislosti s provozem vozidla v pohybu“. Pojem dopravní nehody tedy zahrnuje širokou škálou událostí lišících se svou intenzitou či např. povahou zúčastněných osob.

Povinnosti řidiče při dopravní nehodě

Přestože na dopravní nehodě se mohou účastnit i osoby odlišné od řidiče vozidla, např. spolucestující či chodci, je právě řidič zodpovědný za řadu povinností. Řidič, který měl účast na dopravní nehodě, je povinen:

1. neprodleně zastavit vozidlo,
2. zdržet se požití alkoholu či jiné návykové látky po nehodě,
3. učinit opatření k zabránění vzniku škody osobám nebo věcem v důsledku dopravní nehody,
4. spolupracovat při zjišťování skutkového stavu.

Širší povinnosti přitom zákonem stanoví účastníkům dopravní nehody (tj. nejen řidiči, ale i dalším zúčastněným osobám), kteří jsou mj. povinni:

1. učinit vhodná opatření, aby nebyla ohrožena bezpečnost provozu,
2. označit místo dopravní nehody,
3. umožnit obnovení provozu,
4. oznámit poškození pozemní komunikace,
5. prokázat si navzájem svou totožnost a sdělit údaje o vozidle,
6. poskytnout podle svých schopností první pomoc a k zraněné osobě přivolat poskytovatele zdravotnické záchranné služby.

Vedle výše uvedených povinnosti jsou účastníci rovněž buď (1) oznámit ve stanovených případech nehodu policii, případně, pokud toto oznámen není nutné (2) sepsat společný záznam o dopravní nehodě.

Povinnost oznámit nehodu policii

Konkrétně musí účastníci oznámit dopravní nehodu policii v případě, že:

1. dojde k usmrcení nebo zranění osoby,
2. nastane hmotná škoda převyšující zřejmě na některém ze zúčastněných vozidel včetně přepravovaných věcí částku 100 tisíc korun,
3. dojde ke škodě na majetku třetí osoby, s výjimkou škody na vozidle, jehož řidič má účast na dopravní nehodě nebo škody na věci přepravované v tomto vozidle,
4. dojde k poškození nebo zničení součásti nebo příslušenství pozemní komunikace,
5. účastníci dopravní nehody nemohou sami bez vynaložení nepřiměřeného úsilí zabezpečit obnovení plynulosti provozu.

Záznam o nehodě

Pokud nebudete k nehodě přivolávat policii, je nutné vyplnit záznam o dopravní nehodě. Z pohledu zákona o provozu na pozemních komunikacích lze o nehodě bez přivolání policie provést libovolný záznam, který bude obsahovat „identifikaci místa a času dopravní nehody, jejích účastníků a vozidel, její příčiny, průběhu a následků“. Často se využívá formulář evropského záznamu o nehodě. Ten, většinou pro usnadnění jako samopropisovací, distribuují jednotlivé pojišťovny, případně jej lze stáhnout z internetových stránek Ministerstva vnitra. V podstatě shodné podobě se přitom objevuje v jednotlivých jazykových verzích po celé Evropské unii, otázky jsou číslovány a navzájem se neliší, což usnadňuje vyplňování tehdy, když účastníci nehovoří stejným jazykem.

V praxi přivolávající účastníci nehody policii i v případech, kdy to není nutné, zejm. tehdy když se nemohou dohodnout na vyplnění záznamu o nehodě. Policie přitom řeší i takové dopravní nehody. Ostatně ono i kvalifikovaně zhodnotit, zda škoda na vozidle přesáhne 100 tisíc korun, není snadné.

Z hlediska práva je pak důležitý vznik právní odpovědnosti v souvislosti s dopravní nehodou, tj. sekundárního negativního následku spojeného s porušením práva. Tato odpovědnost má přitom typicky dvě roviny, lze ji totiž zkoumat jednak ze (1) soukromoprávního hlediska a dále pak z (2) veřejnoprávního hlediska.

1) Typickým soukromoprávním následkem je odpovědnost za škodu. Za škodu způsobenou dopravní nehodou odpovídá ten, kdo ji zavinil, poškozenému dle občanského zákoníku. Není přitom rozhodné, zda nehodu vyšetřovala policie, nebo ne. Důležité je především důkladné zdokumentování nehody, vzniklé škody a dalších rozhodných skutečností. Ke vztahu mezi škůdcem a poškozeným přitom přistupuje pojišťovna. Uplatnění soukromoprávních nároků na škodu či nemajetkovou újmu je pak v dispozici poškozeného. 

2) Běžným veřejnoprávním následkem je vznik trestní či přestupkové odpovědnosti. Typicky vzniká u závažnějších dopravních nehod, u nichž běžně vzniká i škoda na majetku či nemajetková újma. Nicméně je možné, aby byl spáchán přestupek či trestný čin bez toho, aby vznikla škoda. Vyšetřováním trestných činů se zabývá primárně policejní orgán, přestupky projednávají správní orgány. Trestní či přestupkové řízení je zahájeno, pokud se o spáchání dozví příslušný orgán a jejich uplatnění není odvislé nutně od aktivity poškozených.

Závěrem lze tedy říci, že, pokud dojde k dopravní nehodě, tak je primární zabránit dalším škodám a újmě na zdraví. V druhé řadě je pak vhodné nehodu dobře zdokumentovat, stejně tak poškození vozidel. Častou chybou v těchto typech sporu bývá situace, kdy si poškozený nezdokumentuje průkazným způsobem vozidlo předtím, než jej nechá opravit. Přitom škoda se nerovná vynaloženým nákladům na její opravu. V třetí rovině se pak uplatňují soukromoprávní nároky (vůči pojišťovně či škůdci), případně přichází na řadu přestupkové či trestní konsekvence nehody.

Potřebujete nárokovat náhradu škody? Domluvte si s námi schůzku.