Na co má zaměstnanec nárok při úrazu na pracovišti

Měli jste v práci nehodu a stal se Vám pracovní úraz a nevíte, čeho všeho se můžete na zaměstnavateli domoci? V tomto článku Vám poradíme, na co všechno máte právo. 

Co je pracovní úraz?

Pod pracovní úraz spadá jakékoliv poškození zdraví (v nejhorším případě způsobená smrt) způsobené zaměstnanci nezávisle na jeho vůli, při plnění pracovních povinností nebo v souvislosti s nimi. 

Zákoník práce stanovuje, že v takovém případě nese odpovědnost zaměstnavatel. Podle zákona každý zaměstnavatel, který zaměstnává alespoň jednoho zaměstnance má povinnost zřídit si zdravotní pojištění pro případ pracovního úrazu. 

Na území České republiky působí Státní úřad inspekce práce, jenž je kontrolním orgánem v oblasti dodržování povinností plynoucí z pracovněprávních předpisů včetně předpisů k zajišťování bezpečnosti práce. 

Povinnosti zaměstnavatele

Zaměstnavatel má povinnost zajistit místo úrazu (vyznačit praporky, varovné světlo), okolí místa úrazu a pořídit dokumentaci místa úrazu. Bez zbytečného odkladu po úrazu má zaměstnavatel povinnost ohlásit úraz příslušné odborové organizace a zástupci zaměstnanců pro oblast BOZP, příslušnému oblastnímu inspektorátu práce nebo obvodnímu báňskému úřadu, je-li doba pracovní neschopnosti delší než 3 kalendářní dny, nebo je hospitalizace zaměstnance delší než 5 dní. 

Podle zákoníku práce má zaměstnavatel povinnost objasnit příčiny a okolnosti vzniku pracovního úrazu za účasti zaměstnance, pokud to jeho zdravotní stav dovoluje (popřípadě za přítomnosti svědků) a za účasti odborové organizace a zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP). Pokud to závažné okolnosti nevyžadují, zaměstnavatel by neměl měnit stav na místě úrazu do doby, než bude vyšetřen. 

Dále zaměstnavatel vede knihu úrazů a má povinnost zapisovat všechny úrazy, které se na pracovišti staly, i když jimi nebyla způsobena pracovní neschopnost nepřesahující 3 kalendářní dny. Zároveň vede dokumentaci o všech pracovních úrazech, jejichž následkem došlo ke zranění s pracovní neschopností delší než 3 kalendářní dny, nebo k úmrtí zaměstnance. 

Preventivně, by se měl zaměstnavatel snažit, aby nedocházelo k opakovaným úrazům na pracovišti. 

Práva a povinnosti zaměstnance

Zaměstnanec má obecnou povinnost řídit se pravidly zaměstnavatele, se kterými byl seznámen při nástupu do zaměstnání. Má povinnost dbát pravidel uvedených v pracovním řádu. V případě, že by pravidla uvedená v interních dokumentech nerespektoval a způsobil si tak pracovní úraz, zaměstnavatel má právo zprostit se zcela povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu v případě, že zaměstnanec takové předpisy porušil, a toto porušení bylo jedinou příčinou škody nebo nemajetkové újmy. 

Zaměstnanec je povinen bezodkladně oznámit svému nadřízenému svůj pracovní úraz, pokud mu to jeho zdravotní stav dovolí a úraz jiného zaměstnance, popřípadě úraz jiné fyzické osoby, jehož byl svědkem. Při vyšetřování úrazu má povinnost spolupracovat při objasňování příčin, v případě, že to jeho zdravotní stav dovolí. 

Zaměstnanec má ze zákona právo na zajištění bezpečnosti a ochranu zdraví při práci, na informace o rizicích práce a na informace o opatřeních na ochranu před jejich působením. V případě, že by výkon práce bezprostředně a závažným způsobem ohrožoval zaměstnancův život, má právo výkon takové práce odmítnout. 

Na co má zaměstnanec nárok od zaměstnavatele v případě pracovního úrazu?

Náhrada za ztrátu na výdělku – zaměstnanec má nárok na náhradu ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody způsobené úrazem a plnou výší náhrady mzdy nebo platu (podle § 192 zákoníku práce) a plnou výši nemocenského, a to po dobu pracovní neschopnosti.

Náhrada za ztrátu výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity – zaměstnanci se přiznává ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody a výdělkem dosahovaným po pracovním úrazu s připočtením případného invalidního důchodu pobíraného z téhož důvodu 

Náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění – tato finanční částka se vyplácí jednorázově. Výše náhrady se určuje podle nařízení vlády č. 276/2015 Sb., o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání. 

Odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění funguje na bodovém systému. Výše odškodnění se stanoví na základě bodového hodnocení stanoveného v lékařském posudku. 

Účelně vynaložené náklady spojené s léčením – do této kategorie spadají výdaje, které přispěly ke zlepšení stavu, rekonvalescenci apod. Mohou jimi například být náklady léčení, cestovné do zdravotnického zařízení, případné náklady péče o nesoběstačného poškozeného zaměstnance.

Náhrada věcné škody – zaměstnavatel nahrazuje to, o co se zaměstnanci zmenšil majetek. Může se jednat o poškozené oblečení, obuv…

Jednorázová náhrada nemajetkové újmy při zvlášť závažné ublížení na zdraví – vyplácí se manželovi, partnerovi, dítěti, rodiči, nebo osobám v poměru rodinném nebo obdobném, kteří újmu zaměstnance pociťují jako vlastní újmu.

Náš tip

Vždy ohlašujte pracovní úraz, který se Vám na pracovišti stane. I v případě, že by se jednalo o pouhé škrábnutí, mohla by se Vám do rány dostat infekce a zranění by se mohlo stát vážnějším, než to na počátku vypadalo. 

Často se v praxi setkáváme s následujícími chybami. Buď se stane, že ošetřující lékař opomine uvést některou položku trvalého následku dle nařízení vlády, nebo ošetřující lékař nesprávně kvalifikuje stupeň trvalého následku na škále od lehkého až po těžký stupeň.  Tyto chyby pak vedou poskytnutí nižšího odškodnění. Proto se vyplatí dbát pozornosti a kontrolovat, zda je v posudku obsaženo vše. S tím Vám pomůže právník. 

Nechce vám zaměstnavatel zaplatit škodu, která Vám vznikla v rámci výkonu pracovních povinností? Kontaktujte nás.