NEJVĚTŠÍ PRŮŠVIHY PODNIKATELŮ – Díl XII. – Pracovní úrazy

Na úvod je nutno říct, že, samozřejmě, žádný podnikatel nechce, aby jeho zaměstnanci přišli při práci k úrazu. Tento postoj vždy oceňujeme, ať už pro lidské pohnutky ve snaze nepůsobit zaměstnancům bolest, nebo pro pohnutky čiře pragmatické, ve snaze nezhoršit si podmínky u pojišťovny. Pracovním úrazům se má, pokud možno, zabránit, pokud se však pracovní úraz stane, je nutné postavit se k situaci čelem a udělat všechno, co zákon požaduje. Dnešní díl našeho seriálu obsahuje poněkud drsnější zážitky z naší praxe, pracovní úrazy jsou však vždy závažnou událostí, a proto jim musíme věnovat náležitý prostor.

Povinnosti související s pracovním úrazem

Pracovní úraz není ničím veselým ani pro zaměstnance, ani pro zaměstnavatele. Zaměstnanci hrozí závažné či trvalé poškození zdraví a zaměstnavateli nemalé náklady s tím spojené, jako i možná neochota dalších zaměstnanců vykonávat danou práci. Jaké máte jako zaměstnavatel při pracovním úrazu povinnosti?

Evidence pracovního úrazu

Zaměstnavatel, u něhož k pracovnímu úrazu došlo, je povinen objasnit příčiny a okolnosti vzniku tohoto úrazu za účasti zaměstnance, pokud to zdravotní stav zaměstnance dovoluje, svědků (a za účasti odborové organizace a zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci) a bez vážných důvodů neměnit stav na místě úrazu do doby objasnění příčin a okolností vzniku pracovního úrazu. O pracovním úrazu zaměstnance jiného zaměstnavatele je zaměstnavatel povinen bez zbytečného odkladu uvědomit zaměstnavatele úrazem postiženého zaměstnance, umožnit mu účast na objasnění příčin a okolností vzniku pracovního úrazu a seznámit ho s výsledky tohoto objasnění. Zaměstnavatel má rovněž povinnost vést v knize úrazů evidenci o všech úrazech, i když jimi nebyla způsobena pracovní neschopnost. Záznamy je nutné vyhotovovat a dokumentaci vést o všech pracovních úrazech, jejichž následkem došlo ke zranění zaměstnance s pracovní neschopností delší než 3 kalendářní dny nebo v horším případě, k úmrtí zaměstnance.

Za nevyšetření příčin pracovního úrazu, nevyhotovení záznamu o pracovním úrazu či nevedení evidence o pracovních úrazech přitom hrozí zaměstnavateli pokuta až do výše 1 milionu korun, nejedná se tedy vůbec o zanedbatelnou věc. Za neohlášení pracovního úrazu dále hrozí pokuta až do výše 400 tisíc korun a za nezavedení opatření proti opakování pracovních úrazů až do výše 2 milionů korun.

Příběh z naší praxe

Oslava narození syna a její následky

Na stavbách není bohužel ničím výjimečným posilnit se u oběda pivem nebo v chladném počasí zahřát něčím tvrdším. Když se panu Karlovi, zaměstnanci pana Matyáše*, narodil syn, rozhodl se to trochu oslavit, a kolegům nalít přípitek na zdraví novorozeněte z placatky rumu. Pan Matyáš měl rovněž radost se svým zaměstnancem a nechal se pohostit také. Během práce při nakládání s betonovými tvárnicemi však několik z nich z „ještěrky“ padlo přímo na nohu pana Karla. V obavách, že dostane pokutu za alkohol na pracovišti, poslal pan Matyáš pana Karla domů a dal mu třídenní pracovní volno. Pan Karel, který taky nechtěl zaměstnavateli činit potíže, se ošetřit v nemocnici nenechal, a zpřelámané kosti a roztržené tkáně bez lékařské péče přerostly ve sněť, a pak Karel přišel o nohu od kotníku dolů. Když se lékař dozvěděl, jaký byl důvod jeho zranění, kontaktoval inspekci práce, která provedla šetření na stavbě pana Matyáše. Po krátkém šetření vyšlo najevo, že pan Matyáš nevyhotovil o pracovním úrazu záznam, nevedl absolutně žádnou evidenci o pracovních úrazech, byť se v minulosti staly, a nezajistil na pracovišti dodržování zákazu požívat alkoholické nápoje. Tento přestupek tak velice mrzel jak pana Matyáše, který dostal pokutu ve výši 1,1 milionu korun, tak pana Karla, který rovněž svou nezodpovědností přišel o nohu.

Může zaměstnanec odmítnout výkon práce?

Nikdo nechce přijít k úrazu, a to o to víc, když je zřejmé, že se úraz téměř jistě stane. I na takové situace pamatuje zákoník práce. Zaměstnanec je oprávněn odmítnout výkon práce, o níž má důvodně za to, že bezprostředně a závažným způsobem ohrožuje jeho život nebo zdraví, popřípadě život nebo zdraví jiných fyzických osob; takové odmítnutí není možné posuzovat jako nesplnění povinnosti zaměstnance. Zaměstnavatel tak musí toto odmítnutí respektovat a učinit opatření, aby byla možnost úrazu, pokud ne zcela vyloučena, tak aspoň minimalizována. Povinností zaměstnavatele je rovněž přiznat zaměstnancům právo účasti na řešení otázek souvisejících s bezpečností a ochranou zdraví při práci. I v těchto situacích je zákon velice přísný, a pochybení trestá v částkách dosahujících až 2 miliony korun.

Příběh z naší praxe

Učeň Pepa a nepoučitelný pan Vít*

V provozovně pana Víta vykonávali praxi i studenti střední odborné školy, aby se co nejlépe připravili na své budoucí povolání a obsluhu strojů. Součástí vybavení byl i soustruh, na kterém někdy pod dohledem zkušených mistrů pracovali i učňové. Když však na praxi přišel Pepa, synovec pana Víta, vzal si ho pan Vít pod svá křídla a vzal ho téměř ihned k soustruhu, aby si vyzkoušel práci na něm. Pepa měl ke stroji respekt a oponoval, že není vhodně oblečen (dlouhé volné rukávy a soustruhy k sobě skutečně nepatří), nikdy se soustruhem nepracoval a nikdy ani nikoho se soustruhem pracovat neviděl. Pan Vít jeho námitek nedbal, a k práci ho doslova dotlačil. Co však osud nechtěl, soustruh vzal za Pepům rukáv a vážně ho zranil. Nebýt duchapřítomného zaměstnance, který soustruh ihned vypnul, nemusel tento zážitek Pepa přežít. Stálo ho to několik vážných zlomenin lebeční kosti, ruky, pánve a nohou. Jak se dalo očekávat, Pepova maminka, sestra pana Víta, z toho vůbec nadšená nebyla, a ihned podala podnět inspekci práce. Inspektor shledal, že pan Vít zaměstnával mladistvého zaměstnance pracemi, při nichž byl vystaven zvýšenému nebezpečí úrazu, a že mu nepřiznal právo odmítnout výkon práce. Vzhledem k závažnému úrazu mladistvého se s panem Vítem inspektor práce nemazlil, a celá tato eskapáda stála pana Víta kromě narušených rodinných vztahů i pokutu ve výši 2 miliony korun.

Zdraví má každý jen jedno, a zaměstnavatel by se měl snažit vcítit do role svých zaměstnanců, aby šetřil jejich zdraví a respektoval jejich obavy o něj. Dobrou praxí bývá řešit otázky bezpečnosti práce se zaměstnanci „u kulatého stolu“, protože zaručení BOZP na pracovišti je v zájmu všech, jak zaměstnanců, tak zaměstnavatele. 

< Předchozí díl podnikatelského speciálu

Máte-li zájem zajistit na svém pracovišti odpovídající prevenci pracovních úrazů, nebo hledáte-li smírčí cestu se zaměstnancem při řešení pracovního úrazu, jsme připraveni poskytnout vám komplexní právní pomoc.

*použitá jména v textu byla záměrně změněna